Na jednu stranu chápu ochotu pana prezidenta dopřát panu Babišovi jeho historické znemožnění. Rozumím i obecné snaze používat presumpci neviny v případě předsedy hnutí ANO, jakkoli by v této situaci měla být spíše používána presumpce viny, protože současný stav ho označuje za aktivně spolupracujícího se Státní bezpečností.

Důležitější je ale podle mne strana druhá, a to zobecněný princip, tj.: může a má se agent StB stát ministrem a vládnout nám? Jakkoli máme demokracii a hlas lidu je v tomto státním uspořádání nejvyšší autoritou, myslím, že právě z těchto důvodů je v naší ústavě pojistka oné aktuálně propírané možnosti nejmenovat navrženou "osobu".

Bylo by dobře se poučit, jak podobné dilema (v jejich případě s gestapem) řešilo svého času Německo a jeho sousedé Rakousko, Dánsko nebo Nizozemí. Také neexistovaly úplné archivy, ale v těchto zemích dlouhá léta neexistovalo sprostší slovo než gestapák a bylo a je nemyslitelné, aby někdo, o kom se to ví, zastával jakoukoli veřejnou funkci (volby sem nebo tam). Může to někomu připadat přitažené za vlasy, ale v čem byla StB jiná? Komunismus je platnou legislativou označen jako zločinná ideologie a StB byla organizace určená pro boj s vnitřním i vnějším nepřítelem Komunistické strany Československa, která se u nás snažila komunismus zavést.

A kdo aktivně spolupracoval s takovou organizací? Zjednodušeně lze jejich pohnutky shrnout do třech typů, nebo jejich kombinací:

fanatik – člověk bezmezně oddaný straně a její ideologii, ochotný použít nebo alespoň schvalovat jakékoli prostředky k dosažení a udržení vlády proletariátu

prospěchář – člověk ochotný pro dosažení osobního prospěchu udělat cokoli, sloužit mocným, špehovat a udávat jiné s vědomím trestů, které jim a jejich rodinám hrozí

troska – člověk, kterého mučením nebo výhružkami (ať už jemu nebo jeho rodině) zlomili a donutili dělat věci, které dělat nechce a za které se stydí (sám nevím, jak bych v tomto testu obstál a doufám, že této zkušenosti budu v životě ušetřen).

Kterého si přejete jako ministra a komu svěříte svoje peníze? Vraha, nebo minimálně člena lůzy věšící své oponenty? Křiváka, který pro vlastní prospěch udělá cokoli? Nebo chudáka, kterého jednou zlomili a o kterém je známa a pečlivě evidovaná páka, kterou je možné donutit ho k čemukoli? Ne že by ostatní byli andílci, ale u těchto lidí máte jistotu, že se jedním z uvedených způsobů chovali, a to ve většině případů několik let. Koho jiného byste už chtěli označit za bezpečnostní riziko a odmítnout jeho nominaci?

Pochopil bych, kdyby naši politici a především členové hnutí ANO obhajovali svého předsedu, proklamovali své přesvědčení o jeho nevině a doufali v příznivé rozhodnutí soudu. Proč ale obě velké koaliční strany tvrdí, že jim jakýkoli estébák na pozici ministra nevadí (viz. např. Události, komentáře ČT 10.1.2014)? U ČSSD to vzhledem k velkému množství komunistů v jejich řadách ještě chápu, ale přiznávám, že mne nejvíce překvapila paní Jourová, která to v Událostech, komentářích ČT 8.1.2014 přiznala natvrdo na kameru. Takže tohle je ta nová politická kultura?

Nezpochybňuji možnost a právo takového člověka být zvolen do Poslanecké sněmovny nebo Senátu, zvláště pokud byla jeho minulost známa před volbami, ale zpochybňuji jeho právo na exekutivní funkci. Nejde o znění zákona nebo požadavek na jeho změnu, ale o prosté dobré mravy a tak zvanou péči řádného hospodáře.

Bohužel je ale minimální pravděpodobnost, že by se pan prezident nebo nový předseda vlády zachovali v zájmu nás všech i demokracie stejně, jako později tolikrát proklínaný Beneš, když v roce 1935 nejmenoval předsedou vlády vítěze voleb, jakéhosi pana Henleina...

Autor je soukromý zemědělec