27.6.2019 | Svátek má Ladislav


SPOLEČNOST: O neautoritativní výchově

10.4.2008

V posledních týdnech se v našich médiích rozpoutala debata o tělesném trestání dětí. Myslím, že se v lecčems můžeme poučit z vývoje v okolních zemích, konkrétně v Německu.

O souvislosti příliš volné výchovy a nárůstu násilí u mládeže už bylo napsáno mnohé. Proto se chci zaměřit na jiný obecně známý aspekt, a tím je neschopnost příliš volně vychovaných dětí zvládat život. Už před několika lety se objevily i v běžném německém tisku (Süddeutsche Zeitung) informace o tom, že němečtí zaměstnavatelé ve stále větší míře odmítají přijímat učně. Vadí jim, že děti nejsou schopny pravidelně a včas chodit do práce, soustředit se na ni a nejsou schopny ani ochotny se něco praktického naučit. Představitel jistého, ne nevýznamného podniku řekl: „Ke každému učni bych musel přijmout jednoho psychologa a jednoho policajta. To se mi nevyplatí.“ Problém je natolik vážný, že se německá vláda rozhodla jednat a rozhodla se pro řešení pro sociální stát typické: vydala nařízení, podle něhož podniky s více než 15 zaměstnanci prostě musí přijímat učně. Že to dětem ani podnikání nepomůže, netřeba podotýkat.

S německou verzí neautoritativní výchovy mám praktickou zkušenost. Když jsme čekali první dítě (1968), věnovali nám naši němečtí příbuzní knihu Mein Kind – das unbekannte Wesen. V ní popularizátor Oswalt Kolle zpracoval teorie o neautoritativní výchově do praktické příručky pro rodiče. Příbuzní, kteří tehdy měli pětileté (jediné) dítě, si ji nemohli vynachválit. I nám se tehdy zdála výborná: zdůrazňovala otevřený, vstřícný přístup k dítěti a připouštěla některé obecně zdravé zásady (výlučně domácí péče o dítě do 3 let). Pak se nám narodily ještě další dvě děti a současně vypukla normalizace.

A tak jsme – aniž bychom chtěli – uskutečnili pokus, co udělá tento styl výchovy ve dvojím typu rodiny (jedináček versus tři sourozenci) a společnosti (svoboda versus normalizace). Zjistili jsme, že v prostředí, kde rodina musí čelit určitým společenským tlakům a jistému hmotnému nedostatku (žili jsme z jednoho platu), funguje neautoritativní (což znamená bezhodnotová, jak jsme zjistili) výchova zhruba do tří let. Pak dítě začne vnímat, že je součástí celků, v nichž – resp. mezi nimiž – jsou určité problémy, které je třeba řešit. Dítě se samo začne ptát, co je správné a co ne. Když mu to rodiče vysvětlují, dítě postupně začne chápat, že existují objektivní kriteria pro lidské jednání, jež nelze svévolně měnit. Tak normální dítě začne mentálně dospívat, což neautoritativně vychovávané dítě nikdy nedokáže. Zdravě vychovávané dítě roste také ve světě sdílených hodnot, a tady je největší nebezpečí státních zásahů do výchovy: zákaz běžně užívaných trestů navozuje naopak atmosféru konfrontace mezi rodiči a dětmi.

Němečtí autoři se dušují, že zákaz tělesných trestů neznamená „výchovu bez hranic“. Není to pravda. I když společnost nějaké hranice stanoví, jsou to hranice relativní, jejichž změnu si lze vytrucovat a vydupat – podobně jako ve špatně organizované rodině, kde má dítě vždycky zastání u nekritické babičky.

Němcům, kteří tvrdí, že teď zacházejí s dětmi dobře, bych řekla asi tolik: Vychováváte je tak dobře, že zůstávají trvale dětmi. Naučily se, že (zabezpečující) autoritou pro ně nejsou rodiče, tj. lidé, kteří stárnou a svou roli postupně opouštějí, ale stát: ten nestárne, má pořád ve všem pravdu, je pořád stejně silný a má pořád dost peněz. Mladí lidé pochopí, že když už nemohou říkat „já chci“, mohou začít říkat „mám právo“ – a to jim vystačí nadlouho. Některým až do konce života.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


m
19:31
10.4.2008

dvd
18:36
10.4.2008

Jura Jurax
8:13
11.4.2008

Lobo
18:22
10.4.2008

Honza
18:00
10.4.2008

Pavel72
18:07
10.4.2008

Kanaloš
21:08
10.4.2008

Jura Jurax
9:16
11.4.2008

portwyn
17:50
10.4.2008

Honza
17:46
10.4.2008

Sarka
18:02
10.4.2008

Kajda
18:31
10.4.2008

Sarka
18:38
10.4.2008

SelskýRozum
15:59
10.4.2008

Sarka
16:30
10.4.2008

Veronika
17:09
10.4.2008

Sarka
17:46
10.4.2008

zajda
20:48
10.4.2008

Sarka
21:49
10.4.2008

Hawk
16:50
10.4.2008

Sarka
16:56
10.4.2008

portwyn
17:32
10.4.2008

Hawk
18:51
10.4.2008

Sarka
20:47
10.4.2008

Petra Neomi
23:46
10.4.2008

Sarka
0:02
11.4.2008

Minutus
15:35
10.4.2008

RaPLovo
15:02
10.4.2008

Jura Jurax
17:33
10.4.2008

portwyn
14:35
10.4.2008

Hawk
14:51
10.4.2008

portwyn
14:53
10.4.2008

RaPLovo
15:05
10.4.2008

Martin Profant
13:28
10.4.2008

portwyn
14:46
10.4.2008

patrik
14:52
10.4.2008

Alča
12:55
10.4.2008

lucina pes
12:20
10.4.2008

portwyn
12:29
10.4.2008

Ypsilon
13:05
10.4.2008

A.
13:03
10.4.2008

portwyn
14:02
10.4.2008

zajda
21:00
10.4.2008

Věra
12:13
10.4.2008

portwyn
12:09
10.4.2008

Jura Jurax
10:29
10.4.2008

baty
12:07
10.4.2008

RomanL
9:23
10.4.2008

Bimbo
9:12
10.4.2008

Lída
9:23
10.4.2008

Minutus
12:09
10.4.2008

klaaarka
12:32
10.4.2008

BOMBON
7:57
10.4.2008

Byrograt
8:24
10.4.2008

MZ
9:22
10.4.2008

Kolombo
13:02
10.4.2008

Hawk
12:56
10.4.2008

BOMBON
13:17
10.4.2008

Hawk
14:23
10.4.2008

MF
7:29
10.4.2008

Jura Jurax
10:33
10.4.2008

Honza42
7:23
10.4.2008

Antonín I.
3:00
10.4.2008

Sarka
4:31
10.4.2008

BigGeorge
5:04
10.4.2008

Sarka
5:18
10.4.2008

Minutus
12:03
10.4.2008

zajda
21:27
10.4.2008

zalozak
5:17
10.4.2008

Sarka
5:28
10.4.2008

počet příspěvků: 138, poslední 11.4.2008 02:58









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.