9.12.2016 | Svátek má Vratislav






SPOLEČNOST: Polovzdělanci a sluníčkáři

15.1.2016

aneb Bezmezná polemika imigrace

Za poukázání možnosti dopadu termodynamických principů do oblasti humanitních vztahů (viz NP, Některé okolnosti imigrace, 4.9.2015) jsem si od filosofa Jana Sokola vysloužil titul ́asociála ́, protože lidské bytosti se přeci nemohou považovat za (ne)živou (tj. nemilosrdnou) přírodu. Cyril Höschl za své (excelentní) články [1,2] utržil od regionalisty Jana Reichstätera dokonce přízvisko ́fóbista ́, a to v celostránkové stati v Lidových novinách [3], kde je zařazován do vzorku respondentů nazvaných ́polovzdělanci ́. Zdá se, že společnost se polarizovala na ́sluníčkáře ́ rekrutované z ́humanitářů ́ a na ́fobisty ́ sestávající se spíše z řad ́přírodozpytců ́, přičemž společnost pozapomněla, že veškeré dění má a musí mít i fyzikální podstatu. Příroda vykazuje obecné mechanismy logistických funkcí proti přemnožení (tj. fertility oproti mortality), což ukázkově znamená, že když se narodí moc zajíců, tak se stav kompenzuje větším počtem lišek a naopak [4].

Přes všechny výtky jsou termodynamické principy [4] o přírodním stavu a souvisejících přesunech (hmoty, energie, entit) vědou, která platí bez ohledu na bohulibé mínění ́sluníčkářů ́ a bohužel nezná ani lidumilnost ani milosrdenství. Stav (materie, společnosti) je dán mírou tolerance mezi existujícími entitami (molekulami, lidmi) a v případě překročení její míry (rozpustnost, mezilidská absorbance) dochází k vytváření živelného odmíšení (různých fází slitin nebo lidských ghett). To je spojené s přísunem a přemístěním materie (molekul, lidí) a vykazuje svoje vnitřní zákonitosti s ohledem na chování koncepčních objektů (druh elektrického náboje, náboženství, kultura). Zahrnující tok (přísun) je podmíněn hybnou silou (anglicky ́driving force ́), což má mnohočetné důvody. V oblasti materie se jedná o přenos tepla, částic hmoty (difúze), elektrického náboje (el. proud), atd., v oblasti ekonomie přesun materiálu či financí a v humanitách třeba stěhování (migrace) lidí. Přemísťování neprobíhá bezdůvodně a je podmíněno intenzitou zmíněné hybné síly závisející na určitém místním gradientu (třeba rozdílu teploty, tlaku, hustoty v životních podmínkách a hlavně ve finančních rozdílech a pobídkách). Motivací je vždy zisk, ať už je to energie v klasických procesech termodynamiky nebo peníze v ekonomice.

Kde hledat hlavní toky, třeba v drogovém byznysu, kde gigantický požadavek spotřebitelů generuje obrovský tok drog a s tím spojený přesun enormních finančních částek stejně jako ve zbrojení, kde války vytvářejí deficit zbraní a munice a jejich přísun je obrovským zdrojem zisků bez ohledu, komu dodávka patří (nakonec si to válčící strany nějak přerozdělí). V procesu migrace, kdy nabídka (humanitární příslib) lepších životních podmínek vytváří kolosální přesuny migrantů opět zapříčiněný transferem financí - finanční pobídka migrace od nějakých (možná nadnárodních) zdrojů vedoucí k obohacování organizátorů toků (přesunů) a možná i těch, kteří rozhodují o umísťování migrantů. Za vším je nutno hledat enormní zisky bezohledně drancující stavy a statusy postižených entit (lidí, zemí). Na přežití (zdraví) uživatelů drog či imigrantů nezáleží, důležité je zajištění daného toku, tj. odběru a umístění a následného zisku. V tomto scénáři se nachází i otázka termodynamické udržitelnosti (stavu, vývoje) ležící (bohužel opět) proti přírodním zákonům, kdy nadprodukce (emise, lidi) nemůže být nevyčerpatelně pohlcena odněkud někam a neurčitě kdesi, aniž bychom tím neporušili termodynamickou rovnováhu (entropie-chaosu). Udržitelnost (ekonomiky, integrace) je tak dosažitelná pouze a jen lokálně, a to jen a jen na účet (entropických) skládek (míst zvětšeného chaosu) někde jinde, kde o tom nechceme vědět nebo kde si to úmyslně zatajujeme.

Cíl transportu zbraní je zřejmý - jejich zničení (kuriózně ́využití ́) ve válkách, při pašování drog je to nasycení závislosti na spotřebě u narkomanů a u migrace lze cíl jen odhadovat. Může to být nezbytnost doplnění stárnoucí populace a zvelebení ekonomiky či naopak vysátí humanitární pomoci uprchlíky a následná destrukce sociálního systému. Zdá se, že se může i zde jednat o navození tzv. šokové terapie [5], která je hnací silou tzv. katastrofického kapitalismu. Příkladem je zneužití přírodních katastrof, jako byl hurikán Katrina, který srovnal se zemí New Orleans a připravil tak neoranou půdu (vytopené a tak bezcenné nemovitosti) pro developery, stejně jako tsunami ve Srí Lance 2004, které otevřelo území pro stavbu letovisek na úkor původních rybářských příbytků. Stejně tak mohou fungovat světové revoluce, když si připomeneme třeba převrat v Chile a popřípadě i český ́plyšák ́ z roku 1989. Prostě přírodou zdevastovaná krajina či lidmi poničená ekonomika se stane ideálním prostředím pro nástup krutého zahraničního investorství – jakýchsi nových elit. Takže možná i záměr určitých nadnárodních sfér je zničit migrační vlnou prosperující státy následkem jejich finančního napomáhání zástupům žádoucích migrantům. To se projevuje jak podporou během transportu (cena přesunu, špičkové vybavení, třeba mobily) tak sociálním podbízením v cílových destinacích. Výsledkem je rozšiřování jejich přinesené kultury viditelné formou náboženství, ale hlavně původními zvyky, vedoucími až k nastolení nového pořádku (třeba islamizace) společnosti a tak skutkové možnosti uvést v život šokovou doktrínu,

Musíme si uvědomit, že chceme-li nastolit ušlechtilý sociální stát, který velkomyslně lidi živí, místo aby jim dával příležitost (či přiměl je) pracovat, můžeme tím zlikvidovat státy a dlouholetou tradici státnosti (termodynamické rovnováhy). Nerespektujíce národní tradice, můžeme se opájet vidinou jakéhosi (snad fungovatelného) superstrátu ́Panevropy ́ s multikulturní populací. Dnes, kdy migrantům dáváme bohaté dávky a k ničemu je vlastně nenutíme, pak nemají a ani nenalézají důvod se adaptovat v místě svého štědře dotovaného postavení cílového státu majíce dost času se ́termodynamicky ́ segregovat. Kdysi Římskou říši rozvrátili Germáni, protože ztratila sílu a vitalitu, a kdyby na ni Germáni útočili o dvě stě let dříve, neměli by šanci. S námi je to obdobné, kdyby tato imigrační vlna nastoupila před třiceti lety, kdy existovaly suverénní národní státy a hranice, k ničemu podobnému by nemohlo dojít. Musíme si uvědomit, že při porodnosti imigrantů a jejich dalšímu nezřízenému přísunu, může již za tři či čtyři generace se rozhořet islamizace společnosti. Teokratická společnost islámu má Alláha a jasný cíl, bojovat za svou víru a šířit ji. Oproti tomu Evropa v podstatě nemá (či už ztratila) smyslovou náplň za co bojovat. Až třeba porazíme Islámský stát, jeho stoupenci pak utečou do Evropy a my jim podle mezinárodního práva opět otevřeme svou náruč. Dokonce existuje teorie [6], že jakési nadnárodní ́developerské ́ elity by pomocí této šokové terapie mohly chtít ovládnout Evropu za předpokladu odstranění nejen demokracie, ale hlavně přetvořením homogenních národů v jakousi nakříženou rasu s imigranty. Ta by se stala snadno ovladatelným davem, protože by vykazovala nově svérázné (třeba právě muslimské) vlastnosti jako je například krutost či sebeobětovaní v rámci učení víry nebo dokonce naplňování odkazu (Koránu), že kdo se vysmívá vůdci (prorokovi), musí být odstraněn. To jsou atributy nezbytné k nastolení nadřazenosti příštího nastupujícího panstva. Stalo by se to známkou nastupující rezignace na evropské hodnoty, ztráta hrdosti nad vlastním duchovním dědictvím a dokonce druh jakési sebevraždy. Místo sebevědomí nad historickými zvyklostmi, jež zajistily a zajišťují náš bohatý evropský život, přijala by se multikulturní mentalita, nerozlišující už vzdělanostní a sociální vymoženosti podle dosažené úrovně civilizace – nakonec považující třeba ženu jen jako ́předmět ́.

Mezi takto poraženými by se zařadily cílové státy Evropy, a to zejména Švédsko nebo Německo. Ve Švédsku se odehrál příliv mladých mužů-migrantů v objemu přes sto tisíc, což je srovnatelné s vlastními deseti procenty populace a což už opravdově ohrožuje rovnováhu ve společnosti. Jen v Německu se v roce 2015 odhadují celkové náklady na zajištění migrantů žádajících o azyl až na 15 miliard eur. Zasažené obce záměrně neinformují svoji komunitu, že peníze, které dostávají, jsou peníze daňových poplatníků. Přitom jde o roční státní příspěvek ve výši až 150 tisíc eur, protože pokud německá obec přesáhne jeden tisíc osob, stává se příspěvkovou organizací státu a má právo na 2,5 milionu eur ročně jen na svůj provoz. Islámské obce poté tyto peníze rozdělují mezi své členy a rodiny jako charitu, čímž si je zavazují. Analogicky to dělá v Libanonu i Hizballáh.

Náklady na jednoho uprchlíka se vším všudy ve Spolkové republice činí nyní podle dostupných údajů kolem 3500 eur (asi 96 tisíc Kč) měsíčně.Idea tohoto byznysu je už výnosnější než obchodování s drogami. Arabské gangy ve Spolkové republice se začaly zabývat ubytováváním uprchlíků. Kupují nemovitosti a pronajímají je za nepochopitelně vysoké sumy. Není zřejmě vůbec nadsazený celkový náklad evropských států na alespoň základní zvládnutí migrační vlny někde na úrovni 20 miliard eur, tj. asi čtvrtiny částky, která se rozplývá v Řecku. Srovnejme jen diskutabilní ́pomoc ́ Řecku v rámci jeho tzv. ́záchrany ́ v eurozóně, která má být až 81 miliard eur, přičemž se Řecko stává cedníkem migrace. Pokud by Řecko dostalo důraznou podmínku a pokud by pomoc jeho ekonomice byla tak vázánana přesvědčivou ochranu Schengenského prostoru, tj. řecké hranice, dala by se považovat taková investice za racionální. S vědomím toho, že Řecko na ochranu svých hranic beztak rezignuje a nedělá vůbec nic, jsou další půjčky do této země opět jen přehlídkou ztraceného času, peněz a víry, že se ́něco ́ stane.

Svět bude mít do roku 2030 o 100 milionů více lidí žijících v extrémní chudobě. Všichni chudí by chtěli sociální výhody Evropy, což je důvodem novodobého světového stěhováni národů. Je to vlastně válka mající charakter guerilly, tedy rozptýlené války vedené malým počtem bojovníků s podporou části obyvatelstva. Počet extremistů ve Francii se odhaduje na 3500, kde je odhadem na šest milionů souvěrců s 1500 mešitami. Mnoho imigrantů nejsou lidé frustrovaní z chudoby a diskriminace, rekrutují z náboženských fanatiků až po zámožnější osoby, protože ty co za sebou doma zanechali, jsou natolik chudí, aby si mohli emigrační proces zaplatit. Jde často o mladé muže, kteří doma nechali rozbrojům napospas své bezbranné příbuzné. Během 2. světové války a při komunistické emigraci odcházeli mladí lidé bojovat proti režimu, ze kterého utíkali. Dnešní přistěhovalci emigrují s myšlenkou soupeřit s režimem, který je laskavě přijal a zaopatřil, a který by si rádi jednou přizpůsobili svým zvyklostem...

Neříkejme Cyrilům, že jsou fóbisti a polovzdělanci, možná, že jenom trochu více přemýšlejí...

Citace:
[1] Profesor Cyril Höschl k imigraci: Prostě se někam najednou nemůže navalit celý národ a provádět revoluci. Parlamentni Listy 2/11/15.
[3] J. Reichstäter: Fobie psychiatra Höschla, Lidové noviny, sobota 9/1/16, str. V23.
[2] C. Höschl: Omyly Jana Reichstätera, Lidové noviny, úterý 12/1/16, str. 11.
[4 ] F. Maršík, I. Dvořák: Biotermodynamika, Academia, Praha 1998
[5] Naomi Kleinová: Šoková doktrína - vzestup kalamitního kapitalizmu. Argo/Dokořán, Praha 2010.
[6] Riccardo Percivaldi, článek dle knihy Gerd Honsik: Sbohem Evropo: Kalergiho plán - legalizovaná genocida (11. 12. 2012).

Emeritus a dr.h.c.



Diskuse


J. Lepka
11:55
15.1.2016

J. Jurax
23:59
15.1.2016

J. Sinnreich
22:06
15.1.2016

A. Alda
9:39
15.1.2016

F. Kusák
20:33
15.1.2016

V. Vaclavik
1:43
16.1.2016

Z. Rychlý
9:26
15.1.2016

K. Janyška
9:23
15.1.2016

S. Kalužík
0:59
15.1.2016

B. Hamáček
1:56
15.1.2016

J. Kovaříček
5:23
15.1.2016

počet příspěvků: 17, poslední 16.1.2016 01:43









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.