27.7.2016 | Svátek má Věroslav






SPOLEČNOST: Patolog Mitlöhner

21.6.2014

Velké pozdvižení vyvolal dosud neznámý lékař, ředitel Ústavu sociální práce při Univerzitě Hradec Králové, Miroslav Mitlöhner. Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása si postěžoval u ministryně práce a sociálních věcí na jeho článek v Časopise zdravotnického práva a bioetiky a žádá jeho odvolání z vědecké rady, jak píší Lidovky.cz.

Obsah článku je jistě kontroverzní, nicméně ještě více mně překvapila informace, že tento článek již pan doktor Mitlöhner publikoval v osmdesátých letech minulého století. Abstrakt článku je zde, odkaz na plnou verzi ve formátu.pdf je uveden. Odkaz v publikaci, odkazující na článek v časopisu Československá pathologie s přílohou soudní lékařství z roku 1983 není na internetu k dispozici, není tak možné rychlé ověření informace, že výše uvedený článek již byl jednou v osmdesátých letech publikován. V článku je tak například stručný souhrn pohledu na „zrůdy“ v dějinách. Cituji:

„Nápadnost a mnohdy bizarnost těchto bytostí nesčetněkrát vedla k otázce, zda je zrůda vůbec lidskou bytostí a jak s ní tedy nakládat. Tak Aristoteles tvrdil, že v otázce odstraňování či vychovávání novorozenců musí právo zamezit výchově znetvořených dětí. Římské právo považovalo usmrcení zrůdy za beztrestné, ve středověku byly zrůdy považovány za bytosti nadpřirozené nebo za zplozence ďábla a často spolu s matkou končily svůj život na hranici. Feudální právo vztahovalo ochranu pouze na bytosti s normálními lidskými znaky (Maestas Carolina). Římsko- katolický rituál nedovoluje křest zrůdy a v případě pochybnosti o lidskosti bytosti připouští pouze podmíněný křest. J. Locke ve svých úvahách užil vedle pojmů „člověk“ a „zvíře“ pojmu „podivín“. Podle něho podivíni mají být něčím středním mezi lidmi a zvířaty. Locke rovněž uvažuje, že ne pouze vývojové vady mají rozhodovat o zrůdnosti. Bracton se domníval, že zrůda není lidská bytost. Teprve v 19. století právní doktrína přiznává zrůdě právní ochranu. V současnosti se tyto bytosti, opuštěné vlastními rodiči, izolují v uzavřených ústavech, stranou od ostatních členů společnosti.“

Dočetli jste to až sem? Já, když jsem text „lékaře“ pročetl, jsem poměrně v těžkém šoku. Každý, nechť si na „patologický text“ (domnívám se, že i texty lékaře- patologa mohou být „patologické“) udělá svůj vlastní názor.

Já přidám jen krátký dovětek. Existuje jistý velmi vážený astronom Stephen Hawking, autor nesčetného množství vědeckých publikací i popularizující astronomické literatury. Je v důsledku těžké nemoci výrazně postižen a nemůže dnes bez pokročilé technologie komunikovat se svým okolím. Je to podle úvah patologického patologa také „zrůda“?

Nakonec si nechávám tuto námitku. Kolik takovýchto případů se ročně v Česku vyskytne, rodí-li se přibližně asi sto tisíc dětí ročně? Doktor Mitlöhner tuto informaci neudává, budou to pravděpodobně jednotky, maximálně desítky dětí, zejména v případech, kdy se matka nepodrobila pravidelné lékařské kontrole během těhotenství. Je potřeba kvůli tomuto počtu vymýšlet postupy „usmrcování zrůd“ bez souhlasu rodičů? To mi připadá naprosto neuvěřitelné. V takových případech se musí postupovat vysloveně individuálně a ve spolupráci s rodiči, ne proti jejich vůli. Pokud Václav Krása přirovnává názory Mitlöhnera k hrůzným metodám „taky doktora“ Mengeleho s jeho pokusy na lidech, je to sice velmi ostré, ale pochopitelné. Každopádně, patologie je velmi důležitou součástí medicíny a znalosti získané patology pomáhají živým. Text pana doktora mně ale naopak zvednul hladinu adrenalinu hodně vysoko. A že byl navíc pravděpodobně s jistým podvodem uveden jako výsledek projektu za peníze EU jen dokresluje , že dotace křiví charakter.

www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz



Diskuse


B. Brousková
23:57
22.6.2014

O. Mayer
16:59
22.6.2014

J. Pospíšil
18:43
21.6.2014

J. Mrázek
15:50
21.6.2014

B. Rybák
14:02
21.6.2014

J. Gogo
6:59
21.6.2014

P. Moravčík
9:48
21.6.2014

P. Dvořák
1:59
21.6.2014

P. Boublíková
6:24
21.6.2014

M. Kadlecová
11:16
21.6.2014

J. Kanioková
21:45
21.6.2014

počet příspěvků: 13, poslední 22.6.2014 11:57









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.