24.4.2024 | Svátek má Jiří


SPOLEČNOST: Z dob, kdy se žito jmenovalo „rež“

6.1.2017

V posledním vydání Lidových novin minulého roku jsme si mimo jiné mohli přečíst zajímavá fakta o oblibě irské whisky mezi našimi občany. Češi si tento nápoj oblíbili a podle uvedeného textu (vydala čtk) každá třetí sklenka whisky vypitá u nás je irská Tullamore Dew, oblíbená je rovněž irská Jameson. Nic proti tomu, whisky je staletím prověřený nápoj a i dnes je vnímána jako součást vyššího společenského statusu, píše se v článku.

U Zeleného stromu

Kdyby to bylo před takovými sto padesáti lety, napsal bych, že správný český (a moravský) vlastenec by měl pít především kořalku z Prostějova a nikoli kořalku z Irska. Neboť nejstarší palírna whisky Bushmills v Irsku vyrábí whisky nepřetržitě teprve od roku 1608. Dnešní moravská palírna „U Zeleného stromu“ začala kořalku vyrábět o celých devadesát let dříve, již 4. července 1518. Je tedy v Evropě nejstarší palírnou, která v příštím roce oslaví půl tisíciletí od založení a pálení kořalky bez přerušení. Samozřejmě, pojetí vlastenectví v polovině devatenáctého století bylo mírně kostrbaté, ale na našem evropském prvenství v pálení kořalky to nic nemění.

Co tedy z Prostějova pít? Inu samozřejmě Prostějovskou režnou, i když Stará myslivecká také není k zahození. Prostějovská režná obsahuje asi jedenáct různých bylin a semen, jakkoli je výrobní recept firemním tajemstvím. Stará myslivecká, jejíž základ tvoří vinné francouzské destiláty z oblasti Cognac, je zase ochucena exotickými kořeními a výtažky ze švestek, meruněk a rozinek.

Výrobky z prostějovské palírny svého času proslavil Jakub Vojáček, který se stal jejím majitelem v roce 1843. Ten zdokonalil destilační přístroje a využil recepty lékárníka Michaela Storcha, který jako první začal kořalku pálit pouze ze žita (jakkoli to bylo tehdy zakázáno), když předtím se vyráběla z obilného šrotu a v prvopočátcích dokonce i ze zkaženého piva či vína. Lékárník Storch přidával do žitného kvasu drogy z bylin a z koření. Nu, a protože se tehdy žito jmenovalo rež, vznikla tak Prostějovská režná, pod kterýmžto názvem se pálí a konzumuje dodnes.

Dnes palírna „U Zeleného stromu“ v Prostějově (opět v soukromých rukách) pod názvem Starorežná Prostějov (od roku 2011 ve spojení s ústeckou likérkou Granette) vyrábí sedm desítek různých destilátů, které exportuje do dvaceti zemí světa. Problém je pouze v tom, že Prostějovskou režnou hned tak v každém obchodě nakoupíte. Ani v některých restauracích a barech ji nedostanete. Proč? Nedovedu si to vysvětlit, protože Starorežná z Prostějova je unikát a obecně je považována za lék, jehož konzumací je podle znalců podporováno trávení, chuť k jídlu a další jiné chutě včetně sexuálních.

Osobně jsem se setkal s režnou z Prostějova hodně pozdě. Ještě v dobách totality jsem potřeboval na chalupě v pohraničí postavit lešení. Poradili mi, abych se obrátil na dva mládence, kteří denně jezdili do lesa s koňmi. A skutečně, přivezli mi dvě fůry smrkových soušek a nic za to nechtěli. Že prý, až se potkáme v hospodě. Za necelý týden se tak stalo - seděli v rohu jedné hospody a pili pivo. Přišel jsem za číšnicí a zeptal se jí, jakou mají nejdražší kořalku. Tehdy jí byl myslím fernet. Tak jsem jim poslal dva fernety s tím, aby jim klidně přinesla další, jak budou chtít. Za chvíli za mnou přišel jeden z těch mládenců a říkal mi: „Šéfe, na tu voňavou kořalku my nemáme hubu. Jestli můžete a nemáte nic proti, dali bychom si starorežnou. Prostějovskou“.

Neměl jsem nic proti a oni ji v té hospodě (tehdy čtvrté cenové skupiny) dokonce měli. Tu druhou rundu a další jsme si již dali společně a bylo to velice příjemné. Je to už dlouho. Přiznám se, že si samozřejmě rád dám tullamorku. Tu u nás v obchodě mají, zatím co Prostějovskou režnou nikoli. Chápete to? Staletími prověřenou a zaručeně českou (tedy i moravskou) kořalku. Je těžké být v roce 2017 vlastencem.