24.8.2016 | Svátek má Bartoloměj






ŠKOLSTVÍ: Pouze „osvícený stát“?

10.3.2016

V pondělí jsme si na Novinkách.cz mohli přečíst následující text:

Sněmovní školský výbor změnil svůj postoj k domácímu vzdělávání na druhém stupni základních škol. Před měsícem tuto novinku sám navrhl začlenit do novely školského zákona, podle aktuálního stanoviska ale její schválení nedoporučuje. Proti rozšíření domácího vzdělávání i na starší žáky je ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Sněmovna má o novele a jejích úpravách rozhodovat v pátek.

Nebo také i toto:

„ČSSD je dlouhodobě zastáncem vzdělání ve školských zařízeních,” vyjádřila se k tomu pro Novinky poslankyně ČSSD a členka školského výboru Markéta Wernerová s tím, že individuální vzdělávání na druhém stupni základních škol je proto v rozporu s tezemi, které strana zastává.

Nebo toto:

Výbor naopak nesouhlasil s návrhy Marty Semelové (KSČM) na zrušení možnosti domácího vzdělávání mladších žáků, na odklad inkluzivního vzdělávání nebo na zavedení bezúplatného vzdělávání včetně pobytu dětí ve školních družinách.

Co těm lidem proboha na domácím vzdělávání vadí, když je systém nastaven tak, že doma vzdělávaný žák musí prokázat v jistých intervalech své znalosti? Historie zná stovky vynikajících odborníků, umělců a vědců, kteří svá studia základní a středoškolská absolvovali doma. Nešlo jen o dcerky a synky ze šlechtických rodin, ale i o ty, jimž rodina byla schopna zajistit daleko kvalitnější vzdělání než státní instituce. A tyto možnosti zde nejen jsou, ale v určitém slova smyslu mají více předností než státní systém. Bohužel i dnes, či spíše dnes ještě více. Poslanci se tedy přou o to, zda povolit či nepovolit domácí vzdělávání, ale aby se zabývali tragickým stavem českého školství na všech stupních vůbec, je zřejmě ani nenapadne.

Například pražská rodačka a první nositelka Nobelovy ceny za medicínu (1947) Gerty Theresa Cori (1896-1957) se do svých deseti let učila doma. V letech 1906-1912 navštěvovala sice dívčí lyceum v Praze, leč poté se dva roky vzdělávala opět doma (středoškolská studia) a v roce 1914 složila maturitní zkoušku na reálném gymnáziu v Děčíně. Proč tam? Protože tam ji nikdo neznal, a zkouška mohla tak být nanejvýš objektivní. Což si přála rodina. Po maturitě byla bez problémů přijata ke studiu medicíny na pražské univerzitě. A jaká z ní, navzdory domácímu vzdělávání, vyrostla vědkyně. I když v roce 1947 již v USA, proto o ní dnes nikdo nic neví, ani o jejím muži. Podobných příkladů by se z historie daly uvádět stovky.

Že domácí vzdělávání nemělo šanci za totality, bylo jasné. Stát chtěl mít přehled, co se jeho nejmladší generace učí, a chtěl to řídit. Zdá se, že někoho podobné choutky nepřešly. Mimochodem, mé vnučky a vnuci prošli domácím vzděláváním a úspěšně studují dál.

Napadne vás, proč třeba zrovna ta Semelová navrhuje, aby bylo domácí vzdělávání zrušeno vůbec? Je v tom snad nějaké tajemství? Nebo zcestná ideologie vracející se zadními vrátky?



Diskuse


J. Jurax
23:51
10.3.2016

I. Fencl
21:17
10.3.2016

Š. Hašek
20:57
10.3.2016

L. Harvánek
16:08
10.3.2016

J. Lepka
18:09
10.3.2016

Š. Hašek
21:05
10.3.2016

I. Fencl
21:19
10.3.2016

počet příspěvků: 11, poslední 10.3.2016 11:51









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.