Je to přesně rok a půl, co se kampaň Me too objevila ve Spojených státech. Zatím neutichá a k nám se jí zatím naštěstí nedaří proniknout. Věřme, že to tak i zůstane.

Žena byla po dlouhá staletí brána jako cosi méněcenného ve vztahu k muži (a dodnes jsou země, kde tomu tak bohužel stále je). V prostoru, kde žije evropsko-atlantická civilizace, se tato nerovnost začala lámat již v 19. století a za zhruba 150 let je situace již naštěstí zcela odlišná. Ženy mají volební právo, přístup do všech povolání - tedy i těch, kde by dříve jejich přítomnost byla absolutně vyloučená (armáda, vysoké státní posty), není neobvyklé, že žena je v čele kolektivu, kde převládají muži.

Ženský prvek v těchto povoláních přináší i jisté nové pohledy na věc, protože muži mají geneticky založen boj a snahu protivníka potlačit a zničit, zatímco žena uvažuje v širších souvislostech. Její nezastupitelná úloha v mateřství a výchově dětí nepotřebuje natřásat svaly a naznačovat protivníkovi, jak s ním bude zameteno.

Zdá se však, že všechno dobré je i k něčemu zlé. Případ Harveyho Weinsteina, pravděpodobného sexuálního predátora, spustil když ne tsunami, tak aspoň takovou větší americkou lavinu. Náhle se začaly přihlašovat ženy, které si vzpomněly, že před 35 lety jim nějaké mužské zvíře sahalo na zadek či dělalo nemravné návrhy. Tehdy šlo o teenagery, ony případy se stávaly na večírcích či podobných událostech, kde se podobné věci dějí v této skupině nepochybně dodnes.

Zajímavé je, že jako pachatelé jsou ženami označováni výlučně ti muži, kteří mají vysoká společenská postavení. Kandidát na člena Nejvyššího soudu USA, filmoví herci a producenti, tedy ti, co oplývají penězi, a je tak možné je podojit. Nikde jsem se nedočetl, že by ze sexuálního predátora byl po tak dlouhé době označen pensionovaný dělník ze šroubárny. Situace dospěla tak daleko, že mnohé herecké idoly raději dopředu přiznávají svá „pochybení“ (kupříkladu testosteronový idol Arnold Schwarzenegger). Jsem si jist, že v době jeho největší slávy mnoho žen toužilo po jeho „přízni“.

Podobný případ postihl Woody Allena, který byl obviněn ze zneužívání své adoptivní dcery Dylan, což však nikdy nebylo soudem prokázáno. Přesto se někteří významní herci (kupříkladu Collin Firth) nechali slyšet, že litují, že se kdy nechali Woody Allenem zlákat ke spolupráci. Co vede podobné celebrity k podobným prohlášením? Jde nejspíše o strach, že by na jejich jménu, jež je v pracovním spojení se světoznámým a skvělým režisérem, ulpěl pach „viny“. Zde v Evropě se nám to zatím jeví jako celkem stupidní záležitost, ale v USA jde o vážnou věc mající dalekosáhlé profesní a osobní důsledky.

Jaký bude další vývoj, je složité odhadnout. Onen virus Me too se může rozšířit i za oceán do Evropy a způsobit větší epidemii, než byla španělská chřipka. V rámci ochrany své integrity přestanou muži pouštět sednout ženy v dopravních prostředích. Žádný muž z bezpečnostních důvodů nepodrží ženě dveře či jí nevezme těžkou tašku, aby ji uložil do police ve vlaku. Pochválit kolegyni nový účes, barvu vlasů či hezké šaty? Nemyslitelné a nebezpečné.

Věřím, že pokud by dnes v naší zemi přišla žena oznámit pokus o znásilnění na studentském večírku třeba v roce 1985, člen Policie ČR by se ani nenamáhal zapnout počítač k sepsání protokolu, případně by to udělal jen proto, aby vytiskl doporučení k psychiatrickému vyšetření.

P.S. Abych předešel nedorozumění. Každý člověk má právo nebýt obtěžován, zneužíván či nucen dělat to, co dělat nechce. Každá žena (ale i muž) má právo na dobrovolný výběr partnera a naopak má právo jej odmítnout, když ten druhý nechce. Vynucování si sexu pod pohrůžkou násilí či v rámci nadřízeného postavení násilníka v práci, zneužívání nedospělých apod. jsou trestným činem a je jen dobře, že na to náš zákoník myslí.

Na druhé straně vymyšlená udání či zveličení zvyklých hrátek adolescentů, nutnost dokazování své neviny v událostech starých 30 let, činění pokání za galantnost, která byla vyhodnocena jistým typem ženy jako obtěžování, považuji za pitomost, která do našich podmínek naštěstí zatím nedorazila.

Věřme, že to tak v naší Evropě zůstane i nadále.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora