aneb Už zase se z naší republiky vyrábí "blbákov"

Rád čtu úvodníky na Neviditelném psu, které pravidelně a s neutuchající pílí a nebývalým talentem píše můj kamarád Ondřej. Zvaný též Aston. Tak jako i dnes, tedy v sobotu 7. 12. 2013, kdy úvodní titulek zněl Schválen rozpočet.

Ovšem mne zaujala druhá část úvodníku, kterou Aston psal zřejmě pod "velkolepým dojmem" z toho, co se děje kolem pražského dopravního tunelu Blanka. Cituji:

Zabedněná Blanka: Hůř to snad nemohlo dopadnout: nacpali přes dvacet miliard do díry, kterou teď zabední, oficiálně proto, že se snad neví, zda to není černá stavba. Něco tak opovážlivého se může stát jen v našem Blbákově – a je typické, že prohnaní nýmandi u vesla hážou odpovědnost na soud. Také v případě policejního schisma má rozhodnout soud. Soudy potvrzují nebo ruší zákony a soudy teď budou rozhodovat i o stavbě tunelů.

V prvé řadě bych jen rád zopakoval svoje výhrady k označování našeho státu za "blbákov", jak jsem je popsal 3. 3. 2011 na stránkách NP v článku Blbákov a Chytrákov.

Pokud jste starší článek dočetli, můžeme pokračovat. Domnívám se, že tento tón mnoha novinářů, ale i politiků, tedy toto soustavné duševní masírování "lidu obecného", který ten výraz rád opakuje, je silně kontraproduktivní. A v zásadě velice škodlivý. Media utloukají v čtenářích právě to, co bychom nejvíce potřebovali. To je sebevědomí a úctu k sobě samým. Známá novinářka Lenka Zlámalová na česko-slovenské konferenci pořádané nedávno Občanským Institutem pod názvem: Co se podařilo a co ne... a proč ve svém panelovém příspěvku správně k této otázce řekla: "Media (za posledních 24 let) naprosto zklamala."

Kdysi v dobách mého mládí už jsem něco podobného zažil. I v dobách doznívajícího stalinistického komunismu – v šedesátých letech - vystupovali mnozí "aktivní komentátoři", reformní komunisté, podobně. Jak to tehdy ve svém textu k písni "Kamarádi" geniálně napsal Jiří Suchý:

Stalo se módou sezóny

Do nepravostí rázem tepat

Kaiserok této fazóny

Mně ale nikdy dobře nepad

A proto marně čekáte

Kdy k tepání se přikročí…

(Naleznete zde)

A já mohu jen doufat, že z mého textu k problému "českého Blbákova" bude mít alespoň někdo stejný dojem, jako napsala na netu pod tenhle text značka Zizaha77:

Z téhle krásné ignorance museli mít soudruzi horší ujímání než z toho "tepání do nepravostí".

Kdysi jsem se domníval, že už trochu povylezeme z té kotliny, do které nás zavřel nejprve Hitler a pak komunisti, že se rozhlédneme po světě a mnohé pochopíme. Po volbě Babiše, Okamury a KSČM se zdá, že nikoli.

Tak to zkusím sám. Od počátku stavby tunelu Blanka ječí kdekdo jak pominutý. Ekologisté, milovníci jízdy na kole, co tvrdí, že kdyby to oni "pořádně vzali do ruky", tak by v Praze mohlo jezdit do práce denně až půl milionu lidí na kole, odborníci na všechno možné a nemožné a mnoho dalších.. Prostě kdekdo je schopný vyplodit nějaký text a dostat jej do novin a televize.

Blanka je prý "strašný tunel". Ve světě je prý nevídané také navýšení jeho ceny, které určitě vzniklo jen kradením! Běžné mínění tvrdí, že jen čeští idioti nedokáží dostavět tunel včas a za rozpočtové ceny a dělají se jim při stavbě do něj díry, jak propadá zem. Všechno je to česká zlodějská banda, od projektantů až po primátora. Banda líná, co nás jen okrádá… To by jinde nebylo možný, takovýhle odpornosti, ječí lid na diskuzích na internetu i u Jílkové v televizním pořadu Máte slovo.

Podporován a hecován politiky a novináři, rozvíjí se ve společnosti takzvaný "tekutý hněv". Jak o něm říká Václav Bělohradský: "Společnost se stala společností tekutého hněvu a neúčinného rozhořčení – nikdo neví přesně, ani na co se hněvá, ani proti čemu protestuje." Tekutý hněv nepotřebuje žádná fakta, žádné racionální důvody. Je namířen proti všem. Proti těm, co si nestěžují, ale pracují, proti úspěšným, proti spokojeným, proti těm, co neječí, že je zde "spálená země", proti "mladým" a proti "cizincům" a proti…. prostě proti všemu a všem. A protože "tekutý" hněv je vlastně jedním z davových jevů, v době internetu a televize je mediálně mimořádně nakažlivý. A dokud nedostanou tito lidé, ten dav stále a stále hecovaný politiky, ale co je horší novináři, požadovanou "krev", po které tak touží, a také silného "Vůdce", nebudou uspokojeni. Každý, kdo vědomě či nevědomě rozdmychává tento neovladatelný hněv, zároveň tak či onak oslabuje demokracii a vyvolává ducha totality. Čert ví vlastně, jaké.

. Jediná možnost je stále a stále předkládat fakta. Je to složité, není to "happy", ale je to nutné. Tak pro ty, co je tak denervuje náš "šílený" tunel Blanka, bych rád předložil jen několik příkladů a informací z praxe toho cizího, nečeského, "sqělého světa". Kterého my údajně nikdy nedosáhneme, hlavně pro svoji údajnou zaostalost a duševní a morální nedostatečnost. Jak nás media denně přesvědčují,. Jedině kdybychom u nás zrušili tu odpornou demokracii, co se v ní jen krade, parlament, tu, jak říkal Hitler, "žvanírnu" a zavedli pokud možno nějakou vládu opírající se o ty lepší odborníky, nejlépe zahraniční, protože my si prý neumíme vládnout sami….

Tak nabízím jen malý vhled do toho světa, kde je vše dokonalé - jak nás stále přesvědčují a o kterém si to mnoho lidí myslí.

Příklad první: Opera v Sydney. Stavba navržená v roce 1956 dánským architektem Jørn Utzonem. Zahájení výstavby: 1958. Dokončení plánované 1962. Skutečné otevření 20. října 1973. Tisk a politici na projektanta útočili tak, že Utzon se na stavbě přestal podílet v roce 1966. Původně byl rozpočet - (jehož výše byla z politických důvodů podobně jako u nás dnes při idiotských "výběrových řízeních" stanovena na 7 milionů australských dolarů) . Konečná cena byla 102 miliónů dolarů! Slovy sto dva milionů australských dolarů! Dnes je chloubou Austrálie, 29. června 2007 ji zapsalo UNESCO na seznam Světového kulturního dědictví. Související skandál a pokažená pověst a mediální útoky následně Utzona existenčně zničily a neumožnily mu získání dalších pořádných zakázek.

Pro porovnání obou staveb: ten "skandál skandálů" a ten strašlivý zlodějský tunel Blanka byl zahájen stavebně v roce 2007 a měl být původně zprovozněn v roce 2011. Dnes je před dokončením a byl by dokončen na jaře 2014 nebýt toho, co stavba ani magistrát nemohou ovlivnit. Cena stavebních prací i technologie měla být zhruba 26 miliard korun, nyní je cca 37 miliard.

Tak jak to vypadá při porovnání faktů? My máme zpoždění tři roky, v Austrálii to bylo patnáct let! A to ani neporovnávám cenu.

Další příklad podobné stavby je hned od našich sousedů. Jde o jejich světově proslavené nové berlínské Hlavní nádraží. S pracemi bylo započato 1995, měly být dokončeny roce 2005. Na stavbě byly obrovské problémy, propadly se některé části (daleko větší, než na Blance), došlo ke konfliktu politiků a architektů a stavebních firem (viz), stavba byla přerušena, hrozilo zaplavení již hotových tunelů řekou Sprévou, podzemní vody vnikaly dovnitř v důsledku poruchy kesonu, plány byly měněny politiky. Nakonec byla stavba slavnostně otevřena v roce 2008, stavěla se tedy třináct let.

Ovšem Hauptbahnhof Berlin byl otevřen jako "Potěmkinova vesnice". Na nové nádraží nezajížděla ani jedna linka metra – stavba jedné trasy, z Alexanderplatz na letiště Tegel, se z finančních i technických důvodů nedokončila. Nebyla zajištěna ani přímá návaznost na vlaky S-Bahn. Navazující tramvajové linky nebyly v provozu. Problematické bylo převedení dálkových vlaků. Zbylé IC a ICE vlaky tu navíc nezastavovaly. Proti výstavbě tunelu pod městem (zčásti se souběžným tunelem silnice B96) bojovali ekologové. Stále se navyšující cena prací - dělající z berlínského Hauptbahnhof jedno z nejdražších nádraží světa - byla napadána kritiky, ovšem v Německu nikoho nenapadlo montovat do toho policii. Původní cena měla být 36,8 miliardy eur, později byl zvýšen odhad na 64,4 miliardy eur. Konečnou cenu nikdo nějak nezveřejnil. Opět prosím čtenáře porovnat s problémy a náklady Blanky. Ostatně, podle posledních zpráv z německého tisku čeká po necelých sedmi letech po otevření zásadní rekonstrukce. Například hala za 1,3 miliardy eur hrozí zřícením…

Jako perličku o umělém vytváření dojmu o neschopném státě, neschopných politicích a policistech, o hnusotě tohoto státu, na což s otevřenými ústy čeká již vycvičené čtenářstvo těšící se na denní kýbl špíny a pomluv, byla nedávná mediální akce o "přetáčení tachometrů" u ojetých vozů. Základem všeho bylo tvrzení, že nikde jinde, jen u nás a na zaostalém Východě se tachometry nepřetáčejí. Jinde v "civilizovaných zemích" by takové nemorálnosti ani nebyli schopni! Novináři psali hysterické články o českých zlodějích, o firmách, které dělají tyto "jinde nevídané lumpárny", a v parlamentě se pod hysterickým řevem medií připravoval dokonce zákon "proti přetáčení tachometrů".

Pak vše najednou utichlo. Kohosi v Německu napadlo podívat se, jak je to u nich. Zprávu o tom přinesly 25. listopadu 2013 Lidovky.cz s titulkem Téměř třetina ojetin v Německu má stočený tachometr. V článku se hned na začátku konstatuje: Zjistil to německý autoklub ADAC. Německo je přitom největším zdrojem ojetin dovážených do Česka.

Zatímco pečliví Němci mají svých 33 % ojetin s přetočenými tachometry solidně doloženo, u nás se stále jen blábolí o strašlivých "až dvou pětinách" přetočených tachometrů. Ono to zní lépe než "až 40 %", že.

Otázka je, na čí popud byla rozpoutána tato další kampaň o hnusných a zlodějských Češích. Podezřelí jsou samozřejmě výrobci nových aut, ale bez naprosté bezohlednosti, hlouposti a hledání jakékoliv špíny, která autorovi ("investigativnímu novináři") přinese slávu a novinám větší čtenost a zisk, by to neprošlo. V České televizi po dlouhou dobu ve všech těch pořadech typu "Na vlastní bulvy" pomluvy typu "to je možná jen v hnusném čechounsku" a pak najednou ani slovíčko o tom, co zjistil ADAC.

To se to vyrábí "blbá nálada" a hecuje mezi lidmi touha skoncovat s tou hnusnou demokracií, že ano?

Pokračování zítra.