Většina malérů se přibližuje pomalu. Málokdy něco dopadne na národ nebo stát tak, jako vlna tunami na asijské ostrovy. I konec římské říše přišel nenápadně, teprve za čas ovládl Evropu zmar a bezuzdné vraždění, okupační wehrmacht nejprve rozdával guláš a až pak přišly Lidice, Gottwald nejdřív vykládal o lásce Strany k lidu a teprve potom začal budovat lágry.

Také ultralevičácká ideologie multikulturalismu přeměnila Francii a Anglii jen pomalu ve státy, kde se slušní lidé (označovaní jako “bílí“, ačkoliv se jedná o bílé, černé, žluté, ale jde hlavně slušné lidi) začínají bát těch, kteří jsou takzvaně „utlačovaní„ a jsou označováni někdy jako „barevní„ a jindy jako lidé jiné víry atd. Nikdo však nesmí říci, že se nejedná o jinak „barevné„, ale o lidi, kteří vyznávají jiné názory a jiné postoje než všichni ostatní. A než, což je důležité, i mnozí, zpočátku často většina lidí jejich „rasy„ či „vyznání„.

Hloupá a agresivní ideologie multikulturalismu se jako na prvních proviňuje právě na těch, o kterých vykřikuje do světa, že se o ně stará.

Utečenci z muslimských států šli před desetiletími do Evropy hlavně proto, že měli naději, že zbohatnou a hlavně že se dostanou zpod spárů zaostalých vládců, kteří využívají muslimské víry jako nástroje k zotročení svých spoluobčanů, stejně jako bolševici využívali takzvaného marxismu-leninismu z zotročování a vyvražďování milionů. První generace muslimů to neměla lehké, ale v té době přeci jen platila obecně zásada, že každému se měří stejně. Byla zde naděje. Jakmile však vlády pod náporem doslova všem nebezpečných multikulturalistů kapitulovaly a vyčlenily „jiné občany„ z práv a povinností platných pro ostatní, vyvolaly krizi, kterou dnes nikdo neumí řešit. Multiklturalisté a jejich intelektuální hlásné trouby vytvořili takové ovzduší, že uprchlíkům před tyranií fanatických kazatelů začali s požehnáním vlády a občanů zblblých propagandou vládnout v nové vlasti právě ti, před kterými původně imigranti utekli. Kruh je uzavřen a dnes jsou běžně oběťmi všichni. Bílí, hnědí, černí, ale hlavně - a to hlavně - všichni přistěhovalci z muslimských zemí a jejich děti.

To samé se, jak se říká, „v bledě modrém,“ opakuje u nás. Změna situace a obrovský nárůst vědomostní civilizace nejvíce zasáhly Cikány. Ty, kterým komunisté zakázali kočovat a dali jim byty a peníze, ale neuměli a možná ani nemohli změnit jejich staletími ověřenou metodu přežití: Co nejvíce dětí, pokud možno co nejmenší styk s „jinými„, využívání každé skulinky a možnosti, kterou najdou, opovrhování běžnou vzdělaností (oni neopovrhují jen cizí vzdělaností evropskou, ale i indickou a každou, s kterou se na své cestě světem setkali). Dělají prostě to, co mnohé malé a ze všech stran napadané etnikum - co jim prospívá. Nic míň a nic víc.

Cikáni se pak stali na našem území a ve „východní“ Evropě naprosto dokonalým nástrojem pro vytřískání co největšího politického a tím i ekonomického kapitálu pro všechny „mulitikulturalisty“. A samozřejmě také pro ty „nejpočeštěnější“ dosti chytré cikánské představitele.

Začalo to nenápadně. Nikdo nesmí od nějaké doby říci slovo Cikán. Cikány jsme vyzmizíkovali. Od teď budou jen Romové. Kdo bude říkat Cikán, je rasista.

Pak začala další etapa. Jak společnost bohatla, bylo stále lehčí a lehčí získávat po vyslovení slova „romský“ odkudkoliv peníze. A zakládání jakýchkoliv spolků „na ochranu Romů„ se ukázalo jako politicky a ekonomicky dokonalý byznys. Všichni platí. Obce, města, stát, úřady, podniky i Unie. A peníze jen tečou.

Dále bylo nutno Cikánům vtisknou myšlenku, že jsou naprosto utlačovaní a zároveň na ně neplatí zákon. Do hospod, kam chodili svalnatí a vyspinkaní Cikáni, často hluční a agresivní, kteří brzo zjistili, že často nemusí ani platit, vyráželi „aktivisté“, kteří za pomoci svých tmavších spoluobčanů, buď hloupých a nebo naopak chytrých a prodejných (takoví lidé jsou v každém etniku), předváděli grotesku na námět „rasističtí (čeští) hostinští„. Televize a novináři byli nadšeni! Byly senzace! Za superluxusní lumpárnu považuji žalobu na prodejce luxusní kosmetiky, kterému „dokázali„, že nevzal „romskou„ uchazečku. Že takovou osobu s takovým v zhledem by nevzal do práce ani majitel kiosku na Hlavním nádraží, nebylo důležité. Po vystoupení aktivistů, zvláště nezapomenutelného pana Uhla v Matiční ulici, se pro ostatní občany stala vnímanou „representantkou“ cikánského etnika tlustá, neupravená, ječící ženština uprostřed šíleného bordelu před rozmlácenými domem. Tak se novinářům a „aktivistům„ podařilo rozzuřit prakticky všechny ostatní obyvatele. Cikány, s kterými jsme se setkávali v práci, na ulicích jako s kopáči, jako s dělníky v ocelárnách, vytěsnil obrázek špinavého Roma řvoucího do televizní kamery.

Mezitím však agresivní Cikáni, hlavně Olaši, (jak tvrdí Cikáni sami), začali tuto komunitu ovládat, tyranizovat, vydírat a ničit. Objevily se drogy a pasáci v mercedesech, vyděrači nejprve mezi vlastními a dnes už i mezi ostatními - viz Ostrava a Kladno - lichváři a profesionální cikánští zločinci. Vybydlené domy s hromadami odpadků jen dokreslují celou situaci.

Jakmile někdo, pod tlakem okolností a spoluobčanů, chce něco řešit, strhne se kampaň. Nejprve je mediálně napadena radnice v Ústí kvůli Matiční, pak prší nadávky presidentovi za výroky o táboru v Letech, pak vypukla „čunkiáda“. Dneska se pořádají hony na senátorku Janečkovou a odtud už není daleko k tomu, aby někomu „prdly“ nervy a přestalo ho bavit předstírat, že s Cikány není žádný problém a že to jsou jen chudobkové, a je na scéně zastupitel z Břeclavi.

Jak typické! Jak kohákovské! Jak uhlovské! Kašlat na vydírané a na civilizačním dně žijící Cikány a vytvořit si novou rasu - Romy - a dobře z toho žít. Jako francouzští levičáci a angličtí marxisté vytvořili evropské „muslimy“.

Mezitím se ovšem stalo něco nového. V Maďarsku se do sebe pustily dvě zločinecké cikánské skupiny, byl vypálen dům, byli zranění, hned nato došlo k bitvě mezi zdivočelými Cikány v Krumlově a předevčírem proběhl na Moravě lynč či pokus o gangsterskou vraždu a únos patnáctileté dívky.

Co aktivisté? No nic! Totiž ano. Podají prý žalobu na senátorku. Prý Romy rasisticky urazila. Že někdo Cikány vraždí, že vznikají celé cikánské zločinecké gangy, kterých se bojí i soudci - viz kladenský případ bratrů vyděračů a lupičů, kteří zůstali nepotrestáni - to aktivisty nebolí.

Uvidíme, jak je to bude osobně bolet, až se přestanou, po vítězství té neagresivnější a nezločinnější skupiny Cikánů, prát Cikáni mezi sebou a pustí se do nás.

Protože bez ohledu na způsoby zachování svého etnika i Cikáni velice dobře znají a využívají „jednou není nic, dvakrát už je zvyk„.

Lichva jim prochází beztrestně, prostituování mladých Cikánek také (stačí se projet na trase Ústí – Cheb), vybydlování celých ulic a rozkrádání také … Takže, tak jako v západní Evropě, mladí Cikáni se k těm „úspěšným„ přidají. Dobrovolně, nebo ze strachu.

Kdy začneme v Čechách považovat za „klidný den“ to datum, kdy shoří na ulici jen několik desítek automobilů a bude vyrabováno méně než dvacet obchodů, jako je tomu ve Francii?