Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996SPOLEČNOST: Čemu věří čeští lefebristé?
Židé i všichni sionisté ovládají světová média, všechny světové banky a všechny peníze, jsou zodpovědni za ekonomické problémy celého světa. Židé pomocí politicko-obchodní globalizace usilují o světovládu.
Židé tvoří v světové populaci méně než 0, 003% (14 milionů z 6 miliard obyvatel). Židé rozhodně nemají kontrolu nad arabskými penězi, které plynou z ropných velmocí Perského zálivu. Dále Židé v žádném případě nemají dozor nad japonskými a čínskými bankami a už vůbec ne nad evropskými bankami. Podle mnohých autorů rozhodně Židé nehrají dominantní roli v politickém životě. A nařčení z kontroly médií? To je ještě absurdnější obvinění. Zajímavá situace je, že když Židé údajně ovládají média, že mezinárodní tisk, televize a sdělovací prostředky do Izraele tak tepou. V jednom z minulých článků jsem popisovala protiizraelskou zaujatost některých médií (tzv. Džanínský masakr, kdy palestinská propaganda tvrdila, že bylo zavražděno 500 lidí, nakonec se ukázalo, že mrtvých civilistů bylo sedm, případ Tuvieho Grosmanna, amerického Žida zbitého palestinskými Araby, přičemž podle médií se jednalo o Palestince zbitého Izraelcem a nakonec okolnosti nejasného zabití Mohameda Al Doury, kdy světové deníky napsaly, že tohoto chlapce zabili Izraelci, pravda však byla opačná, chlapec byl zabit palestinskými kulkami. ) A britská televize BBC je pověstná svým antiizraelským zaujetím.
Židé mohou za všechno zlé, za vznik komunismu, anarchismu a stáli na straně muslimských uchvatitelů během muslimského tažení do Španělska.
Je pravdou, že mezi prvními komunisty bylo zastoupení osob židovského původu nemalé. Mezi zástupci Čeky byli zastoupeni ve velké míře Židé. Jednalo se však o ateistické, odpadlé Židy, lidi, kteří se za svůj původ styděli a své židovství nenáviděli. Tito lidé byli rovněž stejně jako ostatní komunisté antisemité. Obyčejní Židé neměli z bolševismu žádný prospěch. Otec předního bolševického zločince Trockého chtěl mít ze svého syna rabína, Trockij to však vehementně odmítl a prohlásil, že se nikdy nestane „pejzatou obludou“. Trockij ztělesňoval démonickou povahu bolševismu. Ztotožnění Židů s bolševismem mělo pro Židy děsivé důsledky, Spojené státy, Británie a další západní země zavedly ve 30. letech přistěhovalecké kvóty, které zejména po nástupu Hitlera k moci znamenaly smrt pro mnoho tisíc nevinných Židů, protože Židé neměli kam jít. Ovšem i po nástupu bolševismu došlo k několika krvavých protižidovským pogromům. Lenin, který zpočátku dával rovnítko mezi antisemitismus a kontrarevoluci vydal později nařízení proti „vykořisťovaletům, keťasům a podvodným bankéřům“. Lenin tím jasně poukázal na Židy. Židovští bankéři se stali obětí bolševické zvůle a asi 300 000 Židů muselo emigrovat do Polska a pobaltských republik. Židé byli nenáviděni z protichůdných příčin, pro jedny byli Židé bolševici a pro druhé byli antisociálními gangsterskými kapitalistickými vydřiduchy. A pozdější stalinistický režim byl otevřeně antisemitský. Nařčení Židů s podílu na vzniku bolševismu je stejně tak absurdní jako to, že za nacismus můžou Němci. Ano, mnoho Němců se na zločinech nacistů podílelo, nicméně většina německého obyvatelstva byli jen pasivní lidé, kteří chtěli přežít a na zločinech nacistů se nepodíleli. Existovali však také Němci, kteří za druhé světové války Židům pomáhali a ukrývali je v Berlíně. Těmto lidem (ukrytým Židů) se začalo říkat „ponorky“.
Od 8. do 11. století žilo Španělsku mnoho Židů, nicméně vizigótští králové zavedli politiku systematického antisemitismu. Byly schváleny dekrety, jež přikazovaly násilné pokřtění Židů, tyto dekrety zakazovaly obřízku, židovské rituály, svěcení šabatu. Po celé 7. století byli Židé trestáni bičováním, popravami a byl jim konfiskován majetek. Proto se nemůžeme divit, že s vpádem muslimů do Španělska, se někteří Židé skutečně přidali na stranu muslimů, jednalo se však o velmi malou, zanedbatelnou část. Většina Židů zůstávalo pasivní a hleděli si svého života a do bojů mezi křesťany a muslimy nezasahovali. Proto ztotožňovat Židy s „bořiteli křesťanství“, jak se nás snaží přesvědčit pan Malý, je v lepším případě projev neznalosti, v horším projev hrubého antisemitismu.
Jsou to Židé a zednáři, kteří rozvracejí politický systém v mnoha zemích, ctnosti jsou zednářům naprosto cizí. Řeč o zdánlivě praktikovaných ctnostech jako milosrdenství, spravedlnost a láska jak v lóžích, tak v srdcích svobodných zednářů je pouhý žvást, neboť tyto ctnosti zde nejsou k nalezení, naopak, tyto ctnosti jsou zednářům zcela cizí – až na určité výjimky – a vůbec se neuvádějí do praxe. Pravda nemá ve svobodném zednářství vůbec místo, je bratřím lóží zcela cizí. V řádu svobodných zednářů panuje lež, která se ničeho nezalekne. Pod zdánlivým pláštíkem pravdy panuje podvod a zlovolnost, která spoutává lehkověrný a povrchní lid. Svobodné zednářství je náboženská sekta, jejímž cílem je zničit všechna existující náboženství, aby sama zaujala jejich místo a vrhla svět do antického modlářství.
Jak jsem již psala v úvodu, podíl Židů na světové populaci je velmi nízký, jen velmi málo politiků je židovského původu, většina zemí EU, komunistických zemí Latinské Ameriky, muslimských zemí i USA pod vládou Baracka Obamy rozhodně nevede proizraelskou politiku. Ve vládách v mnoha zemí ani Židé zastoupeni nejsou, naopak dochází k antisemitským incidentům, zejména v zemích západní Evropy, které mají početné muslimské komunity a sdělovací prostředky se příliš o těchto incidentech nezmiňují. Tudíž obvinění Židů ze světovlády a rozvratných tendencí se nezakládají na pravdě, přesto však někteří lidé tomu věří a „jedou“ podle padělku „Protokolů sionských mudrců“, ze kterých pan Malý tak rád cituje.
A co se týká zednářů a jejich údajného negativního vlivu pro společnost je třeba se zamyslet, kdo to jsou vlastně zednáři? Konspirační teorie mluví o svobodných zednářích jako to tajné organizace napojené na světové Židovstvo - „židozednáři“. Termín „židozednář“ je velmi zavádějící pojem, protože bylo mnohem více osob nežidovského původu mezi zednáři, počet Židů, kteří byli členy svobodných zednářů, byl procentuelně nízký, i když samozřejmě Židé neměli do této společnosti zakázáno vstoupit. V tomto smyslu se slovem "zednáři" označuje každá, i jen hypotetická "tajná" organizace, která je napojena na vlivné osobnosti a toho faktu využívá pro své nekalé a často nelegální záměry. Ve skutečnosti se jednalo o společnost, která usilovala o mravní duchovní, sociální zdokonalení podle nábožensko-filozofických zásad. Svobodní zednáři začali působit v 18. století, členem se mohl stát jakýkoliv dospělý muž, který věří v Nejvyšší bytost a nesmrtelnost duše. Členem svobodných zednářů musel být člověk čestný, ušlechtilý, musel mít dobrou společenskou pověst. Toto hnutí, navzdory mnoha obviněním, nemělo a dodnes nemá žádné světovládné ambice. Svobodný zednář nepředstavuje nějakou zlou, obludnou bytost. Mezi členy svobodných zednářů byli mnozí politikové dokonce i katoličtí biskupové, i když katolická církev považuje členství mezi svobodnými zednáři za hřích. Mezi členy českých svobodných figurují Jan Antonín Benda, Edvard Beneš, Ignác Antonín Born, Adalbert von Chamisso, Jan Křtitel Kuchař, Gustav Meyrink, Alfons Mucha, Jan Syrový, katolík Ivan Odilo Štampach, Zdeněk Štěpánek, Martin Štěpánek. Jak můžeme číst, jedná se o lidi velmi četné a slušné, ne o kruté, podvratné vládychtivé bestie, proto obviňování Židů nebo zednářů ze světovlády patří do oblasti science fiction.
Židům se podařilo katolickou církev torpédovat zevnitř usnesením Druhého vatikánského koncilu.
V delegaci II. vatikánského koncilu nebyl zastoupen ani jeden Žid, a Židé neměli na jednání a zasedání II. vatikánského koncilu žádný podíl a už vůbec ne na jeho usnesení, tudíž Židé nemohli rozvracet církev zevnitř, jak se snaží čeští lefebristé dokazovat. Usnesení II. vatikánského koncilu o „vztahu církve a nekřesťanských náboženství“ vypracoval německý jezuitský kněz Augustin Bea, vzal si na starost koncilové schéma o Židech. V klíčových pasážích můžeme číst:
Církev Kristova totiž uznává, že počátky její víry a jejího vyvolení sahají podle Božího tajemství spásy až k patriarchům, Mojžíšovi a prorokům. Vyznává, že všichni, kdo věří v Krista, jsou Abrahámovými dětmi podle víry, (6)((6/Srov. Gal 3, 7. )). Církev nemůže zapomenout, že obdržela zjevení Starého zákona prostřednictvím národa, s kterým Bůh ve svém nevýslovném milosrdenství uzavřel starou smlouvu. Ví, že bere sílu z kořene ušlechtilé olivy, na kterou jsou naroubovány ratolesti plané olivy, pohani. (7)((7/Srov. Řím 11, 17-24. )) Církev totiž věří, že Kristus, náš pokoj, usmířil svým křížem Židy a pohany a v sobě spojil dvojí v jedno. (8)((8/Srov. Ef 2, 14-16. ))Církev má vždycky před očima také slova apoštola Pavla o jeho soukmenovcích, že totiž „jim patří synovství i sláva i smlouva s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení, jejich předkové jsou praotci a od nich podle lidské přirozenosti pochází i Kristus“ (Řím 9, 4-5), syn Marie Panny. Připomíná si také, že z židovského národa pocházejí apoštolové, základy a sloupy církve, a většina prvních učedníků, kteří oznámili světu Kristovo evangelium. Podle svědectví Písma svatého Jeruzalém nepoznal čas svého navštívení (9)((9/Srov. Lk 19, 44. )) a velká část Židů nepřijala evangelium. Ano, nemálo se jich postavilo proti jeho šíření. (10)((10/Srov. Řím 11, 28. )) Přesto podle apoštola zůstávají pro své otce milí Bohu, jehož dary a povolání jsou neodvolatelné. (11)((11/Srov. Řím 11, 28-29; Třebaže židovští předáci se svými stoupenci přivodili Kristovu smrt, (13)((13/Srov. Jan 19, 6. )) přece nelze to, co bylo spácháno při jeho umučení, přičítat všem Židům bez rozdílu, ani tehdejším ani dnešním. I když je církev novým Božím lidem, přece nesmějí být Židé označováni ani za zavržené Bohem ani za prokleté, jako kdyby to vysvítalo ze svatého Písma. Proto ať si dají všichni pozor, aby při katechezi a při kázání Božího slova neučili nic, co se neshoduje s pravdou evangelia a s Kristovým duchem. Církev, která zavrhuje veškeré pronásledování, ať jde o kohokoli, protože má na paměti společné dědictví se Židy a je vedena nikoli politickými pohnutkami, nýbrž náboženskou evangelijní láskou, želí nenávisti, pronásledování a projevů antisemitismu, jimiž se kdykoli a kdokoli obrátil proti Židům.
Augustin Bea úspěšně tuto deklaraci na koncilu obhájil. Katolická církev se jednou provždy zřekla antisemitismu. Toto usnesení je však pro naše české lefebristy nepřekonatelné. Sami sebe považují za „jediné pravé katolíky“ a ostatní katolíky označují za „pokonciální heretiky“.
Cožpak skutečnost, že Církev svatá, katolická, jako jediná organizace s dvoutisíciletou existencí přetrvala všechny nástrahy a zloby Židů i současného světa - a otravují s ním světové veřejné mínění
Je skutečně pravda, že se někteří Židé v Kristově době postavili proti šíření evangelia, přesto však nesmíme zapomínat, že Ježíš, Panna Marie a apoštolové byli Židé, první církev byla v podstatě židovská a musíme mít také na paměti Ježíšova slova „spása je ze Židů“ (Jan 4:22). Podle katolického autora Paula Johnsona je zaznamenáno mnohem více útoků „křesťanů“ na Židy než obráceně, dějiny jsou plné tragického protižidovského pronásledování a pogromů ze strany „církve“. Církev píši v uvozovkách, protože tehdejší „církev“ nejednala podle učení Kristova evangelia o křesťanské lásce ke všem lidem a skutečné Boží slovo nehlásala.
V roce 1897 se ve švýcarské Basileji konal kongres předních světových židovských intelektuálů, bankéřů a průmyslníků za účelem vytvoření politického programu Sionismu, jehož konečným cílem mělo být vytvoření státu Židů. Na kongresu byly přijaty tajné operační materiály pro zásadní změny ve světovém uspořádání. Dokumenty, jež se neměly dostat do rukou gojímů, však zřejmě indiskrecí – neboť Židé ze všeho nejvíc milují peníze – se dostaly na světlo Boží. Dokumenty z basilejského jednání jsou dnes dokonce volně přístupny na internetu pod názvem Protokoly sionských mudrců. Sionistickým Židům ze všeho nejvíc vadil politicko-sociální pořádek v Evropě, jež zde byl nastolen od napoleonských válek a působil prakticky od Vídeňského kongresu z roku 1815.
Skutečně je pravdou, že se v Basileji sešel I. sionistický kongres s cílem židovského státu ve Svaté zemi, nicméně žádní seriózní historici netvrdí, že Židé podvracejí společnost. Židé žili dlouhou dobu jako týraná, utlačovaná menšina žijící v ghetu a na pokraji společnosti. Židé dlouhou dobu neměli na dění ve společnosti, nadto pak ve vládách evropských zemí žádný vliv. A že Židé milují peníze? To je neméně absurdní tvrzení. Židé jsou obviňování z toho, že se věnovali obchodu a lichvě. Co je na tom pravdy? Židé nemohli vykonávat žádná řemesla, nesměli být přijímáni do cechovních organizací, jediné, co mohli vykonávat, byl jen obchod. Takže obviňovat židovské obyvatelstvo z toho, že se věnovalo obchodu a že obchodem vydělávali peníze, je nespravedlivé, nějak se Židé živit museli, nebo snad měli Židé rovnou dobrovolně spáchat sebevraždu a zemřít hladem? A vycházet ze brutálně antisemitského „díla“ Protokolů sionských mudrců“, ze kterých vychází pan Malý, je ukázka duchovní malosti každého člověka.
Před i po druhé světové válce začala všemi tehdy známými mediálními prostředky, které z velké části ovládali Židé, soustředěná a systematická kanonáda do svědomí gojímských národů, že dopustily hrůzy koncentračních táborů a tím vydírali národy.
Již jsem jednou vyvrátila tezi, že Židé ovládají média. Kdyby Židé ovládali média před a po druhé světové války, jak se nám snaží namluvit tito „katolíci“, tak by hrůzy holocaustu během 40. let více zmiňovali, zmobilizovali by světové veřejné mínění a společnost by udělala více pro záchranu ohrožených Židů. Mnohé evropské země a USA nechtěly hrůzám holocaustu věřit, zprávy Vrby a Vetzlera, kteří uprchli z Osvětimi a Poláka Karského, kterépopisovaly vraždění Židů v plynových komorách, odmítla brát tehdejší média vážně. Popíráni holocaustu se nezakládá na pravdě. A že si Židé holocaust vymysleli? Cituji ze stránek Břetislava Olšera, reprodukuje slova Rudolfa Hoesse, správce vyhlazovacího tábora v Osvětimi: …Mrtvoly jsou pomocí elektrického výtahu přemístěny do krematoria, tam jsou vhozeny na pohyblivý pás, na němž předjedou před čtyři komanda. První sundává mrtvolám prsteny, druhé jim stříhá vlasy, třetí vytrhává zlaté zuby a čtvrté je hází do kremačních pecí. Zlaté zuby odstraněné z mrtvol jsou roztavovány ve zvláštní peci v krematoriu č. 3. Ve vydařených dnech se nám podaří takto “vyprodukovat” až čtrnáct kilogramů zlata, které posíláme do říšských bank. Znevažovat či popírat šoa, jak to dělá biskup Wiliamson a čeští lefebristé, je velmi cynické a kruté. A jak by si to tito pánové představovali? Aby se po druhé světové válce zločiny šoa vůbec nezmiňovaly? Bylo naopak velmi na místě, že evropské národy projevily lítost a zděšení nad zločinem šoa, který nemá v evropských dějinách obdoby.
Rezoluce o rozdělení musela být přijata dvoutřetinovou většinou Valného shromáždění OSN (26. 11. 1947). Šéfové Židovské agentury si snadno spočítali, že tolik hlasů nedostanou a tak začali mobilizovat. .
Tak to je obludná, trestuhodná řeč, 30 hlasujících států v OSN, což je více než dvě třetiny z hlasujících států, se rozhodlo pro židovský stát. Pro židovský stát kladně hlasovaly tyto země: Austrálie, Belgie, Bolívie, Dánsko, Dominikánská republika, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Kostarika, Panama, Polsko, Ukrajina, Kostarika, Panama, Polsko, Ukrajina, Jihoafrická unie, Československo, SSSR a USA.
Soustředěná mediální kampaň Židů byla jedna část boje za zřízení svého státu, druhou částí bylo hned po válce zřízení polovojenské organizace s názvem Hagana. Ta měla za úkol terorizovat palestinské Araby.
Kdyby tito lidé (lefebristé), co hlásají své obludné myšlenky, byli alespoň trochu znalí historie, tak by věděli, že sebeobranná jednotka Haganah měla za cíl chránit židovské obyvatelstvo před útoky palestinských Arabů. Palestinští Arabové se dopustili řady krvavých násilností proti Židům (o tom jsem psala v minulém článku Jimmy Carter přepisuje dějiny), jen letmo připomínám pogromy v Palestině páchané Araby proti židovskému obyvatelstvu (1922, 1929, 1936-1938, série několik desítek pogromů z let 1947-1948).
