19.4.2024 | Svátek má Rostislav


SPOLEČNOST: Mým národům po 95 letech

30.7.2009

Toto prohlášení „starého Procházky“, jak si čeští vtipálci překřtili císaře, vyšlo měsíc (28.7.) po atentátu v Sarajevu. V prvních dnech to na katastrofu ani nevypadalo, snad jen na manévry „do švestek“. Kutálky doprovázely maršbaťáky na nádraží, děvčata vojáčkům mávala a vyšnoření lajtnanti šavličkami usekávali vršky trávy podél cesty s výkřiky Nieder mit Serben. Jako že tak budou sekat Srbům hlavy. Tak na to vzpomínal můj táta, který v jedné takové marškumpačce mašíroval v Olomouci. Německé obyvatelstvo bylo nadšené, zatímco v mém tátovi byla malá dušička, protože doma nechal tři mé starší sourozence. Pokusy o odmítnutí poslušnosti skončily několika popravami, to Švejkovo srandovní Rakousko ukázalo zuby. Dál už je to mnohokrát popsaná válka a přejdu k jejímu konci.

Tady chci připomenout laskavý a moudrý humor pana Svěráka: „Ani k stáru ani k stáru, nemám o životě páru ani páru, třebaže jsem dosti sečtělý.“ To proto, že teprve teď jsem přečetl Masarykovu Novou Evropu, a že k tomu mělo dojít mnohem dřív! (Takových knih ještě bude!) Má podtitul „Stanovisko slovanské“ a psal ji na počátku r. 1918 jeden z nejvzdělanějších lidí té doby a nejen svědek událostí, ale i jejich tvůrce. Připomínám to proto, že často slyšíme názory, že to Rakousko se nemělo bourat, že nebylo tak špatné a že se Čechům v něm docela příjemně úpělo. Když toto čtu nebo slyším, vzpomenu si na dobu normalizace - kdo se staral jen o svou práci, neměl problémy. Komu nevadily lži, dusno ze špiclování a neviděl všeobecnou stagnaci nebo dokonce dělal kariéru v KSČ, ten do dneška bájí o „zlatých komunistech“. Pravda je, že Rakousko-Uhersko bylo navenek spořádané, kdo se staral jen o svou živnost, také neměl problémy. Běda, když se začal zajímat o národní věci, o sociální nerovnost, o nadřazenost šlechty či církve. To hned následovala odezva ze strany německé či maďarské, které bránily své nadpráví nad ostatními národy. Neuškodí připomenout několik vět z této práce TGM (vydání Brno,1994) :

Němci, pangermáni dokazují, že jsou nejlepšími vojáky světa ……Němec je od přírody voják... vojenství a válka jsou však Bohem ustanovený řád společnosti, jak dokazoval Moltke. Nietzsche Němcům dal jediné a hlavní přikázání – vůli k moci, vůli k síle, vůli k vítězství. Pangermání vědomě udržují v říši nepřátelství a nenávist k sousedním národům, zejména Slovanům… Zejména Čechům a Polákům se hrozí vyhubením a násilnou germanizací. Je znám projev Mommsenův, že Němci mají Čechům přerážet tvrdé lebky. (str.70 a 71)

Rakousko-Uhersko je stát docela umělý, držený dynastií a armádou, protidemokratický, protinárodní, klerikální, jezuitský….. (str. 77). R-U proti demokracii drží aristokracii, obzvláště sobeckou a omezenou…. Palacký r. 1848 prvý postavil Rakousku program svobodné federace národů, spravedlivé, ale dualismus r. 1867 vše zhatil….. císař Karel už teď podléhá klerikálnímu vedení….(121,122)… Austrofilové hájí Rakousko, že prý nám Čechům umožnilo rozvoj vysokého stupně …. Té kultury jsme dosáhli z vlastní iniciativy a síly, Vídeň nikdy pozitivně nepodporovala ani nás ani jiných národů, nanejvýš přestala na čas překážet, když její intriky a útlak selhaly. (125)

Rozčlenění R-U bude největší ranou pro pruské Německo…. Rusko bude nejlépe chráněno, přestane-li sousedit s Německem…. Maďarský stát je bez hlubší kultury a není ničím výš než Slováci... Maďaři jsou národ aristokratický, četná šlechta si udržuje násilím moc … v tom se shodují s pruskými junkery….. všechnu energii obracejí proti Slovákům i jiným.... jejich štvaní je spoluodpovědno za tuto válku (126, 175)…. Odmítám pruský kult monarchismu.…prohlášení dynasty za božské zjevení…pruskou negaci parlamentarismu, zbožňování války, kult militarismu… toto pruství je hluboce zakořeněno…(130). R-U je násilím německé minority v Rakousku a maďarské v Uhrách…. Tíže vojenská a finanční spočívaly na českých zemích.(146,157)… Národ český si Habsburky r.1526 zvolil za krále, národ český má plné právo je neuznávat, když se národu zpronevěřili.(146,7)...

Etika opravdu humánní vyžaduje protivení vždy a všude zlému…. válka není nejhorším, jistě ne jediným zlem, život nečestný, život otrocký jest horší! (172)

Pokračovat dál v Masarykových myšlenkách nelze, zabralo by to celé stránky, bude lépe si je přečíst v originále. Psal to na počátku roku 1918 a ve věnování uvedl : „Bratři, čeští, slovenští vojáci!“ Pro tyto mladé lidi to bylo určeno, aby se uměli orientovat v problémech doby a věděli, že jejich oběti nebudou marné. Aby se odlišili od germánských i uherských „užitečných trotlů“, oblblých propagandou. Na čtyři tisíce hrobů legionářů na Rusi je roztroušeno podél sibiřské magistrály a další tisíc ve Francii a Itálii. Tam leží i těch asi 60 brášků, kteří byli oběšeni, když byli dopadeni jako zvědové pro Italy. Až nám zase budou mudrlanti vyčítat Jiráska a Palackého a dávat nálepky českých nacionalistů, tak se jich zeptejme, kde se vzala ta síla vůle, která vedla sto tisíc mladých mužů do legií a nebezpečí smrti. Husitství má kladné i záporné stránky a ani vše, co je české, není hezké, z toho jsme už vyrostli. Ale Jirásek a Palacký pomohli národu narovnat páteř a spolu s tisíci neznámých kantorů položili základ národního uvědomění a ochoty k obětem. Ti také mají zasluhu na tom, že o dvacet let později utíkali tajně jiní mladí muži, aby umírali za národní i lidské ideály, kterým nechtějí rozumět někteří psavci, žijící dnes v bavlnce.

Nacionalista není nadávka, pokud se domáhá jen svého práva na rovné zacházení a chce od jiných jen to, co mu upírají neprávem. Proti tomu stojí nacismus a šovinismus, to asi není některým publicistům jasné. Jsou ochotni překrucovat historii a demagogicky omílat polopravdy o mírových smlouvách, které nedokázaly zajistit mír. Kromě smluv bylo k zajištění míru zapotřebí vůle „k protivení vždy a všude zlému“. A také vůdců s rozhledem. Bohužel, doba vynesla do funkcí Chamberleiny, kteří byli diktátorům pro smích, a druhý poločas apokalypsy mohl začít. Není třeba pochybovat, že právě TGM by uvítal splnění svého požadavku “donutit německý národ, aby se spokojil s vlastními silami“ (182). Tím víc, že dnešní Německo je oporou demokracie a ani občasné výkřiky extremistů to nezmění.

Jen by si asi posteskl, že to nemuselo stát tolik obětí. Doba je naštěstí lepší, netřeba si hrát na vlastence a i názory TGM musíme chápat optikou té doby, s větším pochopením pro činy našich otců a dědů. Život a mocní tehdejšího světa se s nimi nemazlili a oni jednali, jak nejlépe uměli.