V tom pátečním jásotu studentů plzeňských práv v čele s děkanem, kteří se z úst ministra Dobeše před budovou ministerstva školství dozvěděli, že budou moci na své škole dál studovat, nebyl kupodivu stín pochybností. Upřímně slavili své triumfální vítězství nad nepřítelem, zosobněným akreditační komisí, která před pár dny oznámila, že kvůli katastrofální kvalitě výuky navrhuje školu v červenci zavřít.

Ze své webové stránky fandil studentům někdejší proděkan plzeňských práv Milan Kindl, který spolu s děkanem Zachariášem mizérii plzeňských práv před lety zavinil, když si na ní pěstoval protekční rychlostudenty a rozdával jim vysokoškolské tituly. Teď oslavoval Dobešovo rozhodnutí jako vítězství "pravdy a lásky nad lží a nenávistí" a studentské protesty přirovnal dokonce k listopadu 89.

Na rektorce plzeňské university, která vystoupila v neděli v poledne v diskusním pořadu České televize, ale žádný triumf patrný nebyl. Dokonce na otázku moderátora připustila, že to, co se v pátek stalo, může být vítězství Pyrrhovo. To v okamžiku, kdyby soud shledal, že na své rozhodnutí neměl ministr Dobeš právo. Pak by se plzeňští studenti ocitli na ulici ze dne na den, zatímco teď byl teoreticky ještě čas pro ně nějaké východisko přece jen zajistit.

Ta nejpodstatnější otázka, která se nad celou aférou s plzeňskou právnickou fakultou vznáší, zní ale jinak. Je to otázka, jakou cenu bude diplom z téhle fakulty, i kdyby zůstala nakrásně otevřená další roky, v praxi vůbec mít. V normálním světě by totiž nestál za zlámanou grešli.

V tom našem to ale chodí evidentně jinak: absolventy různých vysokých škol s pochybnou pověstí tady lze nápadně často potkat hlavně mezi politiky a úředníky ve státní správě. A neméně často je jejich studium i závěrečná práce provázeno pochybnostmi o tom, nakolik bylo regulérní.

Poslední vydání týdeníku Reflex to například barvitě líčí na případu premiérovy pravé ruky Jany Nagyové, absolventky žižkovské Univerzity Jana Amose Komenského, kterou ovšem její studijní kolegové, jak shodně potvrzují, nikdy na přednáškách neviděli. Ti, kteří by pochybnosti měli vyvrátit, totiž pedagogové na netransparentních školách, to obvykle řeší s drzostí hodnou plzeňského proděkana Kindla, čímž ovšem podrývají i poslední zbytky věrohodnosti svých institucí.

Zároveň tím ale podkopávají i celý zdejší vysokoškolský systém. Za ten šli nedávno studenti málem na barikády, když jim na něj chtěl ministr Dobeš sáhnout novým vysokoškolským zákonem. Teď beze slova přihlížejí, jak jejich kolegové z Plzně téhož ministra oslavují.

Celá věc je tím smutnější, že v ní účinkují budoucí právníci, kterým by snad mělo tuplem záležet na tom, aby všechno probíhalo korektně a podle litery zákona.

Jistě: stále častěji chápou dneska mladí lidé diplom hlavně jako vstupenku do určitých pozic. Je to tahle meta, kvůli které obvykle studují. Jen zřídka kvůli sobě, aby získali co nejkvalitnější vzdělání a rozšířili si obzory.

V tomto smyslu jsou ale v pasti Pyrrhova vítězství nejen studenti z Plzně.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6