14.12.2018 | Svátek má Lýdie


SPOLEČNOST: Skepse k elitám

23.10.2018

Před 50 lety začala druhá komunistická republika

Je dobře, že se připomínalo 80 let od Mnichova a druhé republiky. Připomínalo se i to, že nešlo jen o diktát ve stylu „o nás bez nás“, o zbabělost západních mocností a zradu spojenců, ale také o české politické elity. Ty to po Mnichovu zabalily a na demokracii rezignovaly až příliš snadno a bez odporu. Z toho pak vyrůstala druhá republika jako ztělesnění všeho špatného. Ale právě tak bychom měli vnímat i 50 let od schválení smlouvy o pobytu sovětských vojsk v Československu. Výročí 18. října 1968 připomíná, že i komunistické Československo mělo svou druhou republiku.

Politický režim z října 1938 až března 1939 nebyl nezbytným důsledkem Mnichova. Jistě, okleštění státu se dalo těžko bránit. Ale tvářnosti onoho útvaru – tomu, že byly povoleny jen dvě politické strany, že vznikly tábory pro „lidi štítící se práce“ a že z profesních komor byli vylučováni Židé – se bránit dalo. Tu nikdo přímo nediktoval.

To platí i pro podzim 1968. Nedalo se zabránit invazi tisíců tanků. Nedalo se zabránit tomu, že pod hlavněmi samopalů byli uneseni ústavní činitelé a donuceni podepsat tzv. moskevský protokol (všechna čest Františku Kriegelovi, jenž jako jediný nepodepsal). Ale nebylo předem dané, že politické elity potom tak snadno rezignují. Že rychle přijmou zákony o cenzuře (v červnu úředně zrušené), o okleštění shromažďovacího práva či o podmínkách okupace. Když 18. října schvalovalo 242 poslanců Národního shromáždění smlouvu o pobytu sovětských vojsk, 228 jich bylo pro, deset se zdrželo a jen čtyři hlasovali proti (Kriegel, Sekaninová-Čakrtová, Vodsloň, Fuková), ačkoliv pod hlavněmi samopalů nebyli.

Až budete uvažovat o zdejší skepsi k politickým elitám, její základní kameny najdete v říjnu 1938 i v říjnu 1968. Jisté je, že právě před 50 lety začalo lidem docházet, že heslo „jsme s vámi, buďte s námi“, které těsně po invazi dávalo legitimaci i nezvoleným komunistickým elitám, už neplatí. Na to upozornil svým upálením v lednu 1969 i Jan Palach. Nebylo to na protest proti okupaci, jak se zjednodušeně říká, ale na protest proti domácí rezignaci, proti tomu, že politické elity obnovily cenzuru a nebránily rozšiřování okupantských novin Zprávy. Úhrnem: Palach protestoval proti nástupu druhé komunistické republiky, jíž říkáme normalizace.

LN, 18.10.2018



Diskuse


J. Kanioková
20:53
23.10.2018

M. Pivoda
20:32
23.10.2018

A. Alda
12:01
23.10.2018

počet příspěvků: 6, poslední 23.10.2018 09:13









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.