Vláda odmítla návrh, podporovaný napříč stranami – od ODS přes ČSSD až třeba po Demokratickou stranu zelených – odložit rozjezd státních maturit. Státní maturity přitom jsou jasným návratem do časů minulých. Kdo maturoval před dvaceti lety, dobře si pamatuje státní dozor nad „zkouškou dospělosti“, jehož efektem – kromě ideologické indoktrinace – byla především naprostá unifikace a nivelizace výsledků studia, a tím i samotného smyslu vzdělávání. Státní maturita nerespektuje dostatečně specifika a zvláštnosti studentů různých zaměření – od hudby přes matematiku třeba po živočišnou výrobu. Vynucuje si nadrčené znalosti ze společných obsahů a likviduje individuální studijní motivaci.

Co chápou lidé a dokonce už i mnozí politici, nechápou úředníci. Pro ty je státní maturita přehledným zjednodušením, zprůměrováním, nasazením jednotného mustru. Pro úředníka ráj, pro tvůrčího osmnáctiletého člověka peklo. Je to jasný krok zpátky, a je s velikým podivem, jak málo mediální pozornosti to strhává. Přitom tak rozsáhlé systémové odstranění jedné ze základních svobod podkopává samotné základy demokratického režimu, kvůli kterému se tehdy zvonilo na náměstích.

A nejsměšnější – a svým způsobem symptomatické – na celé věci je zdůvodnění, proč že se vláda takto rozhodla. Prý proto, že na systém státních maturit se mají čerpat peníze z evropských fondů. No to je krása: pár spřátelených firem, které za evropské peníze pro státní úředníky připraví univerzální stroj na maturanty, se královsky poměje, navzdory žalostnému pokřiku všech, jichž se to dotkne – studentů, rodičů – i rozumnějších pedagogů. Je to typická výroba neexistující poptávky a institucionalizace korupčního prostředí. To by mělo být hlavní téma pro titulní strany. Proč není?

(Psáno pro Česká média)