Politická korektnost se stala ústředním bodem. Bojovníci proti ní se ovšem chytli do pasti, kterou si sami nastražili: vynikají tudíž pokrytectvím. Potíž je možná i v tom, že u nich jde o vážnou poruchu (vychlastanost) nejvyspělejší části mozku, která člověka řídí. Avšak ospravedlnit jejich projevy nelze ani tak.

Oč jde? Je o to, že politiku začínají ovládat bojovníci proti korektnosti a pyšní se tím. Hlavně se rekrutují z konzervativních kruhů. Pro konzervativce klasického ražení je to zvrácenost: vyznačovali se přece odedávna vzdělaností a vybranými způsoby chování. Slovo ‚gentleman‘ má ostatně tyto kořeny (’gentle’ znamená ‚jemný‘).

Avšak určitou dobu tomu tak již není. Jde o konzervativismus úplně jiného ražení. Třeba konzervativci nacističtí či fašističtí se vyznačovali tím, že od hrubých slov neměli daleko ke krutým činům. Bojím se, že tak je tomu vždycky. Myslím si, že nejsem sám. Na druhé straně se ovšem odporem ke korektnosti vyznačují i leckteří socialisté: aktuálního prezidenta v tomto sotva kdo překoná. Převládají nicméně konzervativci počínaje Trumpem přes Wilderse či LePen až po našeho Klause a jeho pobočníky.

Potíž s těmito lidmi tkví v tom, že postrádají schopnost uvažovat důsledně a že tudíž nejsou s to obrátit své výhrady též k sobě samým. Holedbají se tím, že jim jde o pravdu za každou cenu. Místo toho ze sebe chrlí jen lež za lží a těší je to. Jádro jejich selhání tkví v tom, že v zápalu boje proti korektnosti se sami schovávají za korektnost daleko horšího ražení. Měli by sami dělat to, co žádají po ostatních: pojmenovat věci pravým jménem bez příkras.

Pokládat svou vlastní neomalenost, samolibost, lhostejnost, sprostotu, oplzlost, pohrdání, ponižování, urážky, drzost, chlípnost a podobně za odpor ke korektnosti je výsměchem boje proti korektnosti: korektnosti se totiž sami drží zuby nehty bez toho, že by prostě svou primitivní vulgaritu označili přesně. Jde jim o to ohromit i upoutat veřejnost za každou cenu a pravda je jim šuma fuk. Co je jim do pravdy potud, pokud ji sami nemají (Švejk).

Převzato z blogu autora