28.8.2016 | Svátek má Augustýn






SPOLEČNOST: Havel, Havel a Bátora – úvaha záhrobní

5.11.2012

Aktuální dušičkový čas přivádí někdy mysl k otázkám funerálním. I ty mívají na stránkách předních deníků své místo v podobě elegií a nekrologů za umrlé V.I.P. Jsou však různé druhy smrti, některé i horší než je smrt těla, a i ty by si občas zasloužily dušičkovou vzpomínku, zvláště, když se odehrávaly před očima veřejnosti.

Před několika dny jsem na jedné společenské akci potkal svého někdejšího kolegu z iniciativy D.O.S.T. doktora Ladislava Bátoru. Ano, toho muže, který loni čelil rok trvající mediální kampani, jež jej netoliko vyštvala z místa ve státní správě, ale vpravdě odpudivým způsobem pošpinila jeho jméno a zbavila jej posledních iluzí o vlastních spoluobčanech. Protože jsme se delší čas neviděli, ptal jsem se ho, nakolik se již z oné "bátoriády" zotavil. Odpověděl, že jeho společenská smrt je definitivní a pohybuje se světem toliko jako zombie. To mi přimělo znovu se rozpomenout na detaily věci a položit si otázky, co a proč se s ním a kolem něho loni stalo.

Proč stálo většině deníků za to Bátorovi denně lát (a začasto o něm otevřeně lhát), což proti němu postavilo i ctihodné občany a náboženské obce? Proč kolem něho kroužily oficiální i soukromé tajné služby (kdosi fotil i mě, když jsem tehdy zašel s Bátorou na pivo, ačkoli vůbec nejsem fotogenický)? A proč i dnes, rok poté, má kdejaký "intelektuál" nutkavou potřebu si ve svém blogu do Bátory kopnout místo toho, aby se sebereflektivně odebral kamsi, kam jemu podobné doktor Bátora správně posílal již před lety?

Vzdělaný muž, celoživotní ideový odpůrce komunismu, zkušený manažer a absolvent čtyř vysokých škol disponující mimořádnými jazykovými znalostmi včetně čínštiny, byl z vůle médií, (či koho vlastně?) označen za lovnou zvěř a střelba na něj, "vtipným" příměrem doporučovaná i Jeho knížecí Jasností, se stala součástí folkloru duševně chabých. Proč?

Kvůli tomu, že kdysi přijal, jako nestraník (!), kandidaturu v parlamentních volbách za legální Národní stranu? No to snad ne? Voleb se běžně účastní někdejší členové bývalé KSČ, která byla parlamentem oficiálně označena za "zločineckou organizaci", Jan Fischer je dokonce aktuálně účastníkem voleb prezidentských, a novináře to nepohoršuje. Proč tedy ten loňský rozruch kolem Bátory?

Kvůli jeho výrokům na adresu ministra zahraničí ve facebookové diskusi? Ne! V době facebookové "aféry" přece již byla "bátoriáda" v plném proudu a média tehdy Bátoru propírala už několik měsíců! Ostatně, Bátorova věta nazývající Karla Schwarzenberga chudáčkem starým, který neví, že s ním nelze vést souboj minimálně ze tří důvodů (a to poněvadž je Bátora věkově mladší, není šlechtic a zákon souboje nedovoluje), byla přece až reakcí na ministrovy mediálně zveřejněné výroky urážející Bátoru. A, upřímně řečeno, stála by taková věta uvedená v neoficielní diskusi za divadlo, které kolem ní tehdy rozehrál ministr Kalousek a jeho strana? (Zejména v kontextu současné politické situace zní tehdejší výhrůžky TOP 09, že položí vládu, opravdu zábavně). Nestačila by tehdy nějaká Bátorova omluva? Kdyby třeba uvedl, že kníže není "starý chudáček", ale "mladý boháček"? Nestačila!

Divadlo tehdy dosáhlo až do vzdáleného Izraele, kde během návštěvy českého premiéra demonstrovala proti Bátorovi pětičlenná skupinka rozčilených dívčin (z nichž jedna je prý známou propalestinskou aktivistkou v hledáčku izraelských bezpečnostních služeb). A česká média, obvykle tak citlivá na to, kdo všechno "nám" dělá v cizině ostudu, měla pro zmíněný "protest" plné pochopení. Krátce poté ožili také zelení a svolali protibátorovskou demonstraci přímo před budovu ministerstva školství. Že by exministra Lišku tehdy znepokojovalo, co by Bátora mohl zjistit o hospodaření resortu v době, kdy ho spravovali oni?

Těžko říci, proč se to všechno vlastně dělo. Proč se stal doktor Bátora strašidlem a jaký by naopak měl být, aby se dočkal uznání, chvály a v případě fyzického úmrtí i mediálního oplakání? Nahlédl jsem do starých novin, abych se toho dopátral. Samo sebou upoutaly nejprve mou pozornost žalozpěvy za Václavem Havlem, které plnily stránky loňského tisku až do Vánoc, chápu však, že běžné smrtelníky nelze srovnávat s hrdinou disentu a "básníkem se zoubky", jak sám sebe minulý prezident charakterizoval, ostatně nedomáhám se pro Bátoru voskových srdcí, i hledal jsem proto nějaký jiný ctihodný vzor, jejž média staví před oči veřejnosti coby model hodný nápodoby. A hle, padl mi do oka nekrolog za exprezidentova jmenovce, zemřelého europoslance za sociální demokracii Jiřího Havla. Staré rčení praví "o mrtvých jen dobře". Nejsem si sice jist, že to lze u nebožtíků všeho typu dodržet, ale rozhodně nechci kamenovat zemřelého politika a zraňovat někoho, komu byl lidsky blízký. O konkrétní osobu mi tu nejde a prosím, aby čtenář klidně v tomto článku zapomněl jeho jméno. Jde o to, že tento politik, který si do Bátory během kampaně také několikrát čutnul, je se svou životní kariérou Bátorovým totálním protikladem a zářivým příkladem jak na to, nechce-li člověk dopadnout tvrdě.

Jiří Havel od roku 1972 poklidně studoval na Vysoké škole ekonomické, aby zde (a také na Večerní škole marxismu leninismu) po absolutoriu učil. Zde také vstoupil do KSČ a napsal skripta, v nichž ještě roku 1988 chválil hospodářskou politiku J. V. Stalina (což o dvacet let později retušoval úsměvným výrokem, že "jinak to tehdy napsat nešlo"). Až do sametového listopadu zkrátka pěkně přikyvoval svým rudým soudruhům a po něm svým oranžovým přátelům. Mohl tak nejen dovršit akademickou kariéru, ale zejména stanout v čele Fondu národního majetku, usednout v představenstvech České spořitelny, společností Unipetrol, PARAMO, ČEZ a posléze i v křesle místopředsedy Paroubkovy vlády, aby na sklonku života příznačně zakotvil v Bruseli.

Bátora se naproti tomu blbě už narodil, pocházel z rodiny, která měla v padesátých letech z politických důvodů zakázanou Prahu, a když ho roku 1970 přijali na Filosofickou fakultu Karlovy university (obor Anglistika-Kulturní dějiny Dálného východu), byl to malý zázrak. Však systém brzy napravil chybu, rozpoznal cizorodé tělísko a Bátoru ze školy vyloučili. Za neopatrné politické výroky (tehdy prvně)! Prošel pak řadou manuálních zaměstnání včetně postu bagristy. V osmdesátých letech mohl díky rozumnosti svého tehdejšího zaměstnavatele opět, při zaměstnání, studovat, shodou okolností právě na Vysoké škole ekonomické. Brzy si ovšem zase způsobil problémy a stanul před soudem, a to opět za veřejné výroky proti komunistickému režimu.

Po skončení "doby nesvobody" pak získával, řečeno slovy, jimiž ho v tisku počastoval právě Jiří Havel, "jakési formální vzdělání" dokončením studií na Filosofické fakultě, absolvováním doktorandského studia na Fakultě mezinárodních vztahů a magisterského studia na Fakultě právnické (jakož i zahraničním studiem na japonském institutu AOTS v Jokohamě), takže není, opět řečeno uznalými slovy zvěčněného Jiřího Havla, "úplný blbeček". No a při tom ten Bátora ještě stihl řídit soukromé firmy a, považte, zase kverulantsky remcat, že prý se EU nápadně podobá někdejší říši zla, ba v některých aspektech ji předčí. A v tom to asi všechno je. Bátora byl vždy vnitřně svobodný, možná svérázný a prostořeký, ale nepochybně mimořádně nadaný muž, nikoli režimům poklonkující školský inventář srostlý s vládnoucí mocí. Proto jsou pro naše "nezávislá" média vzory lidé jako "Evropan" Jiří Havel a lidé jako Bátora extrémisty, z nichž je třeba vytvořit politické mrtvoly. Nemyslím, že je to tak správně.

Ladislav Bátora před rokem sám odešel nejen ze státní správy a veřejné scény, ale i z vedení občanského sdružení Akce D.O.S.T., kde jsme řadu let spolupracovali. Nechtěl lidem kolem sebe komplikovat situaci. Žádné mediální chvály za tento krok se pochopitelně nedočkal. Naopak, ještě při odchodu a po něm byl bombardován články, které mu podsouvaly kdejakou nekalost. Asi nejzábavnější byly mediální výkřiky o jeho údajném kariérismu a ziskuchtivosti (ó Bože, on dokonce bral za svou práci na ministerstvu plat a dokonce i na něj se vztahují zákony upravující pracovněprávní vztahy). Snad ho dnes, rok po tom všem, u příležitosti svátku "dušiček" či pro zombie "halloweenu", potěší alespoň tento politický nekrolog.

Autor je místopředseda Akce D.O.S.T.



Diskuse


B. Rybák
13:09
7.11.2012

J. Jurax
21:51
5.11.2012

F. Eliáš
20:14
5.11.2012

K. Pavlas
15:40
5.11.2012

V. Ondys
14:12
5.11.2012

O. Kadlec
12:02
5.11.2012

J. Vavrochová
10:25
5.11.2012

E. Dadák
9:07
5.11.2012

L. Brabencová
9:01
5.11.2012

P. Schuster
9:50
5.11.2012

Z. Rychlý
14:03
5.11.2012

J. Boleslav
8:59
5.11.2012

J. Maleček
9:33
5.11.2012

B. Šourek
13:53
5.11.2012

F. Eliáš
20:19
5.11.2012

P. Schuster
10:04
5.11.2012

J. Boleslav
12:31
5.11.2012

V. Němec
8:11
5.11.2012

J. Boleslav
9:01
5.11.2012

J. Krásenský
4:13
5.11.2012

J. Boleslav
9:01
5.11.2012

J. Schwarz
3:52
5.11.2012

P. Kolář
8:20
5.11.2012

počet příspěvků: 28, poslední 7.11.2012 01:09









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.