23.4.2019 | Svátek má Vojtěch


SPOLEČNOST: Tagesordnung...

21.3.2019

... beseda o knize s nečekanými následky

Ve čtvrtek 7.3. jsem se zúčastnil besedy s francouzským spisovatelem Erikem Vuillardem na jeho knihou „Tagesordnung“. Beseda byla v Knihovně V. Havla, zúčastnila se celá řada lidí. Byl jsem na podobné akci se zahraničním spisovatelem poprvé a velmi jsme litoval toho, že když nás v šesté třídě základky začali seznamovat s francouzštinou, tuším roce 1968, že jsem u ní nevydržel - ostatně výuka skončila poté, co se ukázalo, že pro nás bude dalších x let nutná jedině ruština. Škoda.

Kniha pojednává o anšlusu Rakouska, při přednášce se mi honily hlavou pasáže z knih od Jana Drnka, o alternativní historii Československa. Bylo mi rovněž nápadné, že terčem pro spisovatele byli politici angličtí, nikoliv francouzští. V každém případě přednáška zajímavá, na téma, o kterém se u nás málo mluví. Mluví se mnoho o selhání spojenců, méně o selhání československé politiky.

Českoslovenští občané platili dvacet let republice daně, nadávali na erár, že je okrádá. A když se erár měl ukázat, tak hajdy s flintou do žita. Dnes je to úplně jiné. Občané platí daně, využívají státu jako svého služebníka, stát jim poskytuje mnohé výhody – dálnice, moderní železnice, moderní školy se špičkovou výukou. Špičková zdravotní péče, kdo se třeba i vlastní blbostí octne v nouzi, tak mu vyspělá sociální péče přispěchá na pomoc. Prostě - v sadu skví se jara květ, zemský ráj to na pohled.

A pak, skoro třicet let po převratu, pár dní před výročím vstupu do NATO, v městě, které prokouklo ze socialistické šedi do moderního velkoměsta, kde magistrát a další úřady moudře spravují matku měst a moudře investují z daní spoluobčanů do rozkvětu metropole, přijdete na nádraží Smíchov.

Koupíte si lístek do Berouna, jede vám to za půl hodiny. A najednou, hele, hlásí se příroda. Mládí, proválené v blátě jeskyní, předdůchodový věk - je třeba si odskočit. A hele - nádraží v matce měst nemá po deváté hodině večerní WC k dispozici. Nejsou lidi, nejsou prachy. Nakvašený železničář v prodejně lístků nakvašeně oznámí, že barák není jejich, ať si jdu stěžovat majiteli.

Takže, pane majiteli nádraží na Smíchově v Praze, Česká republika, Evropská unie, 21. století – kde je na smíchovském nádraží ve večerních hodinách WC?

Pražský magistráte - zkusili jste se jít vyčurat v uvedenou dobu na uvedeném místě?

Co ministr dopravy ? Co ministr financí ? Premiér? Prezident?

Na to se dá odpovědět jediné - vy už pravděpodobně vyčůraní jste. A to dlouhodobě. Tak až budete zase lamentovat, že ten pitomý národ zase zvolil nějaké extremisty, řečeno slovy mojí zemřelé mámy: „Jděte se s tím vys… na Macháčkovic palouk!“ Na nádraží na Smíchově se vám to nepovede.

P.S. Když se vám to nepovede na Smíchově, tak přijďte na Tetín. Tam si můžete vzít vzorek, jak vypadá veřejné WC.

Autor je zastupitel obce Tetín



Diskuse


V. Pavelka
No
20:01
21.3.2019

V. Pavelka
20:12
21.3.2019

M. Mikulec
12:03
21.3.2019

B. Rameš
8:33
21.3.2019

P. Grigar
10:51
21.3.2019

R. Langer
14:25
21.3.2019

V. Pavelka
20:06
21.3.2019

počet příspěvků: 7, poslední 21.3.2019 08:12









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.