28.3.2024 | Svátek má Soňa


SPOLEČNOST: Vyhlásíme válku zločincům v autech?

24.10.2012

Svého času se mi na dálnici stala setsakra nepříjemná věc. Z vedlejší silnice po mé pravé straně přijížděl červený Fiat. Byl jsem asi třicet metrů od této odbočky a řidič Fiatu mi dal logicky přednost. Stál a svůj úmysl vjet na dálnici dával najevo pouze blinkrem. Když jsem se přiblížil asi na vzdálenost deseti metrů, začal z ničehož nic vjíždět na dálniční pruh. Nejel jsem naštěstí moc rychle, takže jsem stačil zabrzdit tak, abych se při případném nutném vyhýbání nedostal hned do levého pruhu, v němž se zezadu šílenou rychlostí řítilo modré Audi. Tak jsme se s červeným Fiatem jen škrtli zrcátky. Kdybych jel ovšem stejně rychle, jako ten šílenec v Audi, asi bych tyto řádky nepsal.

Již jsme si zvykli, že na našich silnicích jsou denně mrtví lidé. Děti, mladí, staří. Vzpomínáte? Před čtyřmi lety jel v blízkosti Turína na svém skutru Vespa do práce šéf legendárního designerského centra, Andrea Pininfarina, pravnuk zakladatele společnosti, Battisty "Pinin" Fariny. A bezohledně ho srazil osobní automobil. Dílem designérů této firmy jsou nádherné tvary automobilů Ferrari, Peugeotu, Masserati GT, Fiatu Coupé a jiných skvělých vozů. Ty vozy však přece nejsou vyráběny proto, aby zabíjely. Jenže výrobci vozů nemohou tušit, kdo zrovna usedne za jejich volant. A tak se na silnicích vraždí a je třeba litovat každého takto zmařeného života.

Vzali jsme zprávy o stavu na bojištích (tedy na silnicích) za normální součást našeho života a hlášení o počtu mrtvých či těžce zraněných se nám zdají zcela běžná jako hlášení o stavu počasí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sem tam proběhne zpráva o tom, že se za úplatek dají koupit nové řidičáky, ale žádná z oněch kauz není dotažena do konce. Tedy do takového, že by se ony řidičáky neoprávněným osobám odebraly. Vždy se najdou nějací "advokáti", kteří dokazují, že to nejde, aniž by si uvědomili příčinnou souvislost mezi jejich usilováním a počtem vražd na dopravních cestách. To, že se jim podařilo zmařit odebrání titulů ve většině případů z plzeňských práv, zase takovou škodu nezpůsobí. Mírné zvýšení počtu polovzdělanců nám ublížit nemůže, ti jsou latentně přítomni v každém režimu. Pokud tedy nezískali řidičák také za úplatek. Leč na silnicích je tohle všechno nepříjemně znát.

Vyloučíme-li náhlá selhání řidičů (spánek, infarkt aj.), je většina oněch tragedií způsobena naprostou bezohledností těch, kteří nehodlají dodržovat dopravní předpisy. Činí tak většinou ti, kdož bohužel nemusejí a nehodlají dodržovat i předpisy jiné. Třeba hospodářské a právní. Konec konců, v případě, že srážku přežijí, nečekají viníky tak strašné tresty. Většina viníků smrtelných nehod dostává u nás podmínku. Někteří čekají na soud tak dlouho, až "nebezpečnost jejich jednání vyšumí" či upadne v zapomnění (viz Janoušek).

Naši poslanci vážně uvažují o zavedení 160kilometrové rychlosti a jiných fintách, jak zrychlit koloběh aut v přírodě. Dle toho by byl onen řidič červeného Fiatu z mé silniční kolize mnou smeten a nemuseli bychom to přežít ani jeden. Nebylo by mi nic platné, kdyby si má duše cestou do nebe, nebo spíše do pekla, říkala, že to nebyla moje vina. Mrtví nevinní nejsou o nic méně mrtví než mrtví viníci. Usedáme-li za volant, měli bychom si uvědomit, že řídíme stroj, který může vraždit, i když to pochopitelně nechceme.

Snad je to i tou terminologií - zprávy hovoří o tom, že na silnicích bylo včera zabito sedm lidí. Přitom někteří z nich nebyli zabiti, ale zavražděni. Neúmyslně? Není to úmysl, když zvolím takovou rychlost, která mi nedovolí reagovat na nečekanou situaci? A je navíc nepovolena? Není to úmysl, když předjíždějící řidiči se ani nepokoušejí dávat blinkry znamení o odbočování a vracení se do pruhu? Není to úmysl, když se agresivně cpou mezi auta, která si mezi sebou udržují bezpečnou vzdálenost?

Aby bylo jasno – nevolám po tom, aby se vrátila doba, kdy musel před automobilem jít muž s lucernou a upozorňovat na jedoucí auto. Jde spíše o odpovědnost každého z nás. Těch, kteří řídí, i těch, kteří jedou na kole či putují pěšky. Všechna zákonná opatření jsou málo platná, když za volantem sedí lidé bez odpovědnosti, bez morálky. Dlužno přiznat, že velká část z nich má takzvané kmotrovské značky.

Nezbývá nám nic jiného než o tom hovořit, psát a zpytovat své svědomí, zda se chováme na silnicích s patřičným respektem k životu druhých a v úctě ke svým bližním. Jen války dovolují mužům, aby zabíjeli muže na straně protivné. Jenže na našich silnicích zahynulo již více lidí, než v přímých válečných střetnutích. Války se také vyhlašují v dobách ohrožení národa. Nepřišla snad již doba, kdy bychom měli vyhlásit válku zločincům v autech? Neohrožují snad národ?