Ujišťují nás, že stěhování případu Davida Ratha do Středočeského kraje je v pořádku. Už znám několik bytostí, které tomu věří. Je to můj pes Nora, které je rok a nemá s poměry v naší zemi žádné zkušenosti. A pak ještě... víte, že si nevzpomínám?:

Jde o případ kriminální, ovšem s politickým přesahem. A celospolečenským přesahem. Přesun do Středočeského kraje bude nevyhnutelně vnímán jako pokus vyvázat případ z dosahu lidí, kteří do něho vložili dosud nevídaný díl energie a také osobního rizika.

Když to všechno začalo, vyslovil jsem zde naději, že to nedopadne tak, že angažované policisty vyrazí z práce. Případně ústeckou státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Pořád chci věřit, že to tak nedopadne.

Ale věřím tomu míň.

Ano, je to případ s celospolečenským přesahem. Poprvé se stalo, že se státní moc dotkla politicky nedotknutelného. Politicky nedotknutelní byli komunističtí papaláši a doposud byli i papaláši nového režimu. Poprvé se stalo, že se státní moc dotkla nedotknutelného. Teď jsme svědky snahy oddělit nedotknutelného a dopravit případ do politického prostoru, který ještě před měsícem do detailu ovládal a nikdo proti tomu necekl. Nikdo z jeho spolupracovníků, z jeho partnerů z politických grémií, nikdo z jeho stranicky nadřízených. O jeho metodách, pravda, se psalo v tisku a on vedl proces proti listu, který ho zpodobnil jako Hitlera. Ale nic reálného se nestalo. Patřil mezi nedotknutelné.

Až ho načapali s krabicí se sedmi miliony podpaží.

Říká, že nevěděl, co v krabici je. Jeho advokáti tvrdí, že na nahrávkách je někdo jiný. Teď se případ přesouvá do Rathova donedávna panství. Ano, možná je to rutinní procesní postup. Kéž by byl. Pokud není, důvěra v režim dostane zase jednu mohutnou ránu.