25.6.2019 | Svátek má Ivan


SPOLEČNOST: Za všechno může Václav Havel

7.10.2016

K nedožitým 80. narozeninám se objevilo mnoho článků a úvah, které hodnotí našeho prvního demokratického presidenta po listopadu 1989.

Připomínka výročí jeho narození skýtá jistou výhodu. Oproti jinému presidentu vizionáři Tomáši Garrique Masarykovi existují stovky tisíc pamětníků epochy, v níž byl Václav Havel tak říkajíc ve středu dění. Doba od roku 1968, kdy v naší zemi nastalo tupé husákovské bezčasí, charakterizované lámáním charakterů, umlčováním jakéhokoliv protestu proti vládnoucímu establishmentu a odchodem mnoha desítek tisíc lidí do emigrace, je ještě v paměti žijících lidí a tedy nezkreslena vlastními názory historiků. Všichni, co tuto dobu žili, dobře vědí, co se dělo. Pokud člověk rezignoval na život v pravdě a uzavřel se do vlastní ulity (chata, zahrádka atd.), nechal jej režim na pokoji. Vyžadoval pouze jednou za rok tzv. existenční pochod pod tribunou první májový den a jednou za 4 roky návštěvu „volební místnosti“, kde mu byla vručena obálka s jmenným seznamem soudruhů, které neznal a kteří jej poté „zastupovali“ v pimprlovém divadýlku zvaném Federální shromáždění.

Všichni si pamatují onu dobu, kdy Gustáv Husák promlouval na Nový rok sdělení, která byla zoufale uniformní a kde národ čekal na náznak, co se zase v příštím roce zdraží. Politika byla neslušným slovem, pokud byl někdo ve straně, ti zvnějšku si na něj dávali zvýšený pozor, aby před ním nepronesli nějakou poznámku o režimu či jeho představitelích. Národ Čechů a Slováků tak nějak přežíval, s vědomím, že sice není dobře, ale v mezích možnosti se dá se zavřenou hubou přežít.

Charta 77, proces se skupinou Plastic People od Universe a další podobné aktivity byly v tomto idylickém socialismu rušivými elementy. Nikdo sice neznal podstatu oněch procesů, nicméně byl nucen vyslovit svůj zásadní nesouhlas. Pracujícímu člověku byl rušen klid na práci, občané byli zneklidněni aktivitami buržoazních elementů. Disidenti byli vykreslováni jako ztroskotanci a zaprodanci v žoldu západních centrál, byly zveřejňovány jejich příjmy (vždy vyšší než plat socialistického soustružníka), aby tento projevil své patřičné znechucení nad tím,že se někdo místo poctivé práce fláká a má za to víc.

Jméno Václava Havla znali jen jeho blízcí a posluchači stanic Hlas Ameriky a Svobodné Evropy. Ve světě uznávaný dramatik u nás nosil neustále pohotovostní brašnu s osobními věcmi pro případ náhlého zatčení a persekuce. Odmítal emigraci, kde by nepochybně žil spokojený a zajištěný život. Místo toho absolvoval nápravně převýchovný pobyt v kriminálu Ostravě Heřmanicích, kde málem přišel o život.

V listopadu 1989 se stal hlavní ikonou změny. Každý pamětník si jistě vzpomene na jeho první projev v televizi, kdy se představil národu. Do té doby chimérický belzebub, rozvratník, buržoazní synek a zhýralec najednou hovořil řečí prostou frází a dvacet let slýchaných floskulí, které každý rozuměl a která skýtala naději. Jeho zvolení hlavou státu bylo jednou z nejkrásnějších chvil, neboť všichni věděli, že jde o definitivní krok vybřednutí z komunistického marasmu do normálního života (všechny protestující nyní prosím, aby si vzpomněli na onen okamžik a své vlastní pocity).

Tento krok však později paradoxně způsobil u mnoha lidí pocit zklamání, že situace není tak idylická v jakou doufali. Že onen Západ, kam bylo možné náhle cestovat, není snadné dohnat. Mnoho lidí svá osobní selhání místo vlastnímu já a frustraci z poměrů, které neznali, adresovali původci tohoto „neštěstí“. (Nic nového v dějinách, staří Židé své hříchy přenesli na černého kozla, kterého vyhnali do pouště pojít). Havlovo heslo, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí bylo a je karikováno, byť je jeho znění s universální platností. I přesto, že se každý občan našeho státu má lépe, než se měl v období Husákova temna, je v módě nadávat na současné poměry, popřávat sluchu bolševikům, kteří již odhodili počáteční popřevratový strach z odplaty a opětovně kážou své zářné zítřky.

Současný marasmus, kdy místo nadčasových úvah a snahy o zklidnění rozvášněné společnosti máme na denním menu hulvátství, nároží olepené plakáty s portréty jedinců, jejichž intelektový a mravní potenciál je beznadějně neměřitelný, je rovněž dokladem absence člověka, který byl celý život spjat s ideou tolerantní společnosti, kde bude vítězit ona pravda a láska.

Za všechno může Václav Havel.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora



Diskuse


P. Princ
21:50
7.10.2016

Š. Hašek
19:31
7.10.2016

J. Kanioková
21:39
7.10.2016

V. Vaclavik
15:48
7.10.2016

M. Prokop
17:49
7.10.2016

J. Kanioková
21:04
7.10.2016

P. Rudolf
15:43
7.10.2016

L. Severa
15:14
7.10.2016

V. Vaclavik
15:52
7.10.2016

A. Alda
10:13
7.10.2016

M. Prokop
10:15
7.10.2016

J. Šimek 066
10:19
7.10.2016

A. Alda
11:08
7.10.2016

F. Kusák
12:19
7.10.2016

A. Alda
14:14
7.10.2016

Ś. Svobodová
11:04
7.10.2016

A. Alda
11:12
7.10.2016

Ś. Svobodová
11:31
7.10.2016

D. Polanský
10:02
7.10.2016

M. Mucha
9:17
7.10.2016

J. Šimek 066
10:03
7.10.2016

I. Procházková
14:03
7.10.2016

M. Prokop
10:11
7.10.2016

M. Prokop
9:13
7.10.2016

Ś. Svobodová
11:15
7.10.2016

M. Prokop
12:57
7.10.2016

E. Erat
8:15
7.10.2016

M. Valenta
8:32
7.10.2016

A. Trick
9:19
7.10.2016

J. Šimek 066
10:10
7.10.2016

J. Lepka
10:57
7.10.2016

J. Šimek 066
10:08
7.10.2016

Ś. Svobodová
11:08
7.10.2016

J. Šimek 066
13:16
7.10.2016

E. Erat
8:55
7.10.2016

M. Valenta
9:04
7.10.2016

M. Prokop
9:17
7.10.2016

M. Valenta
9:37
7.10.2016

M. Prokop
10:14
7.10.2016

M. Prokop
9:15
7.10.2016

T. Marný 393
9:57
7.10.2016

J. Šimek 066
10:12
7.10.2016

P. Princ
7:41
7.10.2016

J. Lepka
11:02
7.10.2016

Ś. Svobodová
11:28
7.10.2016

Z. Lapil
9:12
8.10.2016

A. Trick
3:33
7.10.2016

J. Huml
5:23
7.10.2016

T. Marný 393
5:40
7.10.2016

J. Huml
6:17
7.10.2016

P. Han
8:48
7.10.2016

J. Lepka
11:04
7.10.2016

P. Švejnoch
7:13
7.10.2016

P. Švejnoch
8:24
7.10.2016

M. Prokop
9:21
7.10.2016

J. Huml
17:12
7.10.2016

M. Prokop
9:19
7.10.2016

A. Trick
9:44
7.10.2016

J. Šimek 066
10:18
7.10.2016

Z. Vydra
16:50
7.10.2016

J. Kanioková
21:23
7.10.2016

počet příspěvků: 78, poslední 8.10.2016 09:12









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.