Proč jsou emoční drogy nezákonné?

Naše společnost, vlastně žádná stabilní a funkční společnost na světě nemá ráda emoční drogy z jakéhosi divného důvodu. Emoční drogou je např. kokain, heroin, LSD, pervitin, extáze atd. Na boj s nimi se vynakládají doslova STOVKY miliard dolarů. “Válka proti drogám” není nikterak přehnaný výraz pro toto celosvětové úsilí, ani v nejmenším. Jeho náklady se hravě vyrovnají tomu, co se utratilo za skutečné války s tanky a děly.

Naše společnost to s tou válkou myslí velmi VÁŽNĚ. V nejedné zemi vás postaví ke zdi a ZASTŘELÍ vás, jestliže vás přistihnou při prodeji drog. A víte, co je na tom nejdivnější? Nedokážou vám vysvětlit, PROČ to dělají.

Nedokážou odpovědět na otázku, proč se tak strašně snaží drogy vymýtit. Nedokážou. Ani jeden stát vám není s to dát odpověď, kterou byste hravě nesmetli se stolu. Kdyby takovou odpověď někdo měl, dokonale logickou, která by KAŽDÉHO dokázala přesvědčit, že drogy jsou skutečné zlo, odpověď, kterou by každý pochopil, nebyl by takový problém lidi od drog odstřihnout. Nemusely by se za to utrácet takové horentní sumy.

To obrovské úsilí je spoustě lidí nepochopitelné. Dokonce natolik, že jsou organizace, které usilují o změnu protidrogových zákonů (v USA např. NORML - the National Organization to Reform the Marijuana Laws, a mnoho jiných) a snaží se drogy zlegalizovat.

Známkou dokonalého a úplného zmatení veřejnosti je, že drogy nedokáže ani jak náleží označit, totiž jako drogy EMOČNÍ. Drogy, které způsobí, že se cítíte dobře, dokážou navodit u lidí žádoucí POCITY.

Projděme si několik bezcenných argumentů proti emočním drogám a vyřiďme je, abychom si ukázali, jak dokonale zmatené celé tohle protidrogové tažení je. Patrně nejčastější argument proti užívání drog je, že jsou ilegální. Správně. Je to tak dokonale nelogické, že vám rozum zůstává stát. Dokonalá ukázka argumentace v kruhu. Protože jsou ilegální? Snadná náprava: Tak je prostě zlegalizujme, a všechno bude v pořádku! Dejme jim zákonné požehnání a můžou se vesele prodávat na každém rohu! Víte, kolik stovek miliard se tím ušetří? Kolik drogových zločinů odpadne? Kolik věznic se obratem vyprázdní? Kolik peněz shrábne stát na daních? Budou to miliardy! Každý šesták, který jste vynaložili na ten pošetilý boj s drogami, se vám vrátí! Lidi budou utrácet peníze za drogy ještě ochotněji než za jídlo, člověče!

Což nás vede k další námitce. Emoční drogy jsou pro své uživatele obecně škodlivé. Když je necháte užívat bez omezení, poškodí to jejich zdraví, může je to dokonce zabít. Některé z těch drog vás zabijí spolehlivěji než kladivo, které vám uklouzlo jen o pár centimetrů. Tak zaprvé: existuje celá řada činností, které se všude na světě provozují, ačkoliv mohou být stejně nebezpečné (a možná i VÍC) a zabijí vás stejně spolehlivě, a přesto je žádný stát nezakáže. Například seskoky s padákem, automobilové závody, letecké závody, závěsné kluzáky, potápění a horolezectví. Stačí jen malá nepřesnost, malé uklouznutí při těchto a stovkách jiných riskantních činností a jste mrtví, než řeknete švec.

Z tohoto chování se dá odvodit jisté pravidlo, kterým společnost rozlišuje mezi dovoleným a nedovoleným způsobem, jak dosáhnout pocitu blaha. Můžete si dělat prakticky cokoliv chcete, pokud tím neškodíte někomu jinému, zakázána je pouze přímá stimulace těch mozkových oblastí, kde pocit blaha vzniká. Všechno ostatní je povoleno, i když se přitom třeba zabijete. Na smrti jaksi nezáleží. Nepřímá stimulace mozkovéha centra blaha je legální. Jeho přímá stimulace je NEZÁKONNÁ.

Zadruhé se dá odpovědět: Dobrá, co když tedy najdeme takový způsob stimulace, který svému uživateli nemůže ublížit? Který nemá žádné vedlejší účinky, nevede k závislosti a nehrozí při něm předávkování? To by zajisté byla dokonalá droga, kterou by pak zákon mohl klidně jakožto jedinou povolit. Říkáte, že chemicky takovou drogu vyrobit nelze? Máte pravdu, chemie má VŽDYCKY vedlejší účinky. Naštěstí nejsme odkázáni pouze na chemii.

Lidská rasa je vynalézavá. Už dávno nemusí dosahovat blaha pouze chemickou cestou. Existuje cesta daleko přímější, bez těch ohavných chemikálií a jejich ohavných vedlejších účinků. Příslušné mozkové centrum se dá stimulovat elektricky. Stačí do něj zavést tenoučkou elektrodu, pustit do ní pár miliampérů a šup – už jste v ráji, už se vznášíte vysoko nad oblaky bez sebemenších vedlejších účinků. Výzkumné základy jsou už dávno položeny. Neurologové už přesně vědí, kterou část mozku mají polechtat, věřte nebo ne.

Takže už ji máme, tu dokonalou drogu, nebo vlastně spíš stroj. Tím vlastně padá poslední námitka proti uměle vyvolanému blahu přímou stimulací mozku. Správně? Správně! Neexistuje už jediná námitka, kterou bychom hravě nevyřídili. No, možná přece. Jedna nebo dvě drobnosti by se možná ještě našly, proč se touhle cestou nepouštět.

Prozkoumejme tu otázku co nejpřesněji. (Něco takového, mimochodem, žádný stát NIKDY neudělal. Všechny reagují instinktivně, klopýtají okolo a tápají ve tmách.) Definujme si předně, co přesně taková emoční droga je. “Emoční droga” je látka schopná přímo ovlivnit emoční centra našeho mozku a uživatel ji užívá POUZE za tím účelem, aby svůj mozek touto cestou ovlivnil a změnil svůj emoční stav, svoji náladu.

Povšimněte si, že je to vlastně definice užitím, čili uživatel je ten, kdo definuje, co emoční droga je. Ukážu to na příkladu. Kouření marihuany POUZE za tím účelem, aby nás dostalo do nálady, definuje marihuanu jako emoční (a nezákonnou) drogu. Když však žena kouří trávu, aby zmírnila své menstruační potíže nebo aby povzbudila chuť k jídlu, která byla potlačena protirakovinnou léčbou, NEJDE už o emoční (a zakázanou) drogu. Je to tedy účel, k němuž uživatel drogu používá, který ji definuje jako drogu emoční. Je-li užívána k PŘÍMÉMU ovlivnění emočních mozkových center, je to emoční droga. Použita k jiným účelům emoční drogou není.

Máme tedy nyní pracovní definici emoční drogy. Takto formulována, zahrnuje nejen drogy, ale i mechanické přístroje. Jakou rozumovou, logickou námitku může kdo mít proti legalizaci takových věcí? Co vlastně emoční drogy dělají?

Hmmmm. Dělají lidi spokojenými a šťastnými. To je jejich hlavní, základní efekt. Člověk se po nich cítí dobře. Jak na tom proboha může být něco špatného? Vždyť přece i všechno ostatní, co lidi dělají, má ten jediný smysl, aby se cítili dobře. Proč nemohou být emoční drogy jen jinou cestou k dosažení téhož účelu?

Zastavme se tu na chvíli a podívejme se na to lidské usilování o štěstí. Je na ní cosi úžasného, na té honbě za štěstím. Víte, proč lidi dělají to, co dělají? Protože se všichni ženou za pocitem blaha! Chápete? VŠECHNO lidské konání se dá popsat jako směřování ke blahu! Tak nebo onak, VŽDYCKY jde o blaho! VŽDYCKY!

Ovládat stovky koní pod kapotou, koho by to neblažilo? Vyskočit z letadla a padat volným pádem, není to paráda? I ty videohry hrajete proto, že vám vyloudí na tváři úsměv.

Jde to však ještě hlouběji, MNOHEM hlouběji. Konec konců i DÝCHÁNÍ potřebujete k tomu, abyste se cítili dobře, ne? Jak dlouho zůstanete spokojení, když PŘESTANETE dýchat? A proč se lidi žení a vdávají? Protože být s tím druhým je to největší blaho na světě. ...

Rodinu máte proto, že jste v ní šťastní. Každé ráno vstanete a jdete do práce a dřete tam jako kůň, protože chcete mít šťastnou rodinu a to už vám stojí za nějakou tu námahu. Vším, co děláte, dobýváte si štěstí, své osobní blaho a nakonec i vaše společné blaho.

Ledaže byste ovšem sáhli po emočních drogách. Pak najednou všechno to ostatní už dělat nemusíte. Pak už vám stačí jenom ten čoudík, psaníčko koksu, drátek do mozku. Nic dalšího ke štěstí nepotřebujete. Závodní auta, letadla, videohry, nic takového už nepotřebujete, a nic daleko hroznějšího už nikdy potřebovat nebudete.

Chcete vědět, co nejstrašnějšího už nebudete potřebovat? Nebudete už potřebovat ostatní lidi. Obejdeš se docela bez lidí, kámo. Stačí se podívat kolem sebe, je to už vidět všude. Známý to psychologický efekt emočních drog. Podívej se na ty zdrogované. Podívej se POŘÁDNĚ. Copak nejsou IZOLOVANÍ? Dokonale odříznutí od zbytku světa? Uzavření ve své vlastní skořápce? Bez zájmu o budoucnost?

Oni už nepotřebují nic změnit. Když lidi, kteří drogy neberou, něco bolí nebo jim něco vadí, tak prostě MUSÍ udělat něco sami se sebou nebo se svým okolím, aby se zase cítili dobře. MUSÍ SE LÉPE POUČIT o vesmíru, abychom to řekli co nejobecněji. Ti, co berou drogy, tohle NEPOTŘEBUJÍ. Když se cítí mizerně, vezmou si prostě další dávku – a ejhle, už je jim zase dobře. Bez toho, že by se museli sebeméně namáhat, cokoliv se učit, vynaložit i to nejmenší úsiilí, aby na sobě něco změnili a trochu zmoudřeli.

Takže na sobě nic nezmění ani nezmoudří, to je také známý psychologický účinek emočních drog. Jestliže někdo začal brát drogy v patnácti a vy jej podrobíte psychologickým testům o deset, dvacet, třicet, čtyřicet let později, uvnitř mu bude POŘÁD těch patnáct. Bude vědět a znát jen to, co znal nebo znala v patnácti, a NIC jiného.

Tentýž izolující účinek můžete pozorovat u zločinů souvisejících s drogami. Násilí pod vlivem drog má stále vzrůstající tendenci. Emoční drogy narušují zločincovy citové vazby ke zbytku lidstva, takže je schopen vůči své oběti mnohem větší ukrutnosti, než kdyby nebyl ovlivněn drogou.

Emoční drogy vás odstřihnou od VŠEHO. Tečka. BEZ emočních drog musíte reagovat na okolní svět, chcete-li dosáhnout spokojenosti. Když máte drogu, nemusíte. Je to tak?

Víte, jaká je definice lidské společnosti? Jsou to lidé ve vzájemné interakci. Co dělají emoční drogy? Přerušují interakci s ostatními lidmi. Se vším jiným také, ale hlavně s ostatními lidmi.

Takže jestliže nějaká společnost zlegalizuje drogy, co drogy s tou společností nakonec nevyhnutelně udělají? ÚPLNĚ JI ZNIČÍ. Ouha. TADY máme ten rozumný, logický důvod, proč společnost musí drogy postavit mimo zákon, TVRDĚ je pronásledovat, zavřít provinilce na dvacet let nebo je postavit ke zdi a ZASTŘELIT. (Ne že bych byl zrovna zastáncem takových drastických trestů, rozumějte. Říkám jenom to, že chápu, proč se společnost brání tak drastickými tresty.)

Znám ovšem pár lidí, kterým se NEBUDE líbit tento chladně logický závěr, že emoční drogy jsou skutečně, ze své podstaty špatné, neboť oni je pravidelně užívají; budou skučet a odmítat se nechat přesvědčit. Protože jim se emoční drogy LÍBÍ a rozhodně se jich nezřeknou. Takže ÚMYSLNĚ zůstanou hluší. Jejich dávka je jim milejší než rozum, kámo. Zavřou oči tak pevně, jak je to jen možné, zacpou si uši a odmítnou věřit jedinému slovu, které si přečetli. Drogy jsou jejich útočištěm před realitou, jejich únikem od bolesti.

Takže do toho praštím ještě jednou, silněji. Mrkněme se na to trochu důkladněji. Řekněme, že emoční drogy jsou zlegalizovány, a podívejme se, co to udělá se společností. Obchod s drogami je legální a firmy se předhánějí v nabídce. Co bude následovat nejdřív? Prudký pokles cen. Kokain, dolar za kilo. Crack, dva dolary za kilo. Marjánka, dolar za krabičku cigaret. Heroin, tři dolary za kilo.

Samozřejmě, miliony lidí si vypěstují závislost a postupně se zahubí. Na ulicích budete překračovat mrtvá těla, dnes a denně. Každé město bude muset mít četu sběračů mrtvol, kteří nebudou dělat nic jiného. Ale to jsme konečně věděli předem, když jsme drogy povolovali. Lidstvo se aspoň geneticky pročistí. Ať má evoluce zelenou, ne?

A ovšem - intelektuální, mravní i vědecký pokrok se zpomalí, protože společnost se kolektivně rozhodla, že nestojí o to být chytřejší. Chytří lidé, místo aby dělali, co chytří lidé dělávají, jako vymýšlet léky na rakovinu a AIDS a podobné věci, budou slintat na stěnu své ložnice s mozkem dočista vygumovaným.

Přeložil Pavel Mareš; mírně zkráceno, použito se souhlasem z The Sci Phi Journal

Dokončení zítra