Pokud víkendové události v Českých Budějovicích odbudeme – jak tomu zatím vše naznačuje – odsouzením pravicového extremismu, pak je jistě na místě položit si otázku: kdy, kde a v jaké podobě se něco takového bude opakovat? Pokud budeme vždy jen odsuzovat špinavou pěnu náckovského primitivismu, která se vždy na takové události nabalí, nikdy se nedobereme skutečných příčin událostí a budeme reagovat tak, jak reagovala na víkendové události vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková v nedělních televizních zprávách: "Byla jsem překvapena..."

Konstatujeme sice, že společnost se radikalizuje, s jistým překvapením i to, že k "nepovoleným" demonstracím se přidávají i "obyčejní" lidé s dětmi a senioři, ale vysvětlení, proč tomu tak je, hledáme jen v obecném konstatování jakési nespokojenosti se soužitím.

Primátor Českých Budějovic Juraj Thoma se pokusil vysvětlit příčiny této nespokojenosti tak, že někteří naši spoluobčané prý mají odlišný "rytmus života": ti, kteří každý den chodí do práce, prý nejsou spokojeni s těmi, kteří celý den sedí na lavičce před domem a večer si k tomu ještě udělají ohníček. Může být, ale popsáním jevové stránky problému jej neodstraníme.

Je jistě nemravné, že na ubytovávání "vyloučených" (z čeho?) osob parazitují majitelé "ubytoven". Ale zákon o sociálním bydlení, který má být spásou, sice "odstřihne" parazitující majitele ubytoven od nemravných zisků, nevytvoří žádný konkrétní byt pro potřebné a ani nezaručí, že pronajímatelé ubytoven nebo čehokoliv jiného budou ubytovávat tyto osoby za běžné (i pro nevyloučené osoby často velmi vysoké) nájemné. Tyto – zatím neexistující – sociální byty prý budou "jednoznačně levnější než přeplácené ubytovny", jak soudí ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Jak pro koho: oprava bytů v ghettech, o kterou se majitelé ubytoven zatím nestarají, jistě nebude zadarmo… Zmíněná agentura prý "zavádí systém prostupného bydlení (od azylového přes tréninkové k běžnému nájemnímu)", jak nedávno uvedl v tisku její ředitel. Rozsah takto realizovaného "postupného bydlení" by veřejnost jistě zajímal…

Něco určitě děláme špatně. Napsal mi přítel z Norska, že takové problémy, jaké jsou s Romy u nás, jsou v Evropě ještě tak v Rumunsku. Nevím. Ale rozhodně vím, že zatím jsme si ani neujasnili, komu vlastně chceme pomáhat, když o nezbytnosti pomoci lidem, kteří to potřebují, málokdo pochybuje. Romům (pak musíme stanovit, kdo je Romem), chudým lidem (podle výše příjmů, ale pak nám přibude k "řešení" i řada důchodců), obyvatelům ghett (budějovické sídliště Máj žádné ghetto není)? Nebo vytvoříme – v rámci pozitivní diskriminace – zvláštní kategorii občanů, na které se budou vztahovat jiné zákony a pravidla než na ostatní? Musíme se rozhodnout, ale musíme tak učinit rychle. Podle zveřejněných analýz lidé na českobudějovickém sídlišti Máj volili levici ve větším počtu než zbytek města. Koho budou příště volit naštvaní lidé, bych si netroufal odhadnout…

Autor je zástupce ombudsmana

LN, 9.7.2013