Mluvit o německém odpadu v Čechách znamená mluvit o německém i českém cynismu zároveň. Pro německé podnikatele bylo výhodné se odpadu zbavit, pro české bylo výhodné německý šmejd uskladnit. Nemá to nic společného s německou a českou povahou, ale pouze ze snahy vydělat za každou cenu, což je chuť zcela univerzální.

Typickým příkladem tohoto podnikání je odpad v historickém panství Albrechta vévody Frýdlantského. Rozkládalo se ve frýdlantském výběžku na Liberecku. Dnes v tomto prostoru je nalezeno několik velko- i maloskladů odpadu. A věřím, že menší utajené sklady se ještě časem najdou.

Frýdlantští občané, s nimiž jsem o problému mluvil, se domnívají, že vysoká koncentrace odpadu na Liberecku od Sosnové na Českolipsku po Černousy na Frýdlantsku byla zorganizována českými podnikavci. Původně prý chtěli odpad spalovat v liberecké spalovně. Tato možnost nakonec padla, a proto odpad nabídli lidem, kteří jej nechali navozit do „meziskladů“, kde měl odpočívat do doby, než bude odpor ministerstva životního prostředí zlomen. Potom by tisíce tun odpadů putovaly do liberecké spalovny a vydělaly by další peníze. Ministerstvo životního prostředí rezolutně odmítá, že by zahraniční odpad měl skončit v některé z českých spaloven. I dnes v omezeném počtu případů odpad na Frýdlantsku v několika objektech slouží také jako náhradní palivo, jehož hlavní předností je, že je zadarmo. Výsledkem je, že na tisíc kamionů přivezlo od léta 2005 do ledna 2006 celkem 19-20 tisíc tun odpadů na sever Čech. Ministerstvo životního prostředí a celní správa uvádějí, že kamiony směřují do ČR ze Saska.

Podle Martina Krále z ČESMADu v Ústí nad Labem Čech lze v průměru počítat s 20 tunami odpadu na jeden kamion. Podle ministerstva životního prostředí oblast Ústeckého a Libereckého kraje jako příhraniční oblast je pro kamiony dopravně lépe dostupná než oblast Šumavy. Je zde také více opuštěných a nevyužívaných objektů. Riziko odhalení skládek na severu Čech bylo relativně menší než v oblasti Šumavy a Českého lesa. Přesto byly skládky německého nelegálního odpadu objeveny na severu Čech (včetně slavně zapálené skládky v Libčevsi na Lounsku) v menší míře také v oblasti Tachova a Chebu, ale i kolem Prahy a v Milovicích. „Na severu Čech byly pro odložení odpadu nejlepší podmínky,“ uvedla Karolína Šůlova z minsterstva životního prostředí.

Podle Pavla Tošovského, výkonného ředitele Severočeského sdružení obcí, starostové obcí vidí největší problém ve velké nabídce nevyužitých velkokapacitních staveb. Stačilo si je koupit nebo pronajmout. Pronájmy poskytoval Pozemkový fond nebo jednotliví majitelé objektů. Objekty měly mnohdy pestrý osud.

Mluvme konkrétně. V Boleslavi - Černousích objekt zemědělského nákupního a zemědělské podniku koupil podnikatel z Frýdlantu. Dnes již velmi zchátralý objekt a plechovou halu prodal dalšímu frýdlantskému podnikateli. Ten halu pronajal frýdlantskému podnikateli Marku Lacikovi, resp. ženě, která pro Laciku vystupovala jako pronájemkyně. Ta také dostala za skládku v Arnolticích a Černousích od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu ve výši 250 000 Kč. O jaké podnikání se jedná je vidět z toho, že pokutovaná žena požádala, aby mohla pokutu splácet ve splátkách… Ve skutečnosti Lacikovy skládky, o kterých jsem několikrát v tisku psal, se nacházejí v Arnolticích, Černousech, Dolní Ŕasnici, před 14 dny jsem objevil malou skládku (3-4 náklaďáky) ve Frýdlantu v garážích na dohled od zámku vévody Frýdlantského.

Co se týká objektu v Černousích, pěkně našlapaném odpadem, zjistil jsem minulý týden, že podle údajů na katastrálním úřadu dosavadní majitel nechal převést halu plnou odpadu na nemajetného muže z Frýdlantu, který je rád, že má na pivo. Tato podivná transakce mě nabádá k úvaze, zda majitel objektu se montované plechové haly nezbavil preventivně proto, aby se vyhnul riziku, že by nakonec musel něco s odpadem udělat on, pokud by pronájemce, který odpad navezl, neměl, coby chudá kostelní myš, na likvidaci odpadu. A tak jiná chudá kostelní myš se stala majitelem hangáru plného německých velkobalíků… Prostě kšeft je kšeft.

(psáno pro Neviditelného psa a Deníky Bohemia)