aneb Jakl má v zásadě pravdu

Patřím k odpůrcům letního času. A kdyby iniciativa Only One Time (Pouze jeden čas) nebyla tak neskutečně, přímo bruselsky komplikovaná a posléze neskončila tak, jak skončila, petici za jeden čas – one time, bych podepsal.

Kdo se do iniciativy Only One Time nějak zapojil, nebo se o ni alespoň zajímal, ví, o čem je řeč. Ostatním pro obsáhlost problematiky doporučuji počíst si na stránce www.onlyonetime.cz .

Ať tak či onak, s jistou mírou nadsázky můžeme říci: pekař Pecka ze Sobětuch je už bezmála pět let po smrti a nám nezbývá než si každý rok v tomto čase přečíst filipiku proti letnímu času z klávesnice napojené na PC Ladislava Jakla.

Nemusíme ho mít rádi, ale v tomto bodě se v zásadě nemýlí.

Píšu v zásadě, protože LJ si ve svém letošním příspěvku (k přečtení je na Neviditelném psu zde) neodpustil zbytečnou (a vlastně nesmyslnou) ideologizaci problému. Už v nadpise: Chceme v Česku Ukrajinu? Jistěže ne, ale ono něco takového hrozí?

Ačkoli je jeho pojednání věnováno letnímu času, čtenáři z kategorie povrchních by mohli podlehnout dojmu, že letní čas je špatný proto, že přetočením hodinek u nás na dlouhé měsíce zavádíme vlastně východoevropský čas, který je standardním časem mimo jiné na Ukrajině – a protože LJ, potažmo Václav Klaus a také Petr Hájek láskou k nynějšímu protijanukovičovskému režimu v Kyjevě dvakrát neplanou, má Jaklův příměr rafinovaný politizující vedlejší efekt.

Autor se totiž doslova ptá: "Proč užívat čas kyjevský, když máme svůj vlastní?" Říká se, že ďábel je skryt v detailu. (Svrbí mě prsty, abych Jaklovu otázku nevylepšil: Proč užívat čas kyjevských fašistů a neobanderovců, když máme svůj vlastní? Ne, toto LJ při psaní určitě nenapadlo, nicméně napadnout to může kohokoli, kdo jeho zbytečně demagogický laděný boj proti SELČ čte a má oči otevřené.)

Jakkoli je možné téma letního času zpolitizovat, doporučuji držet se toho, že jde o záležitost pohříchu "technickou". Posunutím hodinových ručiček podle vzorce SEČ + 1 (potažmo světový čas UTC + 2) se samozřejmě dostaneme do sousedního časového pásma – přičemž to, že v něm jako standardní čas platí čas východoevropský a že v této části Evropy leží právě Ukrajina, je čirá "náhoda".

Letní čas bych osobně považoval za nežádoucí (stejně jako LJ), i kdyby v té části světa ležela místo Ukrajiny jakákoli jiná země mně libá – Izrael, Kanada, USA aj. Ukrajina i s celou svou politickou složitostí je v tom zcela nevinně.

Ostatně východoevropský čas platí v dalších devíti evropských zemích, na Kypru a v Turecku, ve čtyřech zemích či teritoriích asijského Blízkého východu a ve stejném pásmu leží také tucet afrických států, kde jako standardní (bez ohledu na to, zda mají či nemají letní čas) mají čas "východoevropský", tam ovšem nazývaný Central Africa Time. Pro všechny tyto země platí, že u nich standardní místní čas = UTC + 2 hodiny.

Z výše uvedeného vyplývá účelovost Jaklovy otázky o používání kyjevského času, máme-li vlastní. Právě tak by mohl použít jakéhokoli jiného hlavního města – namátkou: proč používat sofijský, ankarský, jeruzalémský, aténský, bukurešťský, káhirský či lusacký čas, když máme svůj vlastní.

Ale abychom pro mrvu v oku bratra svého nepřehlédli onu obří kládu jménem letní čas. Nemá smysl přít se o jeho samotný název. Jsou ostatně dva. Kromě letního času (LČ) se ve světě používá také komplikovaně přeložitelný, ale zdánlivě přesnější DST – Daylight Saving Time, čas šetřící denní světlo (byť i to je mírně řečeno relativní). Buď jak buď, LČ představuje hrubý zásah do přirozeného řádu věcí – a kromě jiného je důkazem toho, co můžeme nazvat lidskou vyčůraností.

Chceme, aby v "létě" (aktuálně ovšem od dubna do října) bylo déle vidět, a tak si na povel posuneme ručičky hodinek dle vzorce SEČ + 1. Jak snadné, že? Zcela sobecky přitom přehlížíme, že za to zaplatí daň ti, kdo musí i v době platnosti standarního času (listopad – březen) vstávat časně, ba příliš časně. Například ve 4 hodiny ráno, což je v období platnosti LČ de facto ve 3 hodiny.

Tady mě napadá několik kacířských myšlenek. Proč nám (spíše jim – nařizovatelům LČ) vadí, že v létě by se (u nás) bez LČ stmívalo "už" v 21 hodin (přibližně) a je jim lhostejné, že v období platnosti standardního SEČ je už v 17 hodin tma jako v pytli. Nemělo by to být spíše obráceně, když už? Tedy pokusit se, chceme-li uměle zasahovat do přirozeného řádu věcí, prodloužit denní světlo v zimním období alespoň o hodinu? A proč ne rovnou o hodiny dvě, tří, čtyři?

Že by potom lidé včetně dětí vstávali extrémně brzy? Ovšem, ale nevstávají ti, kdo dojíždějí do práce, do školy či pracující rodiče s malými dětmi do školky v době platnosti LČ extrémně brzy už dnes?

Pracuje-li někdo od 9 hodin dopoledne a musí-li kvůli tomu vstávat v 7 hodin (ne každý má pracoviště nebo školu za rohem), což je v období platnosti LČ de facto v 6 hodin, je to ještě snesitelné. Ale co říci na případy, jejichž svědkem jsem byl už mnohokrát. Odjížděl jsem autobusem ráno v 6:10 a se mnou tím směrem jely maminky nebo oba rodiče s dětmi do školky. Odhaduji, že museli vstávat kolem páté, v době platnosti LČ de facto kolem čtvrté. Kolik takových příběhů kolem sebe vidíme. Je tak brzké vstávání v pořádku? Jistě, o to dřív je pak nutné jít večer spát. Ovšem v době platnosti LČ za světla. K čemu pak LČ je, mohou se ptát lidé s tímto údělem.

LJ v závěru svého článku píše: "Psát každý rok filipiky nestačí. Chce to pořádnou akci."

Jsme svobodná, demokratická země, patříme do prestižního klubu zvaného EU (kdyby tak prestižní nebyl, proč by Ukrajinci a Turci usilovali o vstup, že?) - a v otázce LČ jsme na tom o poznání hůře než takový Egypt, jehož demokracie jistě nedosahuje kvalit té naší, západní, euroamerické. Ale otázku LČ vyřešila Káhira takříkajíc mrknutím oka.

Kdo jezdil do Egypta před pádem Mubaraka (2011), dobře ví, že tam LČ platil také. Měl ovšem svůj háček – ramadán. Jak známo, musí se během něj přes den muslimové postit a k večeři mohou usednout až po západu slunce. Ten ovšem v době platnosti LČ nastal o hodinu později – a věřící museli o hodinu déle hladovět. Moudrá vláda si toho byla vědoma, a tak s LČ hýbala podle ramadánu. Uvedu konkrétní příklad, jehož jsem byl svědkem v září 2010. Toho roku začal letní čas 30/4 a trval do 1/10. Ovšem v čase ramadánu (6/8-10/9) byl přerušen (platil standardní čas jako v "zimě"). Byl jsem tou dobou v Tabě. Přiletěli jsme začátkem září a 10/9 jsme našli na hotelovém pokoji následující informaci:

Ovšem o půl roku později už bylo všechno jinak. Po protimubarakovské revoluci zrušila v dubnu 2011 přechodná vláda letní čas zcela – a nic se nestalo. A to bez ohledu na to, že v Egyptě se vzhledem k jeho zeměpisné poloze stmívá podstatně dřív než u nás. Například v září už jdou turisté na večeři, která obvykle začíná v 19 hodin, za úplné tmy.

Egyptské vládě stačilo ke zrušení LČ jedno rozhodnutí – prostě ho už nezavedla. Provokativní otázka: proč to nejde tak snadno u nás?

Stejskal.estranky.cz