V časopisu Reflex, který vyšel ve čtvrtek 28.5.2009, je uveřejněn vynikající text. Americký velvyslanec Laurence A. Steinhardt v obsáhlé depeši „Češi se raději skloní“ státnímu tajemníkovi Geogri Marshallovi vysvětluje příčiny a souvislosti únorového převratu v Československu v roce 1948. Text je napsán v dubnu 1948 a je jasnozřivý. Na příkladu naší historie autor jasně zdůvodňuje, proč se Češi (a Slováci), ač většinou nesouhlasili s únorovým komunistickým pučem, nepostavili proti komunistické menšině a nechali si vnutit komunistický režim. V textu jasně vyplývá česká (a slovenská) mentalita hry na dvě strany a snaha neřešit situaci konfliktně, silné moci raději ustoupit a hledat pak drobná východiska a drobné výhody ve nové situaci. Tedy než se riskantně a problematicky pustit do přímého konfliktu, raději s nevolí se podvolit nové situaci. Nemá cenu zde článek opisovat, kdo si ho chce přečíst, najde ho v Reflexu 22/2009. Argumentům uveřejněným v této tajné americké depeši jsem musel chtě nechtě dát za pravdu. V historii máme velmi málo skutečných hrdinů a raději volíme menší zlo než nejisté riziko. Opravdu?

Současní dvacetiletí, kteří se narodili na konci normalizace, dospívají a žijí svoje sny v období dvaceti let svobody a mají k dispozici nejen svoji vlastní zkušenost, ale cestují i po světě a komunikují prostřednictvím netu s kýmkoliv. Jsou nebo budou i oni stejní jako my - jejich rodiče a naši rodiče a prarodiče? Pevně věřím, že ne. Vajíčková válka s mocí reprezentovanou Paroubkem a jeho agresivní sociální demokracií mi dává naději. Lehkost, s jakou se domluvilo velké množství lidí, skutečná akce na mnoha místech republiky a nikoliv pouze hospodské kecy a současně i okamžité rozpoznání a reakce na situaci, kde se celá nechtěná recese zvrhla, mi dávají naději. Tato generace se již nechce sklonit před mocí. Tato generace nechce utéci od politických témat do klubů, k muzice nebo sportu. Tato generace se nebojí vyslovit svůj názor a stát si za svým stanoviskem bez ohledu na to, že je to někdy i nepříjemné.

Skláním svůj hold těm, kteří celou akci jako formu protestu malých lidí proti papalášské zvůli vymysleli, beze strachu vrhli první vajíčka v Kolíně nebo jinde v menších městech. Skláním se i před tím, jak dovedli celou akci po omeletě na Andělu ukončit. Stovky vajíček v Praze jsou již jen reakcí davu a nepředstavují v mých očích odvahu samostatně a proti většině vystoupit a hájit svoji pravdu.

Příklad těch, kteří za týden naprosto rozložili volební kampaň silné a mocné strany v čele s mocným mužem a všemi mocenskými nástroji v rukou, je ohromující. Sociální demokracie zvolila jako centrální volební heslo Jistota. Nyní jistě ví, že tato generace nechce zaprděnou českou jistotu bez rizika a jistě nemůže s jejich hlasy počítat. To je ale výsledek, který si sociální demokraté jistě nepřáli. Vajíčková kampaň ukázala, že se nemusíme bát a nemusíme ohnout hřbety před mocí a poměrně nenápadnými prostředky prosazovat i svůj názor navzdory převažujícímu establishmentu.

Paroubek to schytal za všechny svoje výroky a činy od pověstného CzechTechu u Tachova až k pádu vlády v době předsednictví. Ale v přeneseném slova smyslu jsme to schytali všichni, kteří raději volíme malou domů před postavení se problému čelem.

ODS Praha 2