Naší zemí se valí vlna "pravicových" reforem. Ani oblast vzdělávání nemá být ušetřena lepších zítřků. Změny, s nimiž se počítá ve vysokém školství, jsou shrnuty v tzv. Bílé knize terciálního vzdělávání (dále BK). Je to podle mě dost komplexní materiál obsahující spoustu podnětných myšlenek a v ideálním (nezideologizovaném) světě by jejich uvedení v život mohlo přinést spoustu dobrého. Bohužel žijeme v reálném světě, kde každý, kdo se k uvedené reformě vyjádří opatrně, neřku-li kriticky, dostane nálepku rudého (v lepším případě oranžového) ďábla a je automaticky zařazen do světa nemyslících tupců, jimž celoživotní kariéra u krumpáče a lopaty zatemnila mozek, případně za notorického pobírače sociálních dávek bez práva na názor.

Každý, komu v hrudi plane očistný modrý plamen reformního nadšení, uvádí jako první a zásadní lék pro naše vysoké školství zavedení školného. Bílá kniha o instalaci tohoto nástroje do našich škol hovoří zejména v kapitole 6.2. v bodech 117 až 123. Bod 118 chápu tak, že školné je hlavní zamýšlený způsob, jak do systému terciálního vzdělávání přivést chybějící finanční prostředky, neboť se v něm praví že "Výrazného navýšení prostředků v terciálním sektoru vzdělávání nebude pravděpodobně možné v ČR dosáhnout bez zapojení soukromých prostředků, a to formou odloženého školného". Samozřejmě, že se v materiálu hovoří i o dalších zdrojích financování, jako je např. podpora výzkumu na VŠ z prostředků zainteresovaných firem, ale jak je zřejmé např. z bodů 48 až 52, ani autoři dokumentu nevěří, že by tyto prostředky byli k dispozici v dohledné době a v dostatečné míře. Takže na mnoha místech BK zmíněný problém podfinancování VŠ chtějí reformátoři přenést v podobě školného na bedra studentů. A to i přesto, že za jeden z problémů, který notoricky často zmiňují v textu je vysoká sociální bariéra bránící vzdělání talentovaných jedinců z hůře situovaných rodin (např. bod 146). V bodě 119 se sice říká že "Zavedení školného na veřejných vysokých školách musí předcházet zprovoznění systému všeobecných studentských půjček, aby nevznikla ekonomická bariéra v přístupu ke vzdělání", ale ani toto prohlášení nezmění nic na tom, že školné bude pro studenta proti současnému stavu znamenat další (třebaže odložený) náklad.

Investice do budoucnosti, ozve se teď z modrého rohu ringu. Výrazný cenový signál, píše se v dokumentu. Souhlasím. Ale dodávám, že současné české vzdělání ve velkém množství případů konkuruje tomu západnímu zejména jazykovou dostupností (úroveň jazykové vybavenosti absolventů středních škol v posledních letech klesá a tak tvoří pro české VŠ výhodnou jazykovou bariéru bránící odlivu studentů do ciziny) a cenou. Zavedeme-li však školné předtím, než dojde k podstatnému zlepšení úrovně vysokých škol, dojde logicky k odlivu studentů za lepšími stejně drahými školami venku. Tohle autory BK taky napadlo, jelikož v bodě 118 píší že "BK nenavrhuje zavedení školného v rámci první reformních kroků uskutečnitelných do roku 2010" a také, že by tento krok měl následovat až po sérii kroků, vedoucích ke zvýšení kvality studia. Zdá se mi tedy, že si tento bod protiřečí. Školné nechce zavést předtím, než zlepší kvalitu škol, ale kvalitu škol chce zvyšovat právě pomocí prostředků vybraných na školném.

Další problém vidím v tom, že pokud zavedeme školné v ekonomice, kde je průměrná mzda na poloviční úrovni proti zahraničí, nebude mít absolvent školy v ČR důvod splácet své školné z výdělku realizovaného v ČR. Takže například vynikající lékař s českým diplomem bude ještě silněji nucen praktikovat v Rakousku, aby byl schopen splatit dluh na odloženém školném. A my se tu budeme léčit pomocí lidových léčitelů. Tedy, zavést školné předtím, než bude průměrný příjem u nás srovnatelný se zahraničím považuji za hloupý hazard.

Zásadním pilířem financování VŠ má být i po zavedení školného normativ. Ovšem už nikoli na studenta, nýbrž na absolventa (bod 104). "Bože chraň!" chce se mi zvolat. Normativ na studenta vedl v minulosti k tomu, že byly na VŠ přijímány hlavy bez mozků, jen aby se naplnila pokladnička. Teď bude ještě třeba zajistit, aby ty hlavy dostaly na svou inteligenci papír. A jak jinak se to bude v české kotlince realizovat, než pomocí další devalvace nároků? Ano četl jsem i bod 17 a 98, které říkají, že standardizované hodnocení kvality výuky musí být základním podkladem pro výpočet normativu. Souhlasím a dvakrát podtrhuji. Ale bohužel vím, že BK je psána jako podklad pro reformu ČESKÉHO vysokého školství, a zde prostě zatím není možné ideu nezaujatého a objektivního hodnocení kvality výuky naplnit a každý koncept, který s něčím takovým počítá je předem odsouzen k nezdaru. Jinými slovy, bude-li (a já se vážně obávám, že bude) normativ na absolventa zaveden předtím, než bude vytvořen opravdu fungující systém hodnocení kvality výuky, celá reforma povede jen k další degradaci vzdělávacího procesu.

Často popisovanou slabinou našeho systému terciálního vzdělávání je i celkově nízký počet lidí s ukončeným VŠ vzděláním. Nový koncept počítá zejména s rozšířením počtu "prakticky" orientovaných bakalářských oborů. Na druhou stranu chce ale zvyšovat úroveň magisterských oborů, přičemž na tyto obory mají mít přístup absolventi všech bakalářských oborů bez ohledu na to jak byly tyto obory koncipovány. V reálné (nevysněné) praxi tento koncept povede k tomu, že si studenti po střední škole zvolí prakticky orientovaný bakalářský obor (z jejich pohledu lehčí). Po jeho dokončení (a vzhledem k potřebě vyššího počtu absolventů dokončí všichni) se možná pokusí sehnat práci. Jenže průmyslová ani jiná praxe si dnes bakalářů nežádá (zde se reforma snaží uspokojit poptávku, která reálně neexistuje a pravděpodobně ani existovat nebude) a tak budou muset tito přestárlí středoškoláci chtě nechtě pokračovat ve studiu. No a já se ptám, jak bude potom možné zvyšovat úroveň magisterského studia. A hned si odpovím - nijak. Otázka je, zda o to skutečně někdo stojí....

Shrnuto a podtrženo - reforma VŠ podle Bílé knihy může vézt k naprosté katastrofě, pokud bude načasování reformních kroků jiné než následující:
1) zásadní reforma středního školství, vedoucí k tomu, že absolutorium maturity bude skutečnou zárukou úrovně studenta (jak po stránce studijných předpokladů, tak i nabytých vědomostí a dovedností)
2) podstatné (a nejen proklamované) navýšení státních prostředků plynoucích do rozpočtů VŠ
3) vytvoření funkčního systému hodnocení kvality absolventů VŠ a následná úprava normativů
4) zprovoznění funkčních systémů finanční podpory sociálně slabých studentů, vytvoření stipendijních systémů podporujících talentované studenty
5) při dostatečném výkonu ekonomiky a po nárůstu průměrné mzdy na úroveň běžnou v okolních státech možná zavedení školného

Co se týká dalšího bodu reformy - tedy navyšování bakalářských programů, jsem pro, ale pouze v případě, že budou (v příkrém rozporu s doporučeními BK) jasně legislativně vymezeny bakalářské programy "pro praxi" a "pro další studium". Magisterské studium absolventa "praktického" bakalářského programu bych pak umožnil pouze po závazném splnění jasně definovaných kvalifikačních předpokladů (myslím tím zejména doplnění všech teoretických zkoušek z "pokračovacího" bakalářského studia před započetím magisterského) a za ztížených ekonomických podmínek (žádný příspěvek na školné a studium). Jedině tak je podle mě možné udržet žádoucí kvalitu magisterského studia při současném navýšení absolventů studia bakalářského.