Těsně před slovenskými parlamentními volbami se Ficův Smer vydal na velmi zvláštní cestu. V Bratislavě byl odhalen památník Svatoplukovi. Ten si nejprve na svém strýci Rostislavovi vydobyl postavení knížete v Nitranském knížectví, aby potom Nitranské knížectví odevzdal pod ochranu Východofranské říše (dnes bychom řekli, že předal svrchovanost „do Bruselu“). V následné válce Rostislava zajal, odsoudil k smrti a trest poté zmírnil na pouhé oslepení. Vidíme tedy, že to nebyl žádný útlocit a k moci se dral pomocí všech prostředků. Tento Svatopluk se nyní stal na Slovensku předmětem předvolební agitace a byl mu vztyčen v Bratislavě pomník.

Jak se ve zprávě z Bratislavy pro ČT vyjádřila jedna ze slovenských historiček, nazývat Svatopluka prvním slovenským králem je nepodložené, nota bene umísťovat jeho trůn na území dnešní Bratislavy. Nicméně, národovci na Slovensku využívají kdeco k tomu, aby povýšili vážnost slovenského národa. Fico jako zdatný populista a následovník Mečiara , se jistě domnívá, že zná své rodné bratry Slováky a myslí si, že zejména v současné vypjaté slovensko-maďarské atmosféře mu tento předvolební tah vynese pár desetinek procenta.

Viděno z dálky českými očima se nám jeví slovenské národnostní „běsnění“ jistě jako nepatřičné. Leckdo z nás si jistě řekne, jakým štěstím bylo klidné rozdělení někdejšího Československa. Představa, že bychom se měli podílet na protimaďarských hrátkách, které dnes běží v Bratislavě, a naopak reagovat na maďarské pokusy o revizi hranic vzniklých právě v těchto dnech připomínanou Trianonskou smlouvou, je naštěstí politickým sci-fi. Nepřekvapuje však, pokud na nedávno schválený maďarský zákon o dvojím občanství reagoval náš prezident a vyjádřil Slovákům podporu. Nejde jen o to, že jeho žena je ze Slovenska. Tento maďarský pokus je v podmínkách Schengenu zřetelným anachronismem.

Ačkoli se slavnostní odhalení památníku Svatoplukovi muselo připravovat dlouho dopředu, není vůbec náhodou, že si Fico zvolil jako nejlepší termín několik dnů před volbami. Mohl tak současně reagovat i na poslední dění kolem Slovenska. Jak v Maďarsku, tak u nás dopadly volby pro socialisty porážkou. Fico se pro socialisty pokouší zachránit alespoň Slovensko. I tam by se mohla nakonec proti Ficovi spojit dnešní opozice a i přes předpokládané vítězství Smeru ustavit středopravicovou vládu.

Střední Evropa je však prostorem, kde se snad demokratické principy přeci jenom dostávají pomalu lidem pod kůži. Balamutit voliče o slovenském „králi“ je tudíž i velmi riskantní a může se obrátit i proti autorovi či autorům této falzifikace dějin. Na druhou stranu je zajímavé, že si Fico za svůj vzor nezvolil Sáma, který se postavil na stranu Slovanů proti loupežným nájezdům Avarů z dnešního území Maďarska. Možná, že už se ale nějaká socha Sáma chystá pro příští slovenské volby.