Jen pár měsíců před červnovými volbami do Evropského parlamentu (EP) se najednou roztrhl pytel s novými stranami a kandidátkami. Zajímavé je, že skoro všechny vznikají v prostředí politické pravice, kde po neúspěchu v krajských volbách na podzim 2008 začaly ideové i osobní spory, štěpení a přejmenovávání stran. Zajímalo nás, jak tyto nově vzniklé či staronové strany pohlížejí na romskou tématiku.

Žádnou dopověď nezaslal Vladimír Železný, dosavadní poslanec EP za Nezávislé demokraty, který nyní začal organizovat českou odbočku celoevropské strany Libertas.

Dosud nereagoval ani Jaromír Štětina, současný senátor za Stranu zelených, který se však s touto stranou při volbách do EP rozloučil a do Bruselu a Štrasburku by rád pronikl v čele nově ustaveného hnutí Starostů a nezávislých, které podle svých slov chce oslovit hlavně „zklamané voliče zelených a lidovců“.

Nereagovala ani strana Liberálové, vzniklá před časem z někdejší Liberálně reformní strany (LIRA). Ta v předposledních krajských volbách získala společně v koalici se Stranou zelených 3 krajské zastupitele v Brně, v „evropských“ volbách však už bude kandidovat samostatně.

Nemyslím, že by představitelé těchto tří stran neměli k romské menšinové problematice co říct. Ať už byly Železného kšefty a kličkování před zákonem jakékoliv, prosadil do vysílání TV NOVA černošského hlasatele a sám patří k židovské, kdysi pronásledované menšině, Štětina i Liberálové zase spolupracovali aspoň částečně na lidskoprávní tematice se svými zelenými spojenci. Snad se tedy ještě ozvou.

Naproti tomu obsáhlé odpovědi zaslali Romano hangos představitelé zbývajících dvou nových stran: Současná poslankyně EP a zakladatelka Evropské demokratické strany (EDS) Jana Hybášková, zaměřující se hlavně na liberální voliče, a David Hanák, která se ozval jako jeden ze šesti členů přípravného výboru Strany svobodných občanů (SSO) těšící se přízni prezidenta Václava Klause a usilující o hlasy odpadlíků z ODS. Jak čtenář sám posoudí, i když se EDS a SSO hlásí k pravici, jsou odpovědi jejích představitelů téměř protikladné:

Stáže v Bruselu pro romské studenty

Romano hangos občas pročítám a s vašimi čtenářkami a čtenáři se ráda podělím o svůj názor, ale nezastírám, že jsem silně ovlivněná prací a názory mého manžela Ivana Gabala. Často se o těchto věcech bavíme. Vím poměrně hodně o současné nedobré situaci, jak ji ukázala studie zpracovaná firmou mého muže. A bohužel vím také o neuspokojivém stavu vládních pokusů o řešení.

Jsem poslankyně EP a EDS se zaměřuje přednostně na evropskou politiku. Ale přeci jen mi to nedá, abych se nezmínila o domácí situaci. Velice mne mrzí, že zhavaroval projekt autonomní agentury, která by nabízela kvalifikovanou pomoc a podporu obcím a městům v boji se sociálním vyloučením. Neúspěch agentury považuji za selhání a nadále věřím, že se nepromění v kapitulaci české vlády před tímto vážným problémem.

V EP také spolupracuji s maďarskou poslankyní Livií Jaroka, mimořádně talentovanou, vzdělanou, energickou a nebojácnou Romkou. A musím říci, že Livia opravdu umí parlamentem zahýbat. Podpořila jsem její rezoluci, v níž nastolila problém prasečína na pietním místě v Letech u Písku, a byla jsem ráda, že do EP přijel tuto věc osobně vysvětlit Karel Holomek, kterého jsem měla čest podpořit.

Za užitečnou považuji i nedávnou evropskou konferenci o problematice Romů v Bruselu. To, že EU poskytla platformu pro setkání organizací a lidí, kteří v této oblasti pracují, byl dávný nápad mého muže, kterého se ujal tým komisaře Špidly. Konference nakonec byla více oficiální než pracovní, ale její další pokračování by mohlo být víc pracovní a nejen politické. Ale to, že se EU přihlásila k problému a uznala potřebu jeho řešení, je dobrý krok kupředu.

Myslím, že větší by mohl být tlak Evropské komise (EK), aby země, které mají početné romské menšiny, věnovaly část strukturální pomoci na integraci a zlepšení vzdělávacích a pracovních příležitostí Romů. Jsem si vědoma, že v každé zemi je situace jiná a vyžaduje zvláštní postup, ale unijní peníze mají váhu, jsou orientované na projekty a integrace romských spoluobčanů do společnosti je významný projekt. Chci se na tuto věc dotázat v EK ještě před volbami, protože vím, že se na této myšlence pracuje. A ráda bych v tomto tlaku pokračovala, budu-li zvolena, i v příštím období.

Na závěr bych ráda poprosila Romano hangos o radu i pomoc. Domnívám se, že by romské středoškoláky mohla zajímat návštěva EP, aby viděli, jak pracujeme. A myslím, že by to pro ně mohl být i podnět k tomu, aby se to důležité o EU naučili. Co kdybychom udělali soutěž pro romské studentky a studenty a vítězové by navštívili EP? Nepomohla by mi redakce?

A ještě jedna věc, nejraději ve spolupráci s vaším časopisem nebo dalšími romskými médii: Ráda nabídnu možnost parlamentní stáže romským vysokoškolským studentkám a studentům, u mne, v mém týmu v Bruselu. Nejlépe pro ty, kteří se zaměřují na právo nebo evropská či zahraniční studia. Jen ale předesílám, že v mojí kanceláři se opravdu nikdo nenudí. Je třeba i cizí jazyk a schopnost vydržet tempo. Najde se tedy studentka nebo student, kdo si troufne a s naší pomocí to zkusí? Jistě ano. Prosím tedy redakci o zprostředkování a pomoc ve vyhledání adeptů.

Jana Hybášková,

Autorka je předsedkyní Evropské demokratické strany a poslankyně Evropského parlamentu.

Romové a svoboda západní civilizace

Otázka zní: Je vůbec možné k romské otázce zaujmout nějaké stanovisko odlišné od převládajícího lidskoprávního směru myšlení, aniž by byl takový jedinec označen za rasistu? Benjamin Kuras napsal v jedné odpovědi, že u případných nových emigrantů má být požadována loajalita vůči státu, do kterého vstupují. Jsem přesvědčen, že ona minimální loajalita má být vyžadována i vůči českým občanům, ať bílým, černým či fialovým. K této loajalitě patří, že umí česky, dodržují základní hygienické návyky a pravidla soužití. Nemůžeme, ba nesmíme nikomu přesně stanovovat jeho životní styl, oblečení a typ chování. Přesto v západní civilizaci existují základní pravidla platná pro všechny, jako je úcta k soukromí a respekt před soukromým majetkem. Na těchto pravidlech je západní civilizace vystavěna. Pokud někdo ve 4 ráno budí sousedy svým hlukem, pak ti mají právo na ochranu. A stát má povinnost tuto ochranu poskytnout.

Pokud je někomu trvale znečišťována chodba lidskými výkaly, má právo být vůči takovým činům ochráněn. Pokud je někdo okraden, má taktéž právo na ochranu. Mezi základní lidská práva prostě patří ochrana soukromí a majetku!

Nikdo nemá právo Romům diktovat jejich životní styl. To je jejich věc, jejich život a jejich osud. Na druhé straně nikdo nemůže po ostatních občanech chtít, aby tolerovali ničení svého majetku a soukromí či zvýhodnění někoho jen na základě rasy či etnicity. To je rasismus naruby.

Naše Strana svobodných občanů má v záhlaví tři slova: Svoboda - Zodpovědnost - Spravedlnost. Jinými slovy: Každý má právo na své svobodné rozhodnutí, musí však za něj nést zodpovědnost. Musí se smířit s tím, že takový čin bud spravedlivě ohodnocen nezávislým soudem, pokud překročí zákonné meze. Nikomu nelze dávat žádné „extra buřty“ jen proto, že je „jiný“. Nikomu nesmí být bráněno, aby „jiným“ byl, pokud za tuto volbu ponese následky.

Jsem přesvědčen, že toto je jediný reálný přístup k romské otázce, a že se každý normální člověk, jenž ctí pravidla západní civilizace, nemusí takového přístupu bát.

Jsem pro, aby romské organizace dostaly dotace na svoji činnost, stejně jako organizace menšiny polské, vietnamské, slovenské atd. Ale nic víc a nic méně.

Jsem přesvědčen, že máme pomáhat slabým a chudým. Nemusí to však dělat nutně stát, a pokud již ano, tak pro všechny slabé a chudé a ne jen pro ty, co si to vykřičí na úřadech s argumentem, že jsou rasově znevýhodňováni.

Máme pomáhat jen těm co si chtějí hlavně pomoci sami. Ani čert ve Werichově pohádce neuměl pomoci sedlákovi s alkoholismem, když sedlák sám nechtěl. Jak to máme udělat my, kteří nevládneme nadpřirozenou silou jako čerti?

David Hanák

Autor, podnikatel, je členem přípravného výboru Strany svobodných občanů.

Text vychází v listu Romano hangos / Romský hlas 2-2009 na http://www.srnm.cz