Turecké humanitární organizaci IHH se podařilo po dvou letech věznění zachránit dvě unesená česká děvčata. Jediné, co se na to dá říci: „Zaplať pánbůh.“

Od počátku bylo i mně jasné, a to nejsem bezpečnostní expert, že vrátí-li se někdy děvčata živá a snad i zdravá domů ke svým rodinám, okolnosti tohoto návratu budou z mnoha důvodů navždy zahaleny rouškou tajemství. Nikdy se nedozvíme, zda bylo či nebylo zaplaceno a popř. jaké výkupné, kdo s kým vlastně jednal, co bylo obsahem těchto jednání, proč to trvalo tak dlouho, kdo co případně zvoral, jak návrat probíhal atd. atd.

To platí pochopitelně nadále i po šťastném návratu oněch dívek. Je zřejmé, že nejen pro obě dívky návrat do „běžného“ života není snadný, ale že i pro jejich rodiny něco takového znamená mimořádnou emoční zátěž, kterou si málokdo z nás umí představit. Za těchto složitých okolností bych od medií očekával něco taktu, a to zejména od jednotlivých televizních stanic. Představoval bych si na začátku zpravodajských relací krátkou zprávičku zhruba tohoto znění: „Vážení diváci, po dvou letech se konečně podařilo zachránit ze zajetí unesené dívky. Momentálně jsou v lékařské péči. Vítáme je doma, přejme jim co nejsnazší návrat a děkujme všem nejmenovaným, kteří se o něj jakkoli zasloužili. Jistě, vážení diváci, pochopíte, že s ohledem na její mimořádnou citlivost se touto záležitostí prozatím nebudeme zabývat“.

Jak jsem byl naivní. Reportéři reportují o sto šest, snaží se z různých politiků vyšťárat detailní informace, politici se kroutí a snaží se zároveň něco říci i neříci. Reportéři na obrazovkách dlouhé minuty udýchaně drmolí o tom, že vlastně nic neví. Nakonec si někdo vzpomene, odkud jedna z dívek pochází, a už se vyráží do místa jejího bydliště. Televizní štáb je pak překvapen, že rodina unesené a šťastně navrácené dívčiny se s ním odmítá bavit. Já bych reportéry na místě této rodiny spíše „hnal potěhem“.

A to by nebyl náš pan prezident, aby celé kauze nenasadil korunu. Mohl se k celé záležitosti vyjádřit, ale také nemusel, nikdo by se tím nejspíš nezabýval. Kdepak. To by nebyl Miloš Zeman. První co se z titulků dozvídám, že se s děvčaty nesetká. No bóže! Soudím, že to je to poslední, co obě dívky řeší. A to by nebyl náš pan prezident, kdyby nám nenabídl v pořadí další originální bonmot a nesdělil národu, že být otcem oněch dívek, tak by je objal, políbil, pohladil a pak jim naplácal na zadek. V situaci, kdy dva roky nebylo jasné, zda dívky přežijí nebo ne, mi to připadá přinejmenším nevkusné.