28.3.2024 | Svátek má Soňa


SPOLEČNOST: Atmosféra houstne

23.3.2012

S jarem ožívají náměstí. A to nejen zamilovanými a turisty, ale i lidmi, kteří potřebují dát najevo svůj občanský názor. Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Leč tentokrát je všechno trochu jinak.

Tisíce lidí 15. března do ulic nedostaly ani odbory, ani opoziční strany, ani protřelí aktivisté – byť i zájem o projekty iniciativy ProAlt stoupá. Přihlížíme vzepětí autentickému jako málokdy před tím. Navíc tzv. Holešovská výzva, která za demonstracemi stojí, není záležitostí pražskou, ale vpravdě celorepublikovou. U jejího vzniku bylo hned několik Brňanů a není ani náhodou, že největší počet protestujících se sešel v moravské metropoli na náměstí Svobody. Pozadu však nezůstali ani v Ostravě, Praze nebo Hradci Králové.

Mnozí jsou těmi davy překvapeni. Jenže "holešovským", o nichž se dosud tradovalo, že jsou slepým ramenem občanských iniciativ, se podařilo strefit se svými akcemi do optimální doby. Internet je plný nespokojenců. Nálada ve společnosti houstne. Vládní reformy začínají dopadat na občany. Nedávno jsme byli svědky, jak znechucení ze stavu slovenské politiky radikálně změnilo politickou mapu u našich východních sousedů. A do toho ještě to příjemné počasí lákající vytáhnout paty z domu…

Je zde ale i další důvod úspěchu. Většina dosavadních demonstrací byla obsahově úzce vymezena. Lékaři, učitelé, státní zaměstnanci, dopraváci i studenti hovořili především o sobě. Protestovalo se i proti pravicovým reformám. Nyní však organizátoři zvolili nejmenší společný jmenovatel: obecné rozčarování z poměrů v zemi. A tak si bok po boku stoupli zástupci různých věkových a sociálních kategorií i politických postojů. Neřešili, má-li vládnou levice, nebo pravice. Řekli si o intenzivnější občanskou participaci, o vládnutí, jež není po vůli jen některým lobbistickým skupinám, a o výměnu politiků – v první řadě vlády a prezidenta.

Zaznělo již, že iniciátoři jsou amatéry, snílky, věčnými remcaly a že jejich cíle jsou nereálné. Jistým potvrzením amatérismu může být rozkol, který mezi sdruženími, jež se podílela 15.3. na demonstracích, nastal po dvou dnech. Roztodivnost cílů ovšem na škodu nebyla: kdyby organizátoři zároveň neoslovili odpůrce církevních restitucí (příklad možného šetření coby alternativy plošných vládních škrtů), smlouvy ACTA (příklad důrazu na svobodu jednotlivce) či Václava Klause (příklad poptávky po cirkulaci politických elit), sotva by shromáždili pod jedním praporem tolik lidí. Kromě toho jedny z jejich prvních kroků mazaně vedly před sídlo veřejnoprávní televize: uvědomují si sílu médií, která nejúčinněji prolamuje bariéru neinformovanosti a atmosféru zahnívání.

Čekat, že budou splněny veškeré požadavky, které protestující vznesli, určitě nelze. Možná dokonce nebude v blízkém horizontu realizován žádný. V jistém ohledu jsou jakoby z jiné planety a výrazně atakují stávající politický a ústavní systém. I tak ale má čerstvá občanská aktivita zásadní význam. Zlenivělé politické elity dosud hřešily na to, že v našich zeměpisných šířkách příliš nestávkujeme, nedemonstrujeme, leda brbláme u televize nebo po hospodách. Teď mohly zaznamenat od obyvatel měst i venkova vážné varování. A pokud politici nepůjdou do sebe, nezačnou občanům naslouchat i mimo termíny voleb a budou dál předvádět trapné kusy, jako je ten, v němž se před soudem ocitly penězi usměrňované špičky Věcí veřejných, může voličský hněv sílit.

Potom už jen sledujme, jestli smete pouze některé mocné, nebo všechny, a zda na jejich místa přijdou lidumilní demokraté, či autoritářští řízci s pevnou rukou. Vždy je totiž klíčové, kdo šimla občanské nespokojenosti osedlá.

NašiPolitici.cz