20.6.2019 | Svátek má Květa


SPOLEČNOST: Ohrožování mravního vývoje dítěte v přímém přenosu

14.10.2009

Přál bych Ivetě Bartošové jen to nejlepší, stejně jako Arturovi. Chápu, že v dnešní době potřebují být některé hvězdy šoubizu viděny a slyšeny i za cenu negativních zpráv, tím spíš, pokud už léta žijí jen z dávných úspěchů, tím spíš, že výsledky jejich současné práce téměř nikoho nezajímají, neboť jsou kvalitativně hluboko pod bodem mrazu. Bulvární témata mě většinou nechávají chladným, ale to, co se dlouhodobě děje kolem věčné princezny našeho popu, už dávno překročilo hranice nejen mravnosti (ostatně tu vem v šoubizu čert), ale i přímého ohrožení mravního vývoje jejího dítěte.

Jsme na omylu, pokud si myslíme, že do problémů I.B. nikomu nic není. Bylo by tomu tak, kdyby paní Bartošová neměla svého Artura. Bylo by tomu tak, kdyby své problémy neventilovala sama o své vůli před veřejností.

Pracoval jsem, mimo jiné, několik let v jedné z předních uměleckých agentur v Praze – člověk se tak dostal k informacím, které k veřejnosti nikdy nedoputovaly a nedoputují, i když jejich bulvární potenciál je nebetyčný. Ale také jsem dva roky fungoval jako vychovatel v dětském domovu – a i tam člověk viděl věci, které by nejraději nikdy neviděl. Žije-li někdo v domění, že náš systém péče o děti, jejichž rodiče se jich zřekli nebo jim byly odebrány, je vyspělý a na úrovni – jak to vyplývá z různých výročních zpráv, brožur a propagace sociálního systému státu – je na omylu. Přes veškerou snahu vychovatelů či ředitelů dětských domovů neumožňuje stávající systém vpravdě efektivní výchovu, což se odráží v následném uplatnění, či spíše neuplatnění, dětí, které počínaje 18 rokem věku jsou (často v den svých narozenin) vypuštěni do džungle obyčejného života, na který je nikdo nepřipravil. Nikomu nelze přát podobný osud. Pobyt v dětském domovu je vstupenkou do společenského pekla s výsledným efektem ne nepodobným tomu, jako mají různá nápravná zařízení a věznice s „převýchovou“ zločinců.

V případě Artura jsem však na vážkách, zda by i takto tristní a bezútěšné prostředí pro něj nebylo v důsledku lepší, než výchova vlastní matky, za vydatného přispění otčíma Jiřího. Přehrajme si v duchu všechny ta kauzy a skandály. Od únosu mimozemšťany, přesvědčení, že vypukla atomová válka, až po léčbu závislosti na alkoholu a lécích, přes dobrovolné roztrubování detailů z intimního života či otevřeného praní špíny s Arturovým otcem L. Štaidlem...

Jak se asi musí cítit chlapec na prahu puberty, který je dlouhodobě drcen mezi mlýnskými kameny svého otce a své matky? Jak se mu asi chodí do školy, když téměř denně vycházejí na titulních stranách novin a časopisů otevřené zpovědi její matky, kde se národu svěřuje tu s prvním prožitým orgasmem, tu se snahou otěhotnět, které stojí v cestě právě Arturova permanentní přítomnost (jak se opakovaně vtipně vyjádřil Jiří Pomeje)? Jak asi zvládá to, že z jeho někdejší nejbližší chůvy je rázem rodinný nepřítel? Jak mu je, když se dočítá o maminčiných lžích – sebevražda není sebevražda, ale náhodné pořezání rozbitou vázou, neplnění smluvních dohod je na denním pořádku, podezření o tom, že svatba byla jen cirkusem pro lidi, majícím za úkol vydělat alespoň na zlomek Pomejeho dluhů... Jak se ten chlapec vyrovnává s novinovými titulky, citujícími jeho otčíma, že jeho maminka umírá? Že ve skutečnosti banální lékařský zákrok ji z 50% ohrožuje na životě? Jakou důvěru v ní může mít, když ví, že existuje něco jako zánět ledvin, v jehož důsledku se mamince zcela změní osobnost a ona plačtivě celému národu prostřednictvím tv obrazovky žaluje na svého chotě, že jí vybílil konto, a že už dál takto nemůže, aby jen pár dní na to vzala vše zpět a vysekla manželovi poklonu za to, jak vzorně se o Artura stará....?

Nejhorší je, že bulvár ve skutečnosti nepořádá téměř žádné štvanice na žádnou z našich hvězd či pseudohvězd. Z 90% píše jen o tom, co jim sami naservírují; zbylých 10% představují články o politicích, kteří (s vyjímkou Bobošíkových či Klausů s milenkami) zpravidla zájem na negativní publicitě nemají. A Iveta Bartošová patří k těm nejpilnějším: rozesílá sms na všechny strany i z nemocničního lůžka, za které platí cca 15000,- Kč denně s odůvodněním, že si tak získává anonymitu, kterou ale okamžitě sama o své vůli narušuje tím, že k sobě zve bulvární novináře, aby jejich prostřednictvím mohla lepit průšvihy, jež sama spustila. A prostřednictvím bulváru křičí do světa: NECHCI BÝT SKANDALISTKA, NESTOJÍM O ZÁJEM BULVÁRU!!

Vůbec si nedovedu představit – a jsem za to rád – jaký zmatek musí v sobě ten chlapec mít. Při znalosti problematiky dětí z rozvrácených rodin to tipuji na stav, kdy z lásky k matce bude všechny ostatní považovat za zlé lidi. Natrvalo poškozená důvěra, odebraná jistota, věčné pochyby, samota vyplývající z nemožnosti sdílet své prožitky s kýmkoli jiným: nikdo si zkrátka jeho situaci nedovede představit, protože ona nepředstavitelná skutečně je.

Nevím, co se ještě bude muset stát, aby náš sociální systém zbystřil a alespoň se nějak pokusil toho chlapce uchránit před destruktivním vlivem jeho matky a otčíma. Známe případy, kdy sociální pracovnice nesmlouvavě zakročily i tam, kde to nebylo nezbytně nutné. Před našimi zraky se tady odehrává bezprecedentní poškozování zájmů dítěte jeho nejbližšími a stále se nic neděje, naopak: pan Pomeje si ještě dovolí prskat, když je podroben přezkoumávání sociální způsobilosti starat se o dítě své manželky.

Artur se stal rukojmím podivné matčiny selfpromotion, kterou zpovzdálí momentálně řídí Jiří Pomeje, její manager. A po nás se chce, abychom se touto zvrácenou hrou bavili do zemdlení.

Převzato z Petrkrejci.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.



Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Diskuse


Helena
9:15
15.10.2009

Ivan Nový
20:14
14.10.2009

O.M.
18:41
14.10.2009

sofista provocateur
17:23
14.10.2009

JK
17:19
14.10.2009

O.M.
16:29
14.10.2009

gadd
16:05
14.10.2009

Kiki
15:59
14.10.2009

Ad.
Hm,
15:46
14.10.2009

Sherudan
15:33
14.10.2009

.
20:32
14.10.2009

vobora
15:28
14.10.2009

abyt
14:21
14.10.2009

prochaj
13:51
14.10.2009

Dolly
13:32
14.10.2009

jhm
IB
13:19
14.10.2009

žaba(k) na prameni
11:42
14.10.2009

muf
7:52
15.10.2009

Vítek
11:40
14.10.2009

Pamětník
14:38
14.10.2009

Wan
10:27
14.10.2009

vládík
10:36
14.10.2009

havránek
12:56
14.10.2009

Malý Aston
10:19
14.10.2009

.
20:34
14.10.2009

K. Babák
9:53
14.10.2009

Lobo
9:26
14.10.2009

Petr Benes
9:36
14.10.2009

Lobo
9:47
14.10.2009

jirkammm
10:31
14.10.2009

lucinapes
8:59
14.10.2009

Vladimír
8:42
14.10.2009

68
22:11
14.10.2009

havránek
8:28
14.10.2009

ascari
8:13
14.10.2009

dulcibelka
7:44
14.10.2009

Petr Benes
9:35
14.10.2009

honzak
7:41
14.10.2009

-F
b
7:04
14.10.2009

Jenda
3:20
14.10.2009

F..A.Kekule
8:52
14.10.2009

počet příspěvků: 48, poslední 15.10.2009 09:15









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.