26.5.2019 | Svátek má Filip


SLOVENSKO: Vražda zemědělce, novináře a dotační podvody

22.2.2019

V prosinci jsem byl součástí delegace EP, jejímž cílem bylo prošetřit podezření na podivné praktiky, které na Slovensku panují při proplácení evropských zemědělských dotací. Závěr? Slovensko má ještě větší problémy než Česko!

Abych byl přesný, problém je v podstatě stejný, ale rozhodně ve větším rozsahu: Dotace pro menší zemědělce získávaly především větší podniky a získávali je i ti, co by na ně neměli mít nárok. Reálně pak 70 % dotací připadne jen 7 % největších hráčů. Hlavním problémem jsou na Slovensku pak dotační podvody organizované mafiánskými skupinami, které uplatňují dotace na půdu, jež jim vůbec nepatří a ani na ní nehospodaří.

Může to znít jako paradox, ale mnohem víc než „našeho Babiše“, jak mi je premiérem nesprávně podsouváno, tak jako člen výboru pro rozpočtovou kontrolu už rok řeším dotační podvody na Slovensku. Na nekalosti, mezi něž patřilo i napojení italských zemědělských podnikatelů na mafii, poukázal investigativní slovenský novinář Ján Kuciak, kterého spolu s jeho snoubenkou loni 21. února zavraždili.

Potvrdila se prakticky všechna dřívější podezření. E-mail tak máme nyní doslova zavalený podněty a žádostmi o schůzku od slovenských zemědělců. Nikdo předtím netušil, že problém dosahuje takových rozměrů. Na východním Slovensku je podvedených zemědělců jednoduše velká řada – viz např. Hospodářské noviny.

Vražda zemědělce s lukrativními pozemky

Před několika dny mě navíc šokovala zpráva o tom, že slovenská policie sama přiznala, že aktivní zemědělec s velmi lukrativními pozemky, Vlado Rybár, byl 26. nebo 27. listopadu 2018, tedy těsně před naší návštěvou Kontrolního výboru Evropského parlamentu na Slovensku, zavražděn. Tehdy jsme tam pokračovali v práci Jána Kuciaka a zaměřili se na praktiky tzv. pozemkové mafie. Policie tak přehodnotila původní závěr, že tento soukromý zemědělec spáchal sebevraždu. Vícekrát se měl Rybár před svou smrtí vyjádřit tak, že mafie jde po jeho pozemcích. Někteří developeři se navíc hned pár týdnů po jeho smrti ozvali rodině, že chtějí odkoupit jeho pozemky.

Pouze špičkou ledovce pak je případ exposlankyně strany Smer Ľubici Roškové. Ta už od jara loňského nyní čelí obvinění z dotačního podvodu svého podniku na východě Slovenska. Problémů souvisejících s dotacemi je ale více.

Dotace končily tam, kde neměly

Pokud jde o samotnou inspekční cestu, v první řadě muselo asi každého zarazit, že na regionální pracoviště tzv. Zemědělské platební agentury (ZPA) může přijít člověk s falešnými podpisy a neplatnými smlouvami o pronájmu a požádat o vyplacení dotací. Mnohdy tyto nezákonné peníze i dostane. A takových případů jsme tam napočítali stovky. Za pět let, co jsem europoslancem, jsem se s podobnými případy nesetkal ani v Česku, ani v žádné jiné evropské zemi. Slovenské úřady v tomto musí začít okamžitě a rázně konat. Jinak to za ně udělá EU.

V mnoha případech se vyplácely peníze nejen na parkoviště, ale dokonce i na hřbitovy či parcely, na kterých se nedá farmařit. Přitom existuje elektronický systém kontroly a vyplácaní. Šlo tak o systémové chyby. Evropská komise se proto nyní hodlá zaměřit i na zmíněnou platební agenturu a už prověřuje vyplácení dotací v rámci operačního programu rozvoje venkova. Soustředit se bude také na přímé platby a na to, jakým způsobem agentura v případě sporu o dotační nárok postupuje.

Vedle braní dotací na nezemědělské pozemky je dalším fenoménem předražování nákupů z veřejných zdrojů. Nový traktor se běžně v Rakousku prodává v nejvyšší výbavě okolo 120 tisíc €. Je proto nemyslitelné, aby si ho někteří slovenští farmáři pořizovali za víc jak dvojnásobnou cenu. Stejný scénář byl i u kombajnů. Průměrná cena tohoto stroje se na evropském trhu pohybuje na úrovni 150 tisíc €, na Slovensku to někdy bylo i 250 tisíc €.

Dále jsme zjistili i další nepotřebné nákupy. Např. lesní kamerový systém na místech, kde nejsou vůbec žádné požáry a za přemrštěnou cenu, která zřejmě také několikrát přesahuje cenu obvyklou. Ačkoliv jsme vlastně ještě na začátku prověřování, už nyní lze ale hovořit o škodách ve stamilionech eur. Do toho počítám také podněty z oblasti lesnictví, kterých jsme dostali hned několik.

Podvody s dotacemi se ale nedějí jen na východě Slovenska. Na západě se však týkají spíše investičních celků. Více zemědělských družstev získávalo peníze na různé opravy, rekonstrukce či zpracovatelské technologie v obrovských sumách. Další věc, která je velmi nestandardní a zaslouží si větší pozornost, je zjištění, že více těchto družstev je spojených s politiky z určité strany.

Drobní zemědělci čelili šikaně a zastrašování

Jak informoval před nedávnem Euractiv, přímé platby dostává na Slovensku 19 000 farmářů, z toho 17 000 jsou drobní zemědělci. Ti však obhospodařují jen 10 % půdy. Až tři čtvrtiny plateb dostává 5 % největších příjemců. Otázkou také je, proč dotace dostaly jen velké podniky a malí a střední farmáři nedostali nic. Ani další závěry zjištění mise nevyznívají pro Slovensko vůbec příznivě: Malí slovenští farmáři čelí výhrůžkám, zastrašování a nezájmu úřadů a policie, zatímco drtivou většinu evropských peněz určených pro zemědělce získává (často podvodně) několik málo velkých koncernů. Slovenská vláda přitom podle závěrů mise takové prostředí zastřešuje a na šikaně malých zemědělců se dokonce podílí.

Slovenští farmáři, o kterých Ján Kuciak psal a s nimiž se sešla i delegace Evropského parlamentu, popisovali pořád stejné situace: Na jejich pozemek žádal o evropskou dotaci současně také velký zemědělský koncern. A Zemědělská platební agentura, která má na Slovensku proplácení evropských peněz na starosti, obvykle vyhověla právě velkému koncernu.

Kdo se ohradil, musel často čelit doslova mafiánským praktikám. Farmáři, kteří se nebáli své problémy se získáváním dotací popsat, si ze strany státu záhy vysloužili nejrůznější inspekce a kontroly. Za sebe můžu potvrdit, že existují dokonce důkazy o tom, že někdo zasel obilí, někdo jiný mu je sklidil, a když se farmář ohradil, fyzicky ho napadli, přičemž policie případ odložila s tím, že skutek se nestal.

Považuji za naprosto nepředstavitelné, že napadení farmáři mají jasné důkazy v podobě fotografií, videí a lékařských zpráv a policie věc odloží, protože skutek se nestal. Myslím si, že jde o pochybení konkrétních lidí, kteří pracují na ministerstvu či ZPA!

Skandál nemůže zůstat bez důsledků

Komise teď bude na Slovensko v první řadě tlačit, aby dokončilo pozemkovou reformu. Reforma by měla ukončit stávající zmatky v tom, komu pozemek patří a který z často mnoha vlastníků je oprávněný dotaci získat. Vzniknout by také měl veřejný registr pozemkových nájmů a vlastnictví.

Problémem je, že na Slovensku proběhla uherská pozemková reforma. Jejím výsledkem je obrovská rozdrobenost pozemků v rámci dědění. Potom vznikají úplné absurdity, kdy 100 metrů čtverečních vlastní i víc jak 40 vlastníků. Systém je proto třeba zjednodušit. Když to dokázaly i země jako Řecko, půjde to určitě i na Slovensku. Řekové někdy v roce 2009 také řešili dvojité žádosti na jednu parcelu. V zemi neměli online katastr, nicméně po tlaku Bruselu se věci daly do pohybu.

Nikdo nemůže s falešnými smlouvami zablokovat půdu a následně i dotace zemědělci, který ji obdělával dlouhé roky předtím. V tomto směru by měla ZPA postupovat s ohledem na historii jako s možností, že někdo páchá kriminální čin. Pravidla pro přidělování zemědělských dotací jsou všude stejná.

Důsledky pochybení slovenského systému vyplácení zemědělských dotací mohou být ale ještě dalekosáhlejší. Můžou totiž sloužit jako další významný argument pro to, aby EU razantně upravila podmínky pro dotace ve prospěch právě malých zemědělců. Po urychlené změně proto už nyní volá předsedkyně Výboru EP pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Ingeborg Grässlová. Prohlásila, že je zneklidněná z toho, že: „Zejména v nových členských státech vzniká díky dotacím nová zemědělská šlechta, která „roste na evropských penězích a za ty si pak kupuje vliv.“

Aktuálně vrcholí debaty o tom, do čeho by Unie měla primárně investovat pro budoucí rozpočtové období. Stávající návrh Komise chce ještě výrazněji takzvaně zastropovat částku, kterou jeden zemědělec nebo družstvo dostane na takzvaných přímých platbách. To jsou peníze, které Unie vyplácí automaticky podle výměry plochy nebo počtu zemědělských zvířat.

Proti stanovení maximálního příspěvku protestuje část nových členských států včetně právě Slovenska a také Česka. Není divu. Uškodilo by totiž velkým zemědělským podnikům, ve kterých je právě v těchto státech koncentrovaná většina zemědělské výroby. Západní unijní země naopak trvají na tom, že Unie má ze svých peněz podporovat hlavně malé a lokální farmáře, kteří jsou na dotacích existenčně závislí, a ne obří korporace, které generují miliardové zisky.

Pořád stejní lidé zapletení v podvodech

Když jsme si s kolegy dělali zpětnou analýzu personálního obsazení, překvapilo nás, jak často se ve všech podvodech vyskytovala stejná jména. Zajímavé je, že firma vznikla a do šesti měsíců získala lukrativní zakázky. Takové věci se v Česku děly v 90. letech minulého století.

Na západě Slovenska jsme měli možnost se setkat s bývalou zaměstnankyní ministerstva zemědělství, která nás upozornila, že na rezortu působí člověk, který předtím pracoval pro jednu poradenskou firmu. V ní vydělával víc jak osminásobek mzdy oproti současnému platu na ministerstvu. Přesto šel na ministerstvo pracovat a jeho bývalý zaměstnavatel se čistě „náhodou“ stal hlavní dodavatel poradenských služeb.

Představitelé rezortu nám toto nedokázali adekvátně vysvětlit, což ještě dále prohloubilo naše podezření. O zjištěních jsme se bavili i s představiteli Slovenska. Ti však v médiích problémy s dotacemi bagatelizovali a tvrdili, že to není až takový problém, případně poukazovali na chyby svých předchůdců. Našli jsme mnoho případů, kde byly porušeny zákony a nemůžeme před tím zavírat oči. Předložili jsme mnoho konkrétních důkazů, takže nevidím žádný důvod k jakémukoliv zlehčování.

Ani paní ministryně, ani od generálního ředitele ZPA však bohužel nedokázali uspokojivě odpovědět na všechny naše otázky. Budeme se dále ptát a analyzovat všechny údaje. Je nemyslitelné, aby např. i po rozsudku nejvyššího soudu zemědělec nedostal peníze, na které má nárok. Pan Kožuch tvrdil, že více farmářů nakonec dostalo svoje peníze, které jim zadržovali. To ale není žádná omluva. Když dostali dotace po třech letech, tak často už byli zemědělci v bankrotu nebo ve velkých finančních problémech. A někdo to s tímto vědomím konal.

Podvody poškozují pověst Slovenska i celé EU

Situace je tedy opravdu vážná. Málokdy se totiž v evropské politice lidé vyjadřují tak otevřeně a bez obalu, jako nyní: „Snažili se před námi postavit Potěmkinovu vesnici. Není možné, aby toto zůstalo bez důsledků, musíme mít důvěru nazývat věci pravými jmény a vyvozovat důsledky,” řekla v reakci na Slovensku rakouská europoslankyně Claudia Schmidtová, která se v prosinci také účastnila zvláštní delegace. Dále také prohlásila, že je ze země, která je čistým plátcem do evropského rozpočtu a takové věci dělají EU nedůvěryhodnou. Jejím výrokům se samozřejmě nikdo nemůže vůbec divit.

Do hry se také pravděpodobně i na Slovensku vloží i Evropský úřad pro boj proti podvodům, známý pod zkratkou OLAF. Ten dohlíží na to, aby se s unijními penězi nakládalo podle pravidel. Mnoho poškozených slovenských farmářů říká, že nevěří, že by se věci daly vyšetřit a napravit. Já si to ale nemyslím. Dobrým příkladem je český premiér Andrej Babiš. Právě evropští vyšetřovatelé z OLAFu jeho případ dotačních podvodů s Čapím hnízdem dotáhli do zdárného konce a EU prostě peníze neproplatila.

Věci tedy řešit lze. V OLAFu pracují nejlepší vyšetřovatelé z celé Evropy. Jsou to lidé, kteří pracovali na případech italské mafie, vyšetřovali v britském Scotland Yardu. Někomu se může zdát, že boží mlýny melou pomalu, ale melou jistě! A budou mlít i v případě podvodů na Slovensku. Za to dávám ruku do ohně.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, člen Rozpočtového výboru Evropského parlamentu



Diskuse


P. Grigar
19:59
22.2.2019

R. Brzák
20:41
22.2.2019

V. Braun
20:45
22.2.2019

M. Prokop
21:13
22.2.2019

P. Grigar
21:27
22.2.2019

V. Braun
21:43
22.2.2019

R. Brzák
22:39
22.2.2019

V. Braun
23:08
22.2.2019

M. Krčmář
13:47
22.2.2019

M. Krčmář
13:43
22.2.2019

M. Prokop
14:57
22.2.2019

M. Krčmář
14:59
22.2.2019

J. Kanioková
1*
20:31
22.2.2019

J. Jurax
16:18
22.2.2019

M. Moravcová
12:15
22.2.2019

M. Zima
12:59
22.2.2019

I. Břízová
13:20
22.2.2019

J. Jurax
16:20
22.2.2019

M. Prokop
16:33
22.2.2019

F. Navr8til
11:48
22.2.2019

D. Polanský
11:05
22.2.2019

D. Polanský
11:06
22.2.2019

J. Svoboda
11:49
22.2.2019

J. Jurax
10:38
22.2.2019

J. Jurax
10:53
22.2.2019

M. Prokop
12:28
22.2.2019

R. Brzák
12:30
22.2.2019

P. Grigar
20:11
22.2.2019

R. Brzák
20:37
22.2.2019

P. Grigar
21:34
22.2.2019

J. Jurax
16:05
22.2.2019

M. Krčmář
14:58
22.2.2019

B. Rameš
10:18
22.2.2019

A. Javůrek
10:03
22.2.2019

M. Zima
10:16
22.2.2019

P. Lenc
9:52
22.2.2019

M. Zima
10:00
22.2.2019

A. Javůrek
10:05
22.2.2019

M. Zima
10:09
22.2.2019

P. Svobodný
10:51
22.2.2019

M. Prokop
12:30
22.2.2019

R. Langer
15:28
22.2.2019

J. Jurax
10:43
22.2.2019

I. Polák
9:44
22.2.2019

M. Zima
9:50
22.2.2019

A. Javůrek
10:05
22.2.2019

J. Jurax
10:50
22.2.2019

M. Zima
9:39
22.2.2019

J. Jurax
10:57
22.2.2019

D. Rajninec
9:11
22.2.2019

M. Prokop
9:06
22.2.2019

M. Zima
9:15
22.2.2019

E. Derat
9:54
22.2.2019

M. Zima
10:21
22.2.2019

J. Jurax
11:00
22.2.2019

Z. Lapil
11:57
22.2.2019

V. Braun
18:59
22.2.2019

Z. Lapil
16:23
23.2.2019

R. Langer
15:31
22.2.2019

E. Derat
18:58
22.2.2019

P. Grigar
20:18
22.2.2019

M. Zima
8:57
22.2.2019

M. Zdobinský
8:20
22.2.2019

Š. Hašek
8:36
22.2.2019

L. Vrána
9:09
22.2.2019

M. Zima
9:05
22.2.2019

M. Zdobinský
9:07
22.2.2019

M. Prokop
9:16
22.2.2019

M. Zima
9:46
22.2.2019

I. Schlägel
10:37
22.2.2019

J. Jurax
11:03
22.2.2019

L. Vrána
9:21
22.2.2019

M. Zima
9:33
22.2.2019

J. Jurax
11:07
22.2.2019

M. Prokop
9:09
22.2.2019

V. Braun
9:33
22.2.2019

I. Schlägel
10:44
22.2.2019

J. Jurax
11:02
22.2.2019

L. Sindi
7:53
22.2.2019

V. Pavelka
No
7:49
22.2.2019

M. Zima
9:11
22.2.2019

J. Schwarz
7:37
22.2.2019

Š. Hašek
7:57
22.2.2019

V. Braun
9:40
22.2.2019

počet příspěvků: 127, poslední 23.2.2019 04:23









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.