24.5.2019 | Svátek má Jana


SPOLEČNOST: Česká společnost před bodem obratu

24.9.2011

Průzkumy veřejného mínění nedávaly veřejným institucím a výhledům České republiky nikdy tak špatnou známku, jakou dávají v této době. Výsledky jsou tak špatné, až se zdá, že mnohem spíše popisují nějakou náladu, než aby odrážely stav reálného života.

Je to vidět na ekonomickém hodnocení. Budoucnosti se v ekonomickém ohledu bojí vedle Řeků a Portugalců nejvíc právě Češi. Řecko a Portugalsko jsou přitom opravdu ve vážných hospodářských potížích, Česká republika však patří k deseti evropským zemím, které přežily recesi nejlépe.

Češi vůbec nehůře v Evropě hodnotí kvalitu politických institucí a odbornou kompetenci politiků. Není však jasné, proč vadí právě současná garnitura. Znamenalo by to, že Nečas je horší než Topolánek, Paroubek, Gross nebo Klaus, a o tom by se dalo úspěšně pochybovat.

Řada ministrů by stejně snadno našla své méně kompetentní předchůdce.

Při veřejných průzkumech tedy jde mnohem spíše o souhrn subjektivních hodnocení, která se posunují určitým směrem. Vinou tohoto posunu pak nálada neodpovídá faktickým poměrům. Co se ale stalo, že Češi najednou ztratili náladu?

Existuje několik výkladů, proč jsou Češi tak nespokojení. Ředitel výzkumné společnosti Factum Invenio Jan Herzmann připisuje špatné rozpoložení tuzemské populace zjištění, že Češi mají příliš vysoko referenční rovinu. Srovnávají své životní a vůbec společenské podmínky se situací u nejbližších sousedů, tedy Němců a Rakušanů. Rozdíly jsou po dvaceti letech od pádu komunismu stále obrovské a lidé tedy ztrácejí naději, že se ztrátu podaří dohnat.

Na takovém výkladu je určitě část pravdy, protože vysokou nespokojenost lze v období po ekonomické krizi vysledovat v dalších dvou nejvyspělejších postkomunistických zemích, tedy Slovinsku a Slovensku, jejich obyvatelstvo má rovněž možnost neustálého srovnávání se Západem.

Další výklad nabízí šéf společnosti STEM Jan Hartl. Jádrem nespokojenosti je podle něho korupce, na níž ostatně všechny průzkumy také upozorňují. Hartl však upozorňuje, že nejde jenom o obecné znechucení z korupčního chování zdejších politiků.

O morálních kvalitách politické elity se v Česku pochybovalo už dlouhá léta. Hartl proto upozorňuje, že se objevil další faktor. Lidé si najednou uvědomili, že jejich politici nejsou kompetentní. Dříve to šlo zakrývat, ale v období, kdy existuje vláda s dostatečnou většinou ve sněmovně, se už nejde na nic vymlouvat.

Politici se tedy neřídí odborností, zjistili občané, protože žádnou nemají. Jejich kroky řídí právě korupce, která tak zároveň vede Českou republiku do značně nejasné budoucnosti.

Česká republika tedy zažívá okamžik prozření. Lidé na jedné straně zjišťují, že se už nikdy nebudou mít jako občané vyspělé Evropy, zároveň ztratili veškeré iluze o kvalitě politické scény, která by přitom měla cestu k budoucí prosperitě měla nabídnout.

Východiska z nouze nenabízí ostatně nikdo. V situaci, kdy Češi mohou ve srovnání s naprostou většinou zemí na světě spoléhat na vysokou životní úroveň, se tedy situace stává nesnesitelnou. Navíc ve chvíli, kdy se ekonomický rozvoj zastavil a kdy se veškeré finanční či ekonomické rezervy mohou stát již zmíněných korupčníků.

Nutno si uvědomit, že v této situaci si společnost může pomoci pouze sama, pokud nechce čekat na protektorát Evropské unie či Mezinárodního měnového fondu, kterého se dočkaly ty země, které nedokázaly najít vlastní cestu z krize, tedy Lotyši, Rumuni nebo Maďaři, a který hrozí také Řekům.

Obrátit vývoj k lepšímu přitom není nesplnitelná úloha. Ve složitých společenských systémech moderní doby platí pravidlo, že malé příčiny mívají dalekosáhlé důsledky. Jednou z možností je tedy výměna vlády, která obvykle dokáže zlepšit náladu, jak prokázalo období Fischerova kabinetu. Zřejmě by pomohlo, kdyby se navrhla nová verze penzijní reformy podle pravidel běžných ve vyspělé Evropě. Mohla by proběhnout důkladná debata o tom, kam vlastně směřuje zdravotnická reforma, aby se lidé nebáli zhoršení dostupnosti zdravotní péče. Korupci by nejvíc uškodilo nové nastavení pravidel pro veřejné zakázky a důkladný audit největších zakázek z posledních let.

Nástroje ke zlepšení poměrů tedy existují, bohužel zatím platí povzdech, na který jsme si zvykli v dobách socialismu, že totiž "nejsou lidi". Nutno přiznat, že v takovém případě Čechům nic nepomůže, přesněji řečeno pomohou až nekompromisní úředníci Mezinárodního měnového fondu.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6



Diskuse


B. Rybák
11:09
27.9.2011

R. Kříž
23:06
24.9.2011

P. Kozelský
7:02
24.9.2011

O. Firtl
13:43
24.9.2011

J. Kanioková
17:00
24.9.2011

J. Kanioková
17:01
24.9.2011

J. Kanioková
17:04
24.9.2011

K. Kužel
4:02
24.9.2011

K. Kužel
3:53
24.9.2011

J. Kanioková
2:57
24.9.2011

O. Firtl
13:50
24.9.2011

počet příspěvků: 13, poslední 27.9.2011 11:09









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.