28.3.2024 | Svátek má Soňa


SPOLEČNOST: Lesk a bída ugandské církve

6.3.2010

aneb Patálie evropského antidiskriminačního zákona

Začnu trochu zeširoka. V posledních dnech probleskla médii poněkud obskurní zpráva. Jistý ugandský pastor promítal ve své církvi gay porno. Zřejmě s cílem dokumentovat, o jakou nechutnost v případě homosexuality jde. A s cílem podpořit tamější připravovaný skandální zákon, který by měl praktikovanou homosexualitu trestat – v jistých případech – smrtí. Tedy zákon, který má Ugandu zařadit mezi panoptikum režimů provádějících (za naprostého nezájmu západní diplomacie) genocidu gayů1.

Jakkoliv africký protestantismus ve svých článcích hájím (například z důvodu opravdovosti prožívané víry a s tím spojeného potenciálu křesťanství samotného), rozhodnutí promítat porno v kostele nelze nazvat jinak než výplodem chorého mozku. Nemluvě o tom, že pro nemalou část osob (v evangelikální megacírkvi o tisíci členech2 může jít průměrně o čtyřicet až sto farníků s homosexuálními či bisexuálními sklony) není podobné promítání „nechutné“, nýbrž „slastné“, tedy pokoušející. A čtenář určitě ví, co praví o svádění druhých k hříchu normativní zdroj každého pastora, tedy Bible („Není možné, aby pokušení nepřišla, ale běda tomu, skrze koho přicházejí. Bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl jednoho z těchto maličkých,“ Evangelium Lukáše 17,1-2)3

To čeští gayové mohou být klidní. Genocidu, kdesi na druhé straně světa, neřeší jejich diplomaté, proč by si s ní lámali hlavu oni sami. Avšak není i jejich příkoří zlehčováno? V poslední době mě zaujala zpráva o tom, že byl jistý gay bez skrupulí odmítnut při pracovním pohovoru se slovy potencionálního zaměstnavatele: „Vy jste buzerant, ne?4

Docela by mě zajímala reakce veřejnosti, odmítl-li by tento zaměstnavatel dotyčného se slovy: „Vy jste přece černá huba a negr, ne?“ Neboť, pročítám-li si diskusní příspěvky pod dotyčnou zprávou, nemám věru pocit, že by tyto jevily pro poškozeného sebemenší pochopení. Inu, Rómy už dnes nemůžete odmítat s podobnou výmluvností a zaměstnavateli nezbývá než ono pokoutní: „Litujeme, toto místo jej již obsazeno.“ Ne tak, pokud jde o homosexuály.

Rozumějte mi správně: Nejsem aktivistou obhajující rovné příležitosti v duchu antidiskriminačního zákona. Řečeno s Romanem Jochem z Občanského institutu, „bašty“ českých konzervativců: Ať má křesťanský zaměstnavatel (například charitativní organizace) právo preferovat coby zaměstnance křesťana, tedy někoho, kdo bude (logicky) sdílet étos a vizi daného zaměstnavatele. A analogicky, ať má gay klub stejnou výsadu preferovat v personálních otázkách homosexuální adepty o práci (parafrázováno).

Pokud však podmínky na pracovním trhu vypadají tak, jak vypadají, pak s žalem smekám před bruselskou antidiskriminační agendou a jako konzervativec (a anti-euronacionalista) odcházím ze scény. ***
1 Viz seznam států provádějících genocidu homosexuálů
2 V některých částech světa jsou (letničně-evangelikální) megacírkve poměrně rozšířené, zvláště v posledních deseti letech
3 Více o celém případu např. zde
4 Jste bukvice, odmítl hostinský uchazeče o práci

http://tombi21.blog.cz