29.3.2024 | Svátek má Taťána


ŠKOLSTVÍ: Žáci nenávidí matematiku. Skvělé!

13.3.2007

České děti nemají rády matematiku. Ukázaly to výsledky mezinárodních průzkumů, které zveřejnil Ústav pro informace ve vzdělávání a informovaly o nich také Lidové noviny. V nenávisti k matematice prý dokonce držíme světové prvenství. To je skvělá zpráva! Dokazuje to, že se v českých školách učí matematika dobře a že k ní školáci mají správný vztah. Na webových stránkách zmíněného ústavu lze ostatně najít i výsledky mezinárodních porovnávacích testů. České děti v nich skončily právě v matematice vysoko nad průměrem zemí OECD.

Matematika je jedna z nejkrásnějších disciplín lidského myšlení. Ale není to krása, kterou uvidí každý. K matematice nelze vzplanout láskou na první pohled.

Abyste její krásu pochopili, musíte matematice odevzdat spousty času a hlavně spousty dřiny. A to není nic příjemného ani populárního. Zvlášť když se tak děje v rámci povinné školní docházky.

Někteří učitelé se už v reakci na výsledky průzkumů nechali slyšet, že by matematiku šlo učit jinak. Asi mysleli zábavněji. Že prý to jde, dokazují zkušenosti v zahraničí. Prokristapána, jen to ne! Jestli chtějí učitelé matematiky soutěžit v oblíbenosti, nechť si udělají aprobaci na tělocvik nebo hudební výchovu. Ale jako učitelé matematiky musí být obávaní a nenávidění.

Radost z vyřešení rovnice

Měl jsem jako kluk na učitele matematiky štěstí. Nenáviděl jsem je všechny. Od základní až po vysokou školu jsem na hodiny matematiky nechodil rád. Bál jsem se jich.

K matematice asi patří i to, že její učitelé jsou často podivíni. Jestli s těmi mými byla někdy zábava, tak v takovém tom sadistickém smyslu, že se vysmívali našim nevědomostem a dávali najevo svou nadřazenost.

Říká se, že ti nejlepší matematici jsou na křehké hranici mezi šílenstvím a genialitou. A také se říká, že matematika je oborem, kde ty zásadní objevy lze učinit do sedmadvaceti, třicet let věku. Pak už je lidský mozek příliš opotřebovaný, než aby mohl podávat odpovídající výkony.

Nikdy jsem se ani vzdáleně nepřiblížil brilanci lidí, pro které je matematika přirozená jako jazyk nebo prostě pohled na svět. Bylo mi to vždycky líto. Ale svým nenáviděným učitelům matematiky vděčím za to, že mi aspoň částečně odkryli krásu matematiky.

Vystudoval jsem technickou školu, takže mě matematika provázela vlastně celé školní roky. Zároveň mě vášnivě bavilo psaní a věděl jsem, že psaní je to, co bych chtěl dělat celý život.

Ale nikdy, nikdy jsem při psaní nezažil tak hlubokou radost, jako když se mi někdy podařilo vyřešit složitou diferenciální rovnici nebo dovést do konce matematický důkaz. Často si na to vzpomenu. Nevím, jestli nějaká jiná duševní činnost může takovou čistou a ničím nezpochybnitelnou radost poskytnout.

Proto jsem také přesvědčen, že by i součástí státních maturit měla být povinná zkouška z matematiky. Nerozumím argumentům lidí, podle kterých je to jen zbytečné trápení „humanitně nadaných“ žáků, jež nebaví biflování vzorečků a hledání v tabulkách. Obávám se, že tohle můžou tvrdit jen lidé, kteří jako děti málo nenáviděli matematiku.

Je bláhovost chtít povinnou maturitu z cizího jazyka a nikoliv z matematiky. Samozřejmě vím, jak je důležité jazyky umět a že je ostuda, že patříme k evropským zemím, jejichž obyvatelé se v cizině domluví nejhůř. Ale je to znalost, jejíž deficit si každý uvědomí a který lze dohnat v jakémkoliv věku. Na rozdíl od matematiky. Tu se nikdo ve třiceti doučovat nebude.

Když není povinná maturita z matematiky, nevím, proč nějaká povinná státní maturita vůbec je.

Souhlasím s bývalým šéfem Akademie věd Rudolfem Zahradníkem, který v rozhovoru v České televizi před pár týdny řekl, že zrušení povinné maturity z matematiky byl zločin. Ano, tak to přesně je. Je zločin nechat planět mozky dospívajících dětí, když je možné je trénovat v logickém myšlení a uvažování. Jsou přesně ve věku, kdy je to možné, vlastně nutné.

A ještě k tomu mýtu „humanitně nadaných“ dětí. Vždycky se směji, když někdo říká, že „není chytrý na matematiku“, ale že je „chytrý na češtinu“, případně „na dějepis“ nebo na cokoliv jiného.

Smutná pravda je, že kdo není chytrý na matematiku, není chytrý vůbec.

LN, 9.3.2007

Autor je novinář