Běžnou nedělní bohoslužbu navštíví průměrně 500 tisíc obyvatel Česka. Na Štědrý den se tento počet zpětinásobí a v kostelech lze nalézt na 2,5 milionu návštěvníků. Většina těchto účastníků vánočních mší jsou ateisté, přiznávají, že povinnosti spojené s křesťanstvím jim nic neříkají.

Proč tedy lidé navštěvují kostely pouze o vánocích, a proč je vlastně navštěvují alespoň o vánocích?

Největší rozvoj křesťanství nalézáme ve středověku, jelikož k tomu byly dány nejlepší dispozice. Jeho rozkvět byl dán dvěma faktory. Prvním byly velmi špatné životní podmínky lidí, kteří se dožívali nízkého věku a v životě je nečekalo nic než každodenní dřina na pozemku pána, jenž je de facto vlastnil. Druhým faktorem byla moc církve, působící na tyto poddané a využívaná panovníkem. Vládce ani šlechta neměli důvodu potlačovat církev, pokud ta spolupracovala a „správně“ působila na lid.

Berlička v podobě církve pro námezdní lid již zřejmě dnešnímu člověku není potřebná. Pokud by potřebná byla, k církvi by inklinovalo více lidí. Nehledejme důvod v „lepších“ lidech v minulosti, dnes jsou lidé stejně dobří, jen jsou vzdělanější, mají více informací, neumírají v průměrném věku 35 let a tak podobně.

Církev bude muset nabízet lidem více než jen mlhavou vidinu posmrtného ráje. Potenciál má, když i dnes, však pouze na vánoce, navštíví kostely na 2,5 milionu lidí, avšak musí si uvědomit dnešního, sebevědomého, hrdého člověka.

^{Zdrojem informace počtu návštěvníků je Alois Kánský, farář (ČR Region, dne 26.12.206) pozn. autora}