V pondělním vydání jednoho českého deníku píše Benjamin Kuras o „ krachu evropské vzdělanosti“. Uvádí, že i v západních zemích rapidně klesá úroveň vzdělanosti. V televizních kvizech „se diváci od soutěžících dozvídají, že Hitler se křestním jménem jmenoval Heil, Pakistán byl dříve součástí Jugoslávie, Sixtinskou kapli vymaloval Leonardo di Caprio, hlavním městem Kuby je Belgie a předchůdcem Tonyho Blaira byl George Bush“. Autor vidí hlavní příčiny v neustálém civění na televizi, v nadměrném používání počítačů a kalkulaček a také v přílišné štědrosti sociálního systému, která zbavuje lidi motivace k neustálému vzdělávání. „Prožíváme krach půl století starého levicového přístupu ke vzdělání, v němž jsou si všichni rovni a nikdo nevyniká,“ píše Kuras a dodává: „Chceme-li ještě krach zastavit a zvrátit, budeme k tomu ve vzdělávacích institucích potřebovat někoho pravicového. Hodně a možná až extrémně.“

V zásadě lze s mnohým z citovaného článku souhlasit. Leč pravicovost sama o sobě nic nevyřeší, zejména když je častokrát pouze proklamovaná, což je příklad země stále ještě řídce uváděné jako Česko. Lidí se skutečně pravicovými názory podloženými vysokou úrovní vzdělanosti jejich nositelů je u nás velice málo a jejich jména se jen málokdy objevují v médiích.

Samozřejmě, že mezi výrazné evropské pedagogy patří Jan Ámos Komenský. Na toho si naše média vzpomněla v souvislosti s vynikajícím čerstvým úspěchem Petry Kvitové ve finále Wimbledonu. Nejdříve se v tisku objevovaly zprávy o tom, že se narodila v Bílovci. Ve Fulneku nebyla před jedenadvaceti lety porodnice, takže posloužil Bílovec. Ale rodačkou je Petra Kvitová pochopitelně z Fulneku. Jenže Fulnek je spojen také tak trochu se jménem Jana Amose Komenského. Ten zde v letech 1618 – 1621 působil jako rektor školy a kazatel Jednoty bratrské. Rozhodně nepatří fulnecké působení Jana Amose Komenského k nejpůsobivějším momentům jeho velice dramatického života, ale budiž. Jestli některá média použila termín, že „Fulnek byl doposud pouze městem Komenského a nyní je především městem Kvitové“, jde o nadsázku, která má jistou logiku a neodporuje historické pravdě. I když si musíme přiznat, že pro většinu národa až do vítězství Kvitové Fulnek městem Komenského zase až tak moc nebyl. Alespoň na webu obce se toho o Janu Amosovi nedozvíme zas tolik, aby se dal Fulnek nazvat „Komenského městem“.

Jenže pondělní Novinky.cz napsaly následující:

Tenisová šampiónka Kvitová je pro Fulnek druhé velké "K". Rodák z Fulneku Jan Amos Komenský byl rázem zapomenut, v sobotu ho zastínila Petra Kvitová. „Máme dvě K,“ upozorňoval v Městském kulturním centru ve Fulneku rozesmátý Miroslav Divín v průběhu finálového duelu ve Wimbledonu.

Jak se Fulnečtí postaví k vítězství Kvitové, není ještě jasné. „Určitě s tím něco uděláme,“ slíbila šťastná starostka Jana Mocová (SNK). Podle ní už je Kvitová stejně slavná jako Komenský. Protože fulneckým místostarostou je Petřin otec Jiří Kvita, mají na úřadě zprávy o české tenisové jedničce z první ruky. „Přáli jsme mu to, věděli jsme, že Petřin úspěch je pro něj priorita,“ doplnila Mocová s tím, že slavit wimbledonský titul se bude nejen ve městě, ale i na radnici.

Aby bylo jasno. Sám jsem Petře Kvitové u televize fandil, jakkoli se většinou na sport moc nedívám. A velice si vážím jejích schopností a talentu. Věřím také, že neřekla poslední slovo. Jenže tisícům čtenářů již nikdo nevymluví, že se Komenský nenarodil ve Fulneku. Petra Kvitová se navždy zapsala do historie Fulneku, zrovna tak jako Komenský. Ale srovnávat míru slávy obou je poněkud scestné, proto se mají tato srovnání podávat citlivěji. V tomto případě jde místy o pokusy poněkud nešťastné. A neřekl bych, že jsou poznamenány levicovostí či pravicovostí autorů. Jsou dány úrovní jejich vzdělání. Ve Fulneku asi najdeme málo těch, kteří vědí, že Jan Amos Komenský v době svého fulneckého pobytu napsal dílko Listové do nebe. A v celičké české zemičce bychom našli velice málo těch, kteří by byli schopni toto dílko popsat. A přitom se, zejména v poslední kapitolce „Odpověď veřejná Krista Ježíše, v níž obojím, bohatým i chudým, o budoucím pře jejich rozeznání oznamuje, a jak by mezi tím k sobě se chovati měli, ukazuje“, Komenský v mnoha formulacích shoduje s Benjaminem Kurasem a také s pravicovým pohledem na vzdělání, i když se tomu tenkrát tak neříkalo. Tehdy se více používal zdravý rozum a logika.

Svého času hrozilo, že v anketě největší Čech zvítězí Jára Cimrman. Tento trend přetrvává. I v těchto dnech se dozvídáme, že davy fanoušků projevovaly „úžasnou sílu vlastenectví“, jak napsaly jedno noviny. Ale ty davy projevovaly úžasnou sílu fandovství a to je dobře. Vlastenectví je něco zcela jiného. Ale na to zatím bohužel nemáme.