Viděl jsi Ďáblovu bibli, když bydlíš ve Stockholmu? Ne, nekupuju vstupenky na kradené. I tak zní odpověď Čecha žijícího ve Švédsku dvacet let, jinak mírného a státotvorného občana. Marná sláva, někteří lidé si berou křivdu k srdci, ač pochází ze závěru třicetileté války.

Svým způsobem mají pravdu. Představte si to třeba takhle. Někdo vám ukradne auto, a když pak časem potřebujete něco odvézt, zloděj se nabídne, že vám je - už legalizované pod jinou poznávací značkou - půjčí. Je to normální? Nebo na pár přes hubu? Či dokonce na zabavení toho auta? No vidíte. A s podobným příběhem se do Prahy po 360 letech vrátila ukradená Ďáblova bible. Její titulní postava se tak stala rukojmím dobrých česko-švédských vztahů.

Codex gigas, jak zní název díla vytvořeného ve 13. století českými benediktiny, ale nastavuje širší zrcadlo. Stačí se podívat na pět let staré novinové titulky: Rakušané zabavili české skvosty neoprávněně (2001), Dostál potvrdil zákaz vývozu památek (2001), Kramářovu sbírku vláda do Paříže nepustí (2002), Národní galerie zakázala výpůjčky do zahraničí (2003). Jistě, nešlo o krádeže umění, nýbrž o vymáhání neochráněné investice společnosti CME, ale ta atmosféra by se dala krájet. Stejně jako ve sporu o obraz Velká vápenka. Byla to krádež na majetku Lichtenštejnů, anebo konfiskace podle Benešových dekretů - trestání „zrádců českého a slovenského národa“? Trvalo deset let, než německé a evropské soudy daly za pravdu Praze.

Čím to, že Švédsko se zápůjčky nebojí? Že by se zatuhlá atmosféra už uvolnila? Nebo obráceně. Co by se stalo, kdyby se Praha postavila na zadní a v novinách se objevily titulky Češi zabavili švédský skvost neoprávněně? Ukázalo by se, zda opravdu funguje haagská konvence z roku 1904, na kterou se odvolává například historik Ladislav Čepička. Ta prý představuje jakousi restituční hranici pro krádeže uměleckých děl.

Je to spravedlivé? Jak to, že švédské i napoleonské kořistnictví je amnestováno, ale mussoliniovské - nemluvě o sovětském a nacistickém - už ne? Tak už to u restitucí prostě chodí. Vždyť i český zákon hovoří o „zmírnění následků některých majetkových křivd“.

LN, 19.9.2007