Je zajímavé jak nenápadně se oprášila myšlenka na "kanál Labe-Odra-Dunaj". Tento megalomanský projekt z počátku dvacátého století se po mnoha odborných diskuzích odložil do šuplíku pro nepřijatelně vysoké náklady a pro obrovskou plochu nevratně zničeného přírodního území, které by mělo být spíše považováno za primárně chráněné. Původně plánovaná výstavba řady přehrad na moravských řekách (včetně Bečvy) potřebných pro zásobování vodou tohoto kanálu se ukázala jako myšlena vysoce neefektivní a spíše utopická.

Jen pro informaci, žijeme v nížině obklopené horami od 400 do 1400 m n.m., vody každým rokem ubývá a není žádným tajemstvím, že na mnoha místech světa již populace trpí ztrátou vodních zdrojů a hrozí místní vážné konflikty. Dnes prakticky všechny naše řeky mají stálý nedostatek vody. Výjimkou je období mimořádných lijáků. Příčinou je zřejmě i tolik diskutovaná změna klimatu. Představitelé obcí a měst by se měli řídit selským rozumem a s maximální opatrností a moudrostí rozhodovat o změnách územního plánu, kdy se pod názvem "plán rozvoje" ve skutečnosti rozhoduje o tom kdo, kde a za kolik utrhne z obecního (státního) majetku pro sebe nebo svoji firmu.

Zajímavé rovněž je, že jakmile se objeví možnost využívání grantů a dotací z fondů EU, jak rychle reagují stále stejné osoby působící v zastupitelských orgánech na založení jakékoliv společnostipro cokoliv. Lidé-voliči by si se vší odpovědností měli rozmyslet, komu dají mandát pro další volební období, Všimněte si že jsou tady opravdu místa dosvědčující, že kam šlápla noha jistých představitelů, tam už tráva neroste a v budoucnu neporoste. Stále platí to známé přísloví, že peníze se jíst nedají. Nezbavujme se tak nezodpovědně zemědělské půdy a krajiny.

Společně pro Přerov