22.7.2017 | Svátek má Magdaléna


SPOLEČNOST: Nebezpečné hrátky s dějinami

23.5.2012

Cestovní kancelář "Zabíjení po česku" ještě asi neexistuje, ale zájezdy po ČR s tímto tématem pořádá jakýsi pan J. Blažek (LN, 11.5.2012): "Zde Češi vraždili Němce, ukáže zájemcům z řad Němců, ale i, jak zdůraznil, českých zvláště mladých lidí, průvodce." Prý je potřeba ukázat, jaký byl "divoký odsun", německy "Vertreibung", zločinný a, jak říká organizátor Blažek, jaké jej provázely nevídané zločiny, neboť se prý jednalo o násilí "v době míru".

Opakuje tak starou sudetoněmeckou mantru, že dnem 8. května 1945 skončila válka a vše, co se dělo potom, mělo být jen na základě "soudů a práva". A jak se zdá, není jediným protičeským a demagogickým aktivistou. Viz třeba nejnověji na Týdnu. cz článek "Očima Ivana Motýla: Válka skončila 12. května. A začala nová, s českými Němci." (zde)

Takovou snůšku demagogie hned tak nenaleznete. Nevinní Němci a vraždící Češi, tak vypadala 2 světová válka podle těchhle pisálků.

Bohužel, tohle tito autoři jaksi neřekli německým vojákům, kteří ještě do 14. 5. 1945 organizovaně bojovali na území ČSR. Takže s nimi americká armáda svedla na jihu Čech několik regulérních bitev a sovětský maršál Koněv musel nechat odstartovat v tomto "míru", tedy po 8 květnu 1945, sovětská letadla, která pak provedla vojenské nálety proti dopravním tepnám, uzlům a pozicím, kde stále operovaly organizované skupiny Wehrmachtu a SS. Při těchto bojových akcích zahynul neznámý počet německých vojáků, ale i cca 1300 českých a německých civilistů. Sovětské bomby dopadaly na Roudnici nad Labem, Litoměřice, Mělník, Mladou Boleslav, Ždírec nad Doubravou a další a další místa v Čechách a na Moravě (V. Kučera, M. Plavec - "Nikdy jako ovce").

V operačních hlášeních 2. letecké armády uložených v ruských archivech je popsáno, kde všude sověti bombardovali, a u jednoho hlášení je připsané i zdůvodnění útoků: Němci nedodržovali kapitulační ujednání. Podle uzavřených dohod měly po první minutě dne 9. května jejich jednotky zůstat na místě, kde se nacházejí. To se nestalo, a tak maršálové vydali leteckým armádám příslušné rozkazy. Nejtěžší nálety 9. května uskutečnila 2. letecká armáda z oblasti Německa bombardéry Petljakov Pe-2. Jak vyplývá z operačních hlášení, z jejích základen ten den startovalo 690 letadel, která provedla 1320 bojových vzletů, což znamená, že některé letouny vzlétly dvakrát i třikrát za den. Nejvíce bombardovanými místy byla sídla v severních Čechách. Ojedinělé sovětské bombardování bylo i 10. května. 5. sovětská letecká armáda z jihovýchodní oblasti poslala do vzduchu 244 letadel, která podnikla 544 bojových vzletů, bombardéry A-20 Boston jich provedly 118.

Lež s "koncem války" 8. května 1945 a následném "míru" je starou propagandistickou nacistickou lží, protože válka v Evropě teprve doznívala. Datum na Památníku vítězství u Milína na Příbramsku je 11. květen 1945 a připomíná poslední bitvu druhé světové války na našem území. Ve skutečnosti se tam však organizovaně bojovalo ještě 12. a 13. května. I přes kapitulaci německé armády zde velitel ustupujících německých vojsk ještě 11. května 1945 použíl tanky a dělostřelectvo. Obklíčení Němci se navíc začali mstít na místním obyvatelstvu, vraždili je třeba na okraji Březnice a v dalších místech! Větší boje končily 12. května v noci a skupinky bojovaly ještě 13. května. Že se nejednalo o nějakou malou šarvátku, dokládá zapojení útvarů tří ukrajinských frontů sovětské armády, partyzánů a částečně také jednotky amerického XII. sboru ve směru od Čimelic. Jinde, jako v Dánsku, se bojovalo ještě déle, v květnu a červnu 1945 se bojovalo s nacisty v Jugoslávii –v Norsku byla Rudá armáda ještě v říjnu 1945, Wehrmacht na Špicberkách také vzdoroval po květnu 1945 atd.

Typické pro tyto aktivity takzvaně "odhalující české zločiny" je, že ideologicky vychází autor "turistických a vzdělávacích zájezdů po místech českých zločinů" z difamačního pořadu ČT režiséra Davida Vondráčka "Vraždění po česku". V něm je hlavním tématem údajný masakr "nevinných Němců" na Bořislavce v Praze, provedený, jak tvrdí film, českými "Rudými gardami". Takzvaně zdokumentovaný nově objevenými filmovými záběry. Konstrukce filmu na základě historického amatérského filmu je však záměrný podvod snažící se Čechy ukázat jako necivilizované bestie. Ve skutečnosti nešlo o žádné zločiny českých "Rudých gard", ty ani neexistovaly. To je další z fám rozhlašovaných landsmanšaftem. Čeští povstalci, jak dokládají historické fotografie a filmy, bojovali na rukávech s páskami "Revolučních gard".

Onu hromadnou popravu Němců na Bořislavce, připisovanou režisérem Vondráčkem Čechům, ve skutečnosti vykonali sověti. A to jako válečnou odvetu za to, že v době, kdy již byl v této části Prahy klid, z oken domů, v kterých byli internováni Němci, nějaký nacistický fanatik zastřelil dva odpočívající sovětské vojáky. (Viz přiložené obrázky z pohřbů.) Že to řídili sověti a nikoli Češi, je dobře vidět i ve filmu – sovětské válečné automobily a vozidla, sovětští vojáci a důstojníci v uniformách atd. Proti nepravdivému výkladu filmu protestovali u ČT (ředitelem byl tehdy Janeček) i zaměstnanci Vojenského historického ústavu, na což režisér ani vedení ČT nereagovalo. Za tento propagační paskvil však dostal M. Vondráček, jak příznačné, sudetoněmeckou cenu! Více o tom a dalších plánech Vondráčka a ČT naleznete zde.

Bořislavka

A na webu ČT můžete vyhledat článek Nadace německých vyhnanců ocenila Zabíjení po česku, což je samo o sobě matoucí lež, cenu předala šéfová Svazu německých vyhnanců Erika Steinbach, profesionální "vyhnankyně", která žádnou vyhnankyní není, protože se do zabrané části Polska přestěhovala se svým otcem, nacistickým důstojníkem, až za války. V Polsku je to "persona non grata" a nejslavnější její zobrazení je na polské karikatuře v uniformě SS s páskou s hákovým křížem na ruce. Tak od ní pan Vondráček převzat tuto sudetoněmeckou cenu, která tak okouzlila milovníky starých nacistických časů, že dokonce porušili i pravidla pro její udělování. To pak zase tak okouzlilo pořadatele jihlavského Mezinárodního filmového festivalu, že tomuto desinformačnímu dílku také přidělili cenu. A to údajně za "nejlepší televizní reportáž".

Pan Blažek, podle svých tvrzení v článku LN, myšlenkově vychází z ideového okruhu nacizující části sudetoněmeckého landsmanšaftu. Dle něj byl jazykový útlak Němců v první republice údajně strašný. Ve skutečnosti měli Němci v Parlamentu zaručeno 25 křesel, hovořili tam německy, v každém okrese s 20 procenty německy hovořících občanů byla druhým úředním jazykem němčina, v částech později zvaných Sudety se jednání vedla většinou jen německy a o český překlad muselo být žádáno - např. u soudu.

Vyučování v základních školách v oblastech s převažujícím německým obyvatelstvem bylo vedeno v němčině, stejně tak na středních školách, a v Praze byla dle zákona zvaného " lex Mareš" ustavena pro německy hovořící obyvatele ČSR druhá pražská univerzita, která se jmenovala Deutsche Universität. Vychovala m.j. řadu vynikajících lékařů. V Praze bylo též Německé divadlo (dnes Státní opera), centrem německého života v Praze byl dnešní Slovanský dům, od roku 1873 ve vlastnictví spolku Deutsches Kasino, a fungoval tak až do května roku 1945, .

Ovšem chyby a nesmysly jsou i v doprovodném "vysvětlujícím" odstavci k článku v LN "Divoký odsun". Tvrzení o 240 tisících německých obětí odsunu, používaná v době tzv. studené války, byla opuštěna i současným vedením Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Podle česko-německé komise historiků bylo obětí, a to včetně sebevražd a úmrtí ze stresu atd., něco mezi 20 až 30 tisíci. To je jistě děsivé číslo, ale pokud je porovnáme s tím, že za války v řadách německých ozbrojených sil zahynulo něco mezi 400 až 500 tisíci sudetských Němců, dle zjištění německých historiků, jde o číslo relativně malé. O vlně sebevražd a neobjasněného násilí provázaného s koncem války hovoří také nedávno odhalený pomník více než třem stovkám civilistů, kteří na konci 2. světové války a také těsně po ní zemřeli ve Šternberku a okolí a jednalo s především o Němce.

Ve zprávě však chybí to nejpodstatnější. Vlna sebevražd Němců v Šternberku byla sice ze strachu před Rusy, ale hlavně byla výsledkem Hitlerova rozkazu, který nařídil, aby všichni moravští Němci byli i násilně vystěhováni (vyhnáni) do Říše z oblasti, která byla v dosahu Rudé armády a československé východní armády. Podle odhadů vyhnaly nacistické jednotky z této oblasti v roce 1944 asi 350 000 místních Němců. Vyhnání organizoval Wehrmacht, SS a dozorovalo gestapo a bylo provázeno násilím včetně vražd těch, co odmítli .

Celá ta propagační turistická akce o zločinech Čechů, kde se mají "turisté", kteří jsou k těmto "turistickým poznávacím výpravám" zváni rakouským sudetoněmeckým sdružením, údajně seznamovat s místy českého násilí, je vystavena na celé sérii lží a polopravd. Například to, že v hromadných hrobech u Postoloprt leželo 763 mrtvol, je pravda. Ovšem jaksi se nemluví o tom, že v uvedené Bažantnici s hromadnými hroby byl předtím koncentrační tábor pro židovské míšence pro 1200 osob, po kterém jaksi záhadně nezbyly žádné mrtvoly, že nedaleko byl tábor válečných zajatců, které Němci týrali a vraždili a po kterých jaksi také nezbyl žádný hrob...

Místo toho, aby se důkladně pátralo, kdo tam byl vlastně povražděn, nechá se různými proněmeckými aktivisty bujet mediální bublina o "největší historické vraždě" na nevinných Němcích spáchané v Postoloprtech údajně čs. Svobodovými vojáky. Přestože pro to není žádný konkrétní důkaz.

Prý letos pojedou poutníci i na Moravu, když loni jezdili po Čechách! Že by tam navštívili další mediální pomník, též oceněný sudetoněmeckou cenou, v Dobroníně?! Tedy správně na okraji "vzorné nacistické vesnice" – jediné na světě - Bergersdorfu? I když se nakonec ukázalo, že tam vraždili německé nacisty němečtí komunisté – otec a dva synové, tedy rakouský Němec, kterého poslali místní nacisté do lágru, a jeho synové, po matce sudetští Němci?

Takovéto politické hrátky jsou velice nebezpečné. V době, kdy se konečně nějak domlouváme se sudetskými Němci v Bavorsku, pořádá za pomoci nějakého aktivisty stále více agresivní rakouský landsmašaft další provokace.

Sudetští Němci do ČR jezdí už od šedesátých let. Nikdo jim nebrání jet kamkoliv. Sám jsem byl účasten německé bohoslužby v kostele v obci Úterý, spolupráce probíhá na mnoha místech v pohraničí. Můžeme tedy říci, že se jedná o další útok na vzájemné vztahy - od té části sudetoněmeckých politiků a jejich českých "přátel", kterým asi moc vadí, že se situace uklidňuje. Anebo by chtěli využít předpokládaných otřesů v EU, když se jim nepodařilo uskutečnit jejich plány v době našeho vstupu do EU - viz tehdejší prohlášení Berndta Posselta a dalších europoslanců a poslanců Bundestagu z CSU.

Co takhle kdyby ty výlety pro německé i české mladé zájemce, které též " školí" v pochopení našich dějin, vodil pan Blažek i po místech zločinů Němců? Tak by mohl se zájemci navštívit třeba místo masakru 35 Pražanů včetně dětí v Úsobské ulici na Pankráci dne 6. 5. 1945 členy SS (viz).

Nebo co kdyby navštívili místo jednoho z největších masakrů, kterého se Němci, včetně členů Hitlerjugend z řad sudetských Němců, dopustili v kasárnách SA na žižkovské Pražačce? Zde umučili, postříleli a v některých případech i spálili v kotelně skoro 40 Pražanů, mezi nimiž byly ženy a děti. Nebo co se zastavit na místě v Praze, kde 7. května Němci zákeřně zezadu zabili českého parlamentáře s bílou vlajkou? Co dojet na kolech do Velkého Meziříčí, kde němečtí vojáci, kteří se po útěku před Rusy vrátili zpět do města, 6. května 1945 postříleli 57 civilních občanů? Po skupinách je stavěli na břeh řeky Balinky a stříleli. Další skupina určená k zabití musela naházet předtím postřílené do řeky...

Nebo by mohli navštívit Zářkov, kde ruští vojáci ve službách nacistů zavraždili devatenáct mužů. Krutě je mučili, nakonec je zavřeli do lesní boudy a upálili. Nebo by mohli jet do Kožušan a Tažalárů u Olomouce, kde dva dny po smrti Hitlera bylo Němci zavražděno 17 lidí…

No, na výlety po místech "Vraždění po německu" by jim nestačil ani rok. Kolik by si za to účtoval majitel cestovky? Nebo má náklady předem hrazené?

P. S. Čtenáře NP si dovoluji pozvat do Městské knihovny v Praze na konferenci Čeští umělci za okupace – mezi heydrichiádou a kolaborací ve dnech 30 a 31. 5 2012. Podrobnosti a program zde.



Diskuse


P. Urban
22:01
23.5.2012

V. Vlk
0:33
24.5.2012

V. Vlk
0:37
24.5.2012

O. Löbl
12:35
24.5.2012

J. Friedlaender
17:11
23.5.2012

O. Löbl
16:48
23.5.2012

V. Vlk
18:13
23.5.2012

O. Löbl
12:26
24.5.2012

O. Löbl
16:28
23.5.2012

J. Link
13:24
23.5.2012

V. Váňa
16:44
23.5.2012

K. Luboš
11:49
23.5.2012

V. Ondys
12:56
23.5.2012

J. Krejčí
11:43
23.5.2012

M. Kosejk
10:18
23.5.2012

V. Vlk
11:13
23.5.2012

M. Kosejk
13:32
23.5.2012

V. Novák
12:50
23.5.2012

V. Ondys
17:41
23.5.2012

J. Jirát
8:51
23.5.2012

V. Ondys
8:47
23.5.2012

V. Ondys
8:49
23.5.2012

E. Heusinger
8:05
23.5.2012

E. Sevrát
10:43
23.5.2012

L. Machala
7:46
23.5.2012

I. Lyčka
7:54
23.5.2012

M. Krátký
9:50
23.5.2012

J. Veselý
Ano
7:12
23.5.2012

P. Sulc
1:48
23.5.2012

J. Vích
1:07
23.5.2012

J. Navrátil
19:57
23.5.2012

počet příspěvků: 41, poslední 24.5.2012 12:35









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.