19.4.2024 | Svátek má Rostislav


SPOLEČNOST: Proti bezbřehé xenofilii

20.8.2015

Někteří vědci sepsali a podepsali petici odsuzující vzrůst xenofobie ve společnosti v České republice. [xenofobie: projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu]

S mnohými větami z petice se dá obecně souhlasit (např. následující věta pojednávající o zpravodajství je přímo geniálně ušitá na míru některým mainstreamovým médiím: „Ověřujme si informace, které utvářejí naše názory – mnohdy stačí několik kliknutí na internetu, abychom odhalili lži, tvářící se jako spolehlivé zpravodajství.“).

Nicméně aktivita vědců by se neměla zastavit v půli cesty a měla by petici podložit fakty. Obecné proklamace a krásná slova lze psát tím či oním směrem a můžeme jim věřit nebo nemusíme. Vědci by však své vývody měli podložit fakty a analýzami - aby bylo kde si „ověřovat informace, které utvářejí naše názory“, aby opravdu „stačilo několik kliknutí na internetu, abychom odhalili lži, tvářící se jako spolehlivé zpravodajství.

Mám proto pár otázek pro vědce-signatáře, zejména ty z humanitních oborů. Pokud neznají signatáři na základě svých analýz odpovědi, je nutno alespoň dočasně označit petici za xenofilní [xenofilie: přehnaná, často neurotická záliba ve všem, co je cizí], neboť nevíme, do čeho jdeme (a někteří to přesto bez rozmyslu vítají).

1) Nelze bez následků chrstnout vodu do kyseliny sírové. Ale ani sůl nemůžete cpát do vody donekonečna v domění, že se všecka rozpustí (aneb věta z petice „Vyzýváme vás [politiky], abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti“).

Mezi signatáři je spousta sociologů. Provedl některý z nich studii, kolik uprchlíků a jakým tempem je schopna pojmout Česká republika z konkrétní kulturní oblasti tak, aby nebyl narušen sociální, etnický a náboženský smír? A aby nebyly vyprovokovány a umocněny xenofobní nálady původního obyvatelstva, které by vedly k etnickému či náboženskému násilí z obou stran? A aby existoval u původního obyvatelstva, kterému především je Česká republika domovem, permanentní pocit bezpečí? Mám pocit, že počet potenciálních uprchlíků, které jsme schopni přijmout např. z Dánska (pokud by tam hypoteticky nastala občanská válka nebo např. ekoteroristická diktatura), je diametrálně odlišný od počtu imigrantů, které jsme za výše uvedených podmínek schopni přijmout např. z Jemenu či Eritreje.

Neexistuje-li taková studie, co brání jejímu vzniku? Bůh politické korektnosti?

2) Poučení pro budoucnost (aneb věta z petice „snažme se porozumět skutečným příčinám zla“).

Podepsaní vědci a vědkyně jsou velmi znepokojeni prudkým nárůstem xenofobie ve společnosti. Lze vyvodit, že nárůst xenofobie vznikl jako reakce na vzedmutou imigrační vlnu. Udělali příslušní vědci z humanitních oborů analýzu prapůvodních příčin utečenecké krize tak, aby se z ní politici mohli pro budoucnost poučit a neopakovali stejné chyby (například se nesnažili exportovat demokracii jinak, než vlastním příkladem)? Dále: Udělali příslušní vědci z humanitních oborů analýzu příčin zvýšené ekonomické imigrace (pozor: to není totéž, co v předchozí větě!) tak, aby se z ní politici mohli poučit a neopakovali předchozí chyby (například nebránili volnému obchodu s domovskými zeměmi ekonomických imigrantů)?

Požadují příslušní vědci neústupně dostatečné zveřejnění výsledků těchto analýz v médiích, i když by tím odhalili chyby dřívějších či současných politiků, domácích, evropských či světových?

3) Opravdu jen manipulace? (aneb věta z petice „nešiřte vykonstruované senzace a paniku“).

Jsou vědci přesvědčeni na základě analýz dat, že ve všech případech zveřejněných médii (např. o vzrůstu kriminality ve Švédsku údajně v korelaci s imigrací či o teroristických útocích jistých skupin ve Francii nebo o nepokojích iniciovaných na přistěhovalci obývaných předměstích velkých měst tamtéž, případně o procentuálním zastoupení lidí se sklonem k extremismu u jistých kultur nebo i o aplikaci práva šaría v některých městských obvodech evropských zemí) se jedná o manipulaci veřejností a neopodstatněné vyvolávání strachu? Že jsou to vždy jen jimi zmiňované „falešné důvody ke strachu“? Pokud ano, pak ať tyto zprávy jednotlivě vyvracejí na základě svých sociologických analýz.

4) Jak podpořit zejména ty potřebné (aneb věta z petice „Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.“)

Mají sociologové, politologové a psychologové metodu, jak účinně, masově, rychle a bez korupce oddělit ty opravdu pomoci-potřebné uprchlíky před politickým pronásledováním či válkou od ekonomických imigrantů nebo dokonce potenciálních využivatelů špatně nastavených sociálních systémů některých evropských zemí? Ti druzí a třetí svým přílivem paralelně s těmi prvními zahlcují azylové systémy evropských zemí, a tím pádem podněcují nálady starousedlíků i proti těm opravdu pomoci potřebným.

Pokud ano, sem s tou metodou! Domácí i evropští politici takové vědce jistě zahrnou grantovým zlatem.

5) Ti nejpotřebnější.

A ještě něco více osobního. Nedávno jsme i u nás vzpomněli skvělého sira Wintona u příležitosti jeho skonu.

Je některý ze signatářů petice ochoten udělat něco pro ty nejpotřebnější - děti zasažené válkou či diktaturou? Tak, jako to udělal sir Winton? Je někdo z nich (nebo těch, kteří po něm chtějí přejmenovat Hlavní nádraží v Praze) ochoten soukromě zorganizovat něco podobného pro syrské děti ohrožené Islámským státem? To znamená sehnat pěstounské rodiny ochotné k jejich přijetí; získat sponzorské dary na plánovanou akci; přesvědčit (nebo snad podplatit?) státní úředníky, kteří mají na starosti imigraci, aby přivřeli oči zejména v tomto případě (nikoliv v případech ne tolik potřebných imigrantů z jiných zemí); dále přesvědčit rodiče malých Syřanů, aby v zájmu svých dětí tyto poslali samotné do vzdálené České republiky, a to do doby vítězství na diktátorským Islámským státem; vyřešit otázky spojené např. s tím, co se s děckem stane, když rodiče v Sýrii ve válce zahynou; a nakonec zorganizovat oficiálně samotnou přepravu a rozdělení do pěstounských rodin (nelze pochopitelně využít služeb ilegálních převaděčů).

Převzato z blogu Strunz.blog.idnes.cz se souhlasem autora