20.7.2018 | Svátek má Ilja


SPOLEČNOST: Tak prej bojuju starý války...

4.7.2018

To mi napsal v reakci na jeden můj článek o komunistech čtenář. Opravdu už nejsou nebezpeční? Můžeme nad nimi mávnout rukou?

Na rozdíl od různých invektiv je tato námitka zajímavá a zaslouží si rozbor. Je opravdu komunismus jen úchylnou epizodou lidských dějin 20. století, která se už nikdy nemůže vrátit?

Při jednom úhlu pohledu má onen čtenář pravdu. Komunismus se v zemích, které byly v područí svého velkého bratra, koncem roku 1989 zhroutil a vyjma Rumunska, kde při převratu zemřely stovky lidí při brutalitě členů Securitate (obdoba naší StB), byl konec této epochy neuvěřitelně pokojný a mírný. Což u politických převratů v dějinách bývá spíše výjimkou, většinou jsou tyto dramatické epochy provázeny násilím odcházejícího režimu a případně zastánců nových pořádků, kteří si chtějí vyrovnat účty.

Při pohledu na tehdejší Ústřední výbor KSČ, který za odvolaného Milouše Jakeše instaloval pana Karla Urbánka, přednostu železniční stanice Bojkovice, se mohlo zdát, že konec této éry bude provázen všeobecným veselím, neboť průměrné IQ soudruhů nedosahovalo ani v nejmenším jejich průměrného věku. Předpokládal se přirozený zánik této strany, protože nikdo neposlouchal jejich vyčpělé ideje, které navíc lezly všem vnímavým dávno krkem, a rovněž věk zbylých členů strany sliboval úbytek přirozeným způsobem.

Nicméně se tak nestalo a dnes - po necelých 30 letech - jsou opět na koni, protože na nich záleží, jestli dostane vláda koalice ANO a ČSSD podporu či ne. Soudruzi z vedení (Kováčik, Skála, Filip - Falmer, dříve i soudružka Semelová) bezostyšně adorují tehdejší dobu, pomlouvají současný režim, z něhož docela dobře tyjí a profitují. Jejich vystupování v médiích zvyšuje krevní tlak pamětníkům, kteří si dobře vzpomínají na hnusnou dobu přetvářky, double speaku, bití a zavírání názorových odpůrců.

Komunisté spoléhají na krátkou lidskou paměť, která fyziologicky vytěsňuje negativní zážitky a ponechává v paměti pouze to příjemné. Někteří pamětníci si z té doby pamatují jen své první lásky, mladický optimismus a to nepříjemné, špatné, co bylo spojeno s touto dobou, se rozplynulo v mlze. Pokud pozorně posloucháme současné soudruhy, tak ti selektivně hovoří o plné zaměstnanosti, sociální rovnosti, všeobecné dostupnosti vzdělání a zdravotní péče.

Pamětníci vědí své. Plná zaměstnanost byla synonymem pro všeobecnou pracovní povinnost, která však nebyla provázena usilovnou výrobní činností, ale jen setrváním na pracovišti. (kdo by také dřel, když dostávali všichni stejně, pracovití i lemplové). Sociální rovnost byla zdůrazňována, avšak týkala se jen oněch pracujících, protože komunisté měli své vlastní obchody a jiné výhody. O všeobecné dostupnosti vzdělání nemohly mluvit zejména děti těch, kteří byli režimu podezřelí, děti disidentů, děti těch, kteří se veřejně netajili svou vírou, atd. Zdravotní péče byla rovněž dvoukolejná, neboť soudruzi měli svůj Sanopz s volně dostupnými léky z celého světa, zatímco na skutečný proletariát zbyly jen nekvalitní preparáty z lido demo krajin.

Minulých 30 let přineslo společnosti množství věcí, které dnes považujeme za zcela samozřejmé, ale tehdy byly nemyslitelné. Opravdová svoboda slova, cestování, vyznání jsou dnes brány jako integrální součást života, kterou považujeme za natolik přirozenou, že o ní ani neuvažujeme v intencích přítomna - nepřítomna. Umí si dnes někdo představit situaci, že by dojel autem k hranici s Rakouskem a byl poslán zpět s policejní eskortou? Umí si někdo představit, že by u něj doma zazvonil policista a odebral mu cestovní pas? Provedl domovní prohlídku a zabavil jeho knihy či počítač jen proto, že třeba věří v Boha?

Tato doba a tyto atributy se nejspíše opravdu již nikdy nevrátí. I komunisté profitují z novodobých požitků, bezostyšně podnikají (čímž se stávají v intencích svého učení vykořisťovateli), akumulují kapitál (nejhorší zločin dle Marxe).

Co se však nezměnilo, jsou jejich slova o spravedlivé společnosti, kde nebude člověk člověku vlkem, kde všichni budou mít dostatek a všichni se budou mít dobře.

V celých dějinách lidstva se podobnou utopii nikdy nepodařilo a nikdy nepodaří nastolit. K realizaci tohoto stavu by bylo nutné klonovat stejný typ člověka, který bude zcela unifikovaný myšlením a potřebami. V každé společnosti jsou lidé pracovití, nadaní, s nápady a elánem při jejich realizaci. Pak jsou i tací, kterým buď není dáno, nebo mají v životě smůlu. Jsou i tací, kterým se pracovat nechce. Přinutit ty první, aby odevzdali všechno, co vydělali, k srovnání své životní úrovně s těmi druhými, lze jen hrubým násilím. Příklad Kambodže, kde podobnou „filosofii“ chtěli zavést do praxe Rudí Khmérové, skončil vyvražděním zhruba třetiny populace.

Komunisté budou neustále adorovat onen systém, který se neosvědčil a který je historicky zřetelně nefunkční. Sladkými slovy a mámením budou obluzovat ty, kteří by se chtěli mít lépe bez vlastního přičinění. Budou působit na jednu ze základních lidských negativních vlastností, kterou je závist. Budou slibovat pověstné zářné zítřky, které však nikdy nenastanou. Tím jsou nebezpeční, protože pamětníci jejich vlády budou časem ubývat a jejich skutečná historie se propadne do zapomnění či bude velmi snadno relativizována. Nešťastný člověk, člověk neschopný a rovněž líný vymění vlastní svobodu za plný ešus erární šlichty s dobrým pocitem, že časem bude stejný ešus i pro bližního, který se pokoušel prožít si svůj život po svém a kterému to bylo znemožněno.

Proto je třeba neustále vést onu „starou“ válku. Bojovat za to, aby komunistická ideologie byla pravdivě vykládána se všemi historickými atributy. Aby zejména mladí nepodléhali sladkým příslibům o sociální spravedlnosti, o tom, že současný systém je špatný a že je třeba jej nahradit „spravedlivějším“, který nakonec způsobí ráj na zemi.

Filosof Karl Popper kdysi řekl, že kdo chce stvořit ráj na zemi, stvoří peklo. Historie komunismu mu dává za pravdu.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora



Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče
Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče

Zavřené školky a letní prázdniny si žádají jediné – vyrazit na nezapomenutelný rodinný výlet, zabavit děti a neunavit rodiče. Jaké jsou naše tipy na výlety po Čechách?

Diskuse


J. Vintr
22:22
4.7.2018

J. Václavíková
0:25
5.7.2018

Č. Berka
18:50
4.7.2018

P. Portwyn
14:31
4.7.2018

M. Šejna
14:34
4.7.2018

P. Portwyn
15:01
4.7.2018

J. Jurax
14:21
4.7.2018

M. Pivoda
16:05
4.7.2018

P. Portwyn
12:53
4.7.2018

J. Lepka
13:31
4.7.2018

P. Portwyn
14:22
4.7.2018

J. Jelínek
13:48
4.7.2018

P. Portwyn
14:21
4.7.2018

J. Jelínek
14:54
4.7.2018

P. Portwyn
15:01
4.7.2018

J. Jelínek
15:08
4.7.2018

M. Šejna
12:10
4.7.2018

P. Harabaska
13:06
4.7.2018

P. Papež
16:07
4.7.2018

P. Papež
16:12
4.7.2018

V. Čermák 376
11:11
4.7.2018

P. Papež
16:14
4.7.2018

J. Krásenský
9:55
4.7.2018

P. Lenc
9:51
4.7.2018

M. Valenta
9:38
4.7.2018

P. Lenc
9:48
4.7.2018

S. Netzer
10:07
4.7.2018

M. Valenta
11:02
4.7.2018

Perryman
11:32
4.7.2018

M. Valenta
11:40
4.7.2018

Perryman
11:55
4.7.2018

M. Valenta
13:55
4.7.2018

Perryman
16:10
4.7.2018

P. Harabaska
13:27
4.7.2018

F. Navr8til
9:26
4.7.2018

F. Svoboda
10:02
4.7.2018

S. Netzer
10:10
4.7.2018

V. Čermák 376
11:03
4.7.2018

Perryman
12:47
4.7.2018

P. Harabaska
13:29
4.7.2018

Perryman
11:44
4.7.2018

J. Klepal
9:24
4.7.2018

P. Harabaska
13:32
4.7.2018

Z. Lapil
17:45
4.7.2018

V. Student
9:07
4.7.2018

P. Kmoníček
9:14
4.7.2018

V. Student
9:25
4.7.2018

P. Kmoníček
11:44
4.7.2018

J. Lukavsky
9:06
4.7.2018

R. Langer
6:22
4.7.2018

J. Jelínek
7:39
4.7.2018

K. Pavlik
2:30
4.7.2018

P. Dvořák
4:47
4.7.2018

J. Jelínek
7:32
4.7.2018

V. Student
9:15
4.7.2018

F. Houžňák
8:29
4.7.2018

J. Jelínek
7:37
4.7.2018

M. Vondráček
8:10
4.7.2018

P. Harabaska
13:37
4.7.2018

Perryman
11:05
4.7.2018

Perryman
0:31
4.7.2018

V. Student
9:16
4.7.2018

Perryman
11:29
4.7.2018

Z. Lapil
17:18
4.7.2018

Perryman
18:33
4.7.2018

počet příspěvků: 75, poslední 16.7.2018 11:33









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.