Osmnáctero ministrů školství se vystřídalo na horké židli, pomalu každých 17 měsíců jeden. Kdyby u nás vlády nepadaly jako hrušky ze stromu, dalo by se říci, že za jedno volební období se vystřídali tři ministři. Nevím, jestli je to moc nebo málo, jen mě překvapuje, že první akcí každého z nich, přestože je ze stejné politické strany jako ten předchozí, je, že se od svého předchůdce distancuje a tvrdí nám, jak bude dělat vše jinak a co přinese do resortu nového a pokrokového. Pokud to je dokonce i změna vlády z pravicové na levicovou nebo naopak, tak dokonce ruší to, co zavedl ministr předchozí.

Jen jedno mají všichni společné: žebrají o peníze. Není ministra, který by neklečel před správcem kasy a netvrdil, o kolik miliard přijde do resortu více oproti minulým letům. Je to takový klasický taneček, který se naučili všichni ministři. Peníze, peníze a ještě jednou peníze. Netvrdím, že bez peněz lze tak důležitou agendu, jako je vzdělání, vést, to určitě ne, ale zamyslel se někdo, s jakou efektivitou se peníze vydávají? Na kolik nás vzdělání a znalosti dětí přijdou a hlavně co za ty peníze dostávají studenti a stát, který to z našich daní platí? Ano, vzdělání platí stát z daní a má to vymyšleno dokonale, co kus, to stejná částka. Sice se připlácí na integrované děti, na děti ve speciálních školách, na středních a vysokých školách jsou jednotlivé obory taky rozlišené, ale v podstatě je to skoro stejné. Na žáka na základní škole okolo 30.000 Kč ročně, na střední a vysoké škole se to pohybuje mezi 30.000 až 40.000 Kč. Pro mnohé z nás jsou to i dva až tři čisté platy, není to prostě zase tak malá částka. Ale co je pravdou, na školu přijde stejná suma na každého žáka, který školu navštěvuje, pouze na integrované žáky stát připlácí 2000 Kč, ale to je zase práce pro učitele navíc, takže jsou to zasloužené peníze.

Otázka však zněla: „Jsou tyto peníze vydávané efektivně?“ Bohužel si dovoluji o tom pochybovat a třeba výsledky maturit, testování české školní inspekce nebo firmou SCIO mluví za vše. Slušné výsledky tam mají gymnázia a výběrové školy, potom už je to jen propad. Jsou i školy, kde testovaní žáci měli znalosti i okolo 30 % z požadovaného učiva a to je podle mě dost špatné. O státních maturitách už vůbec nemluvím, až 25 % studentů, kteří byli k maturitě připuštěni, není schopno splnit požadavky zadaných testů.

Prostě učíme špatně. Slyšel jsem mnohokrát na pedagogických poradách, že jsou děti hloupé, že na to nemají a mnoho dalších výmluv. Nezlobte se na mě, ale podle mě to tak není. Děti jsou líné a líní jsme byli i my, jen je třeba je donutit pracovat, učit se. Teoreticky to zvládáme, bohužel praxe je jiná, moc nám to nejde a nic nás k tomu nenutí.

Měl bych jednu myšlenku a přiznám se, že když jsem ji kdykoliv řekl před nějakým vedoucím pracovníkem ve školství, tak se z ní osypal a hned tvrdil, jak to nejde. O co se jednalo, co mě napadlo? Co zkusit platit školy ne podle kvantity, ale podle kvality. Prostě v páté a deváté třídě udělat celostátně testy a zjistit, na jaké úrovni žáci v jednotlivých školách jsou. Střední školy a učiliště hodnotit podle státních maturit a učňovských zkoušek. Systém se už připravoval za ministra Dobeše, dvakrát, možná i třikrát se konalo celostátní testování žáků základních škol a bylo docela slušně připraveno. Dnes má každá škola aspoň jednu počítačovou učebnu, takže nebyl problém v krátkém čase děti vyzkoušet - a nebyly to pouze otázky typu a, b, c, d, ale i otázky, kde žáci museli odpovědět nejméně jednou větou. Tak kde je problém? Problém je v tom, že toto testování, do kterého se investovaly peníze, pan ministr Mládek zrušil. Sice to byl projekt, který se rozjížděl, ale nebyl špatný. Nová paní ministryně ho pravděpodobně neoživí, ona je to spíš dobrá úřednice, tak se bude starat, aby do vzdělání přišly další peníze, ale jak efektivně budou vynaloženy, to asi není zas tak důležité, stejně jako vše, co řídí levicová vláda. Vzpomeňme na ministra Špidlu „Zdroje jsou“, což vlastně opakuje dodnes.

Zkusme se nad tím zamyslet, třeba je to správná cesta pro vzdělání budoucí generace. Ministerstvo by mohlo méně řídit, protože v tomto systému si ředitelé škol udělají pořádek sami, a když to nebudou zvládat, tak je zřizovatel prostě vyhodí a ve výběrovém řízení najde lepšího.

Jsou to peníze nás všech, proto musí být vydávány efektivně. Ptám se, kde je hlas opozice, kde jsou její nápady. Když je koalice válcuje v hlasování, tak musí přijít s novými neotřelými nápady a pak mohou vyhrát další volby. Pravice dnes jen kritizuje, ale s ničím novým nepřichází.