Zastánci a odpůrci tohoto institutu mají samozřejmě řadu argumentů, jak na podporu tak i proti tomu, aby lidé často rozhodovali v referendu.

V následujících řádcích si laskavé čtenáře dovoluji upozornit na jeden (při povrchnějším pohledu skrytý) argument, který dle mého soudu silně hovoří proti častému využívání referend!

Řada zastánců lidových hlasování tvrdí, že se jedná o pokrokový prostředek, který napomáhá modernizovat společnost. Paradoxně je tomu právě opačně.

Ve státě hojně používajícím či dokonce nadužívajícím referendum se de facto zabrání jakékoliv ráznější změně.

Jak již v roce 2001 v Poslanecké sněmovně PČR konstatoval pravicový poslanec Payne: Mnozí politikové, kteří si slibovali od referenda, že budou mít dynamičtější a pokrokovější rozhodovací proces, záhy zjistili, že je to obráceně.

Mnohé „osobnosti“ , asi teď zaskočím, ale referendum je ve svých důsledcích nejkonzervativnějším prostředkem politického rozhodování.. Majorita lidí cítí nejistotu z toho, že by se něco mělo měnit, což dokazují i příslušné psychologické výzkumy. A raději se smíří s tím, světe nediv se, že věci zůstanou při starém.

Jak mj. také pravil výše citovaný politik: Proto Švýcarsko není v OSN, proto se Švýcarsko nepodílí na řadě jiných věcí v mezinárodní spolupráci, protože lidé říkají: no, co by nás tam asi čekalo, kdybychom se stali členským státem OSN, ona to není dokonalá instituce. A jakkoliv švýcarská vláda by ráda vstoupila do OSN, švýcarský lid jí to nedovolí.

Na závěr tedy musíme silným hlasem říct, že referendum není progresivním prvkem demokratického rozhodování, ačkoliv tak na první pohled vypadá. Proto mě velice překvapuje, jak usilovně o ně usilují různé takřka avantgardní osobnosti, které v jiných oblastech mají velmi progresivní názory. Možná o tom trošku neví, ale zasazují se o nejkonzervativnější metodu politického rozhodování.

Autor je právník a publicista