23.10.2017 | Svátek má Teodor, Theodor


SPOLEČNOST: Diversita

25.10.2016

Když v září tohoto roku navštívil kanadský premiér Trudeau konzervativní mešitu v Ottawě, rozhlédl se po rozlehlé budově a prohlásil: „Když se rozhlížím po tomto krásném sále, kde sestry sedí nahoře na galerii, když se na vás na všechny podívám, vidím tolik pestrosti v této mešitě, v islámské komunitě, v muslimském obyvatelstvu Kanady...“

Slovo, které zde překládám pestrost, se někdy i v češtině používá ve své latinské podobě: diversita. Lze ho přeložit i jako rozličnost, různorodost, rozmanitost.

Není mi jasné, v čem pan Trudeau onu pestrost v mešitě, segregované podle pohlaví, spatřoval. Možná to slovo použil jen jako jakési multikulturní heslo (kanadský premiér se rád prohlašuje za multikulturalistu a feministu). Pestrost je v těchto kruzích oblíbeným slovem a často je chápána jako jakási hodnota sama o sobě.

V poslední době se více než v minulých dekádách mluví o „evropských hodnotách“ a jen zřídka je blíže vysvětleno, co tyto evropské hodnoty jsou. Rád bych v tomto článku přispěl k diskusi o hodnotách jako takových a rád bych připomenul (vysvětlovat to snad ani není třeba), proč pestrost sama o sobě žádnou hodnotou není.

Pestrost je opakem uniformity. Uniformita sama o sobě rovněž žádnou hodnotou není.

Jsou věci, které jsou hodnotami samy o sobě. Je to například láska, je to spravedlnost, krása, laskavost, vstřícnost. Pak existuje jedna velmi důležitá hodnota, která je ovšem jen hodnotou podpůrnou: Touto hodnotou je svoboda.

Svoboda sama o sobě nemá obsah a kdyby nebylo nic než svoboda, zůstala by pouze prázdnota. Přesto je svoboda nesmírně důležitá, protože bez svobody není možná láska. Láska je hodnota, která má obsah – podobně jako spravedlnost nebo dobro. Slovo „pestrost“ je často citováno v kruzích, kde se tvrdí, že vše je relativní a že i láska, pravda nebo dobro jsou věcí volby, našich osobních preferencí, že žádnou absolutní platnost nemají a mají pouze takový obsah, na němž se dohodneme. Jsem přesvědčen, že tomu tak není, nicméně zdůvodňování, proč tomu tak není, přesahuje rámec tohoto článku. Vrátím se k pestrosti.

Pestrost a uniformita

Jsou situace, kdy nás pestrost může potěšit. Napadá mě například letní rozkvetlá louka. Ta je skutečně pestrá – barvami, vůněmi, ba i zvuky a tvary, pokud jsme přímo na ní a díváme se zblízka. Já nacházím pestrost v některých církevních společenstvích, kde se scházejí lidé nejrůznějšího věku, nejrůznějších povolání a nejrůznějších duchovních obdarování. Je úžasné, pokud takové společenství dokáže být pestré i z hlediska národnostního (můžete se jít například podívat do Prague Christian Fellowship). Jsou tedy místa a situace, kdy je pestrost vítána. Kdyby scházela, bylo by to ochuzení.

Když navštívíte kteroukoli nemocnici, uvidíte, jak pestrý je rejstřík nejrůznějších nemocí. Když navštívíte věznici, setkáte se v ní s lidmi, kteří mají někdy velmi pestrý trestní rejstřík. Když najdete nepříliš funkční školu, najdete v ní velice pestré žactvo – od jedničkářů až po pětkaře.

Omlouvám se, že s tím vlastně otravuji: Selský rozum nám říká naprosto spolehlivě, že pestrost může být pozitivní nebo negativní. V mnoha případech je neutrální.

Stejné je tomu s uniformitou. Přál bych si, aby všechny české děti měly uniformně zdravé zuby. Přál bych si, abych jako překladatel odevzdával svým zadavatelům uniformně kvalitní práci bez překlepů a omylů. Naopak bych si nepřál, aby stoupenci určitého politického směru uniformně odpovídali na všechny otázky ve snaze (ať už dobrovolné nebo vynucené) být loajální vůči své straně či hnutí.

Je jasné, kam mířím: Podobně jako pestrost, ani uniformita není sama o sobě ani dobrá, ani špatná, a v mnoha případech je neutrální.

Pestrost a migrační krize

O diversitě, tedy o pestrosti, se často mluví v souvislosti s migrační krizí. Multikulturalisté nás vyzývají k vítání a oslavě diversity. Kdo je proti přijímání migrantů, je proti diversitě.

Přiznám se, že jsou země, kde by podle mého více trochu pestrosti neškodilo. Domnívám se, že Saúdské Arábii by jen prospělo, kdybych tam viděl větší pestrost v odívání žen – např. ženy v hidžábu a vedle nich ženy v evropském oděvu. Nebo dokonce kdyby tam člověk vedle mešit viděl i pár kostelů.

Nicméně nikdy zřejmě nebudu bojovat za pestrost v Saúdské Arábii. Proč? Už to bylo přece jasně řečeno: Pestrost sama o sobě není žádná hodnota. Arábie potřebuje spíše více svobody a tolerance než pestrost.

Když si multikulturalista pochvaluje pestrost, měli bychom po něm chtít, aby nám vysvětlil, v čem je ta která konkrétní pestrost přínosná. Vím, že se mohu od Švýcarů učit přesnosti, od Španělů uvolněnosti, od Poláků odvaze a statečnosti, od Slováků srdečnosti, od Američanů schopnosti rychle se seznámit s druhým člověkem... Možná bych rovněž dokázal vyjmenovat, co se od těchto či jiných národů učit nechci, ale o to teď nejde. Domnívám se, že bychom měli pomáhat zejména eritrejským křesťanským uprchlíkům, protože málokdo je na této zemi tak ohrožen, jako právě oni. Chtěl bych jim ale pomáhat ve jménu soucitu a lidství, nikoli ve jménu pestrosti.

Dále bych chtěl upozornit na skutečnost, že pestrost je vynášena jako pozitivní hodnota pouze multikulturalisty, kteří ovšem těžko snášejí – a vůbec vpouštějí do diskuse – pestrou škálu konzervativních názorů. Mnozí by zastánce konzervativních názorů nejraději zcela vyloučili z veřejné debaty a kupodivu jim vůbec nevadí, že by pak škála debatujících byla méně pestrá.

Píšu vlastně o banalitě. Píšu o tom, co každý přece dobře ví – i kanadský ministerský předseda Trudeau. Člověk si klade otázku, proč navštívil zrovna segregovanou mešitu, jejíž imám je členem organizace považované za teroristickou i Sjednocenými arabskými emiráty, když je v Ottawě řada mešit umírněných islámských směrů. Proč lidé, kteří vychvalují pestrost, se tak často spojují s těmi, jejichž přiznaným cílem je pestrost potlačit? To už je otázka složitější.

Pokud odmítám neřízenou migraci, pak ne proto, že bych odmítal pestrost. Odmítám ji, protože vidím, že přílišná koncentrace muslimů evropskou pestrost neobohacuje, ale naopak ohrožuje. Až bude zřejmé, že evropské vlády dokáží ochránit umírněné muslimy před radikálními, znovu se nad sebou zamyslím a svůj názor možná změním.



Diskuse


J. Jurax
20:54
25.10.2016

P. Princ
22:20
25.10.2016

J. Kernal
10:54
25.10.2016

P. Princ
22:19
25.10.2016

S. Rehulka
10:47
25.10.2016

J. Kanioková
12:32
25.10.2016

V. Vaclavik
15:21
25.10.2016

J. Kanioková
16:39
25.10.2016

F. Lesniak
10:10
25.10.2016

J. Zaoralek
10:34
25.10.2016

R. Morava
10:44
25.10.2016

D. Drápal
15:15
25.10.2016

J. Kombercová
16:06
25.10.2016

J. Kanioková
16:30
25.10.2016

J. Vintr
11:04
25.10.2016

I. Schlägel
11:30
25.10.2016

J. Zaoralek
9:49
25.10.2016

S. Netzer
7:05
25.10.2016

J. Fridrich
7:20
25.10.2016

T. Hraj
8:55
25.10.2016

D. Bystriansky
9:11
25.10.2016

S. Netzer
9:29
25.10.2016

D. Bystriansky
9:39
25.10.2016

M. Těhanová
10:03
25.10.2016

H. Lukešová
11:21
25.10.2016

S. Netzer
12:07
25.10.2016

H. Lukešová
13:11
25.10.2016

V. Vaclavik
6:42
25.10.2016

J. Vintr
4:06
25.10.2016

J. Fridrich
7:05
25.10.2016

R. Morava
10:51
25.10.2016

M. Valentová
11:10
25.10.2016

počet příspěvků: 55, poslední 25.10.2016 10:20









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.