Po dlouhá tisíciletí utvářelo podnebí a životní podmínky lidskou rasu tak, jak ji známe dnes. V Africe se vyvinuli černoši, v Evropě lidé bílé pleti. Rozdíly mezi nimi nejsou jenom ve vnější fyziognomii (což snad nikdo nepopírá), ale i ve vývoji ducha. Životní podmínky v Africe byly po tisíciletí tak příznivé, že žádný africký kmen nepotřeboval ke své existenci abecedu či aritmetiku, a tudíž je ani nevyvinul. Necítili potřebu vývoje náboženského učení, a tak je jejich náboženství až dosud na úrovni čarodějnictví. Duševní rozvoj Afričanů probíhal po tisíciletí jinak než u Evropanů. Zdůrazňuji, že slovo „jinak“ neznamená hůře nebo lépe. Ovšem podle objektivních dat se v ČR ročně vydává více knižních titulů než v celém arabském světě, kde ještě k tomu značné procento tvoří náboženská literatura. V počtu ročně přihlášených patentů je ČR srovnatelná s celou mnohamilionovou Afrikou, a to se většina afrických patentů podává v Jižní Africe (vliv bělošských imigrantů). Uznávám, že jsem použil „evropské“ srovnávací parametry. Afričan by možná použil jiné, ve kterých by Afričané Evropany převálcovali. Mám však pocit, že v tomto případě jsou evropské parametry důležitější.

Ke stěhování národů docházeno od nepaměti. Je pozoruhodné, že vždy probíhalo víceméně na stejné zeměpisné šířce, to znamená v takovém prostředí, které migranti znali. Stěhování z jihu na sever bude vždy problematické a k plnému splynutí s prostředím nepostačí ani století. Černoši jsou v severní Americe už několik staletí (teď záměrně pomíjím jejich zavlečení) a dosud se „neaklimatizovali“. Většina Afroameričanů žije na okraji společnosti a ve vězeních USA tvoří výraznou většinu. Ve francouzských věznicích je 70 % muslimů, ačkoliv se ve společnosti hlásí k této víře jenom 10 % obyvatelstva (údaj iDnes, 16.8.2015). Romové jsou v Evropě také několik století. Přišli z jiné zeměpisné šířky a také dosud ve všech evropských zemích žije většina na okraji společnosti. Procento Romů v českých věznicích vzhledem k jejich podílu na populaci v ČR neznám.

Vezměme v potaz také fakt, že v nafukovacích člunech neutíká elita národa. Jaký osud tedy čeká africké imigranty v Evropě? Dokážou se začlenit do české společnosti lépe, než například ve Švédsku do tamější společnosti? Víme, že ve Švédsku se to moc nedaří. Imigranti tam jsou často na podpoře celá desetiletí. Jaká je pozice už několika generací Turků v Německu? I tam jsou většinou na okraji společnosti.

Dovolím si tvrdit, že v ČR nebude vývoj začleňování imigrantů do společnosti o nic lepší než u našich sousedů, kteří mají s imigranty větší zkušenosti. Imigranti na tom budou u nás přes veškerou podporu státu ještě hůř než Romové. Lze ale po vzoru Francie očekávat, že druhá nebo třetí generace narozená u nás se začne bouřit.

Chci zdůraznit, že podle mého názoru zde hraje islám vedlejší roli. Také tvrdím, že válečným uprchlíkům je třeba pomáhat. Jak – to je téma pro jinou úvahu.

V Lipencích 16. 8. 2015