16.1.2018 | Svátek má Ctirad


ROZCESTNÍK: Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné Dolech

9.2.2017

Až na nepatrné výjimky, jako je například Velký kotel v ledovcovém karu pod Pradědem nebo zbytky lužních lesů, není u nás krajina nedotčená lidskou činností. Studium působení člověka na zemský povrch se nazývá antropogenní geomorfologie. Jednou z aktivit, které výrazně poznamenávají krajinu, je hornictví. Příkladem je Ostravsko. Naše cesta povede do Karviné, a to do její městské části Doly. V Karviné Dolech je totiž unikátní kulturní památka známá jako šikmý kostel sv. Petra z Alkantary. Vychýlení kostela od svislé osy je 6,8 stupně, což je víc než čtyřstupňové vychýlení šikmé věže v Pise. A to už je nějaká atrakce!

Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary.

Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary.

Ten, kdo ví, jak vypadá krajina po cestě z Ostravy do Karviné, nebude v Karviné Dolech překvapen. Pamatuji si, jak jsem v roce 1969 jel s rodiči do Karviné a vše, co bylo vidět kolem cesty, mi tehdy připadalo šeredné. Dnes bych to tak již nehodnotil, rány v krajině se zacelují. O krajinných krásách zde ale nemůže být řeč. Přesto v těch podivných krajinných scenériích průmyslem zdevastované krajiny je něco, co přitahuje. V každém případě to je kus pozoruhodné historie.

Dnešní město Karviná vzniklo v roce 1948 sloučením obcí Fryštátu, Karvinné, Darkova, Ráje a Starého Města. Pro pojmenování nového města byl tehdy vybrán název Karvinné. Je to tedy dnešní městská část Karviné – Karviná Doly, které to jméno přísluší od dávných dob. První písemná zmínka o Karvinné (osada Karwin) je z roku 1268.

V těch dávných dobách se zde lidé věnovali pastevectví. Chovali hovězí dobytek a název Karviná je prý odvozen od staroslovanského slova „karv“ nebo „karva“ (býk, kráva). Kdo by to dnes řekl, že se zde kdysi popásala stáda krav? Změna přišla s objevem uhlí koncem 18. století. Těžit se začalo v roce 1794. Před kostelem v Karviné Dolech jsou informační tabule, kde je historie popsána.

Pohled na kostel z cesty k bývalému Dolu Gabriela.

Pohled na kostel z cesty k bývalému Dolu Gabriela.

Již z údajů o počtu obyvatel Karvinné (dnes Karviné Doly) za uplynulých 150 let je zřejmé, že se zde dělo něco mimořádného. V roce 1870 má Karvinná 3 386 obyvatel, za padesát let jich v Karvinné žije 22 317 a v roce 1960 to je 12 798 obyvatel. S omezováním těžby uhlí přichází pád – v roce 2001 je v Karviné Dolech 810 stálých obyvatel, v roce 2009 pouhých 320.

Na přelomu 19. a 20. století byla Karvinná rušným městem. Měla mnoho výstavných budov, honosnou radnici, úřady, školy, dva kostely, pivovar. Hospodářský rozmach, stovky nejrůznějších živností, to vše se odráželo ve spolkovém životě a kulturní činnosti. V Karvinné bylo dvacet hornických kolonií, často s neobvyklými názvy jako Mexiko nebo Nový Jork. Památníky na hřbitově upomínají na častá důlní neštěstí. Největší tragédie se stala v roce 1894, kdy na Dole Jan vybuchl metan, výbuchy se dostaly na další propojené doly a zahynulo 235 horníků.

Je paradoxem, že to, co způsobilo bouřlivý rozvoj a proměnu pastevecké obce Karwin v bohaté průmyslové město Karvinná, přivedlo v krátké době Karvinné i její zkázu. Poddolované město se začalo postupně propadat. Nebyl to rychlý proces, ale zato se nedal nijak zastavit a dnes ze všech kdysi početných staveb zůstalo jen několik, mezi nimi i kostel sv. Petra z Alkantary.

Socha P. Marie z roku 1861, vpravo kamenný kříž z 2. poloviny 19. století.

Socha P. Marie z roku 1861, vpravo kamenný kříž z 2. poloviny 19. století.

Barokní kostel sv. Petra z Alkantary byl postaven v roce 1735 na stejném místě jako dřívější kostel sv. Martina, o jehož vzniku není nic bližšího známo kromě toho, že je o něm první zmínka z roku 1447. Kostel stál na malé vyvýšenině. Těžit se pod ním začalo od roku 1854. Pod kostelním vrškem bylo vytěženo 27 slojí o celkové mocnosti 53 metrů. Dnes bychom ten vršek marně hledali, protože půda pod kostelem se propadla o 37 metrů.

Počátkem 90. let byl kostel hrozící zřícením určen k demolici. V roce 1995 se podařilo nakloněnou stavbu staticky zajistit a po její generální opravě je celý areál od roku 2000 veřejnosti přístupný. V kostele se každou neděli koná bohoslužba. Lze domluvit také prohlídku kostela pro skupinu alespoň 10 osob.

U kostela je rybník Pod farou. Domníval jsem se, že jde o pozůstatek kaliště, ale ten rybník má přirozený přítok a byl zde dříve než doly. To jsem se dozvěděl od rybářů, které jsem potkal cestou kolem rybníka.

Kostel sv. Petra z Alkantary - pohled z protějšího břehu.

Kostel sv. Petra z Alkantary - pohled z protějšího břehu.

A ještě jedna věc v souvislosti s osudem zaniklého města Karvinná stojí za zmínku. Ani na tabulích před kostelem se o tom ale nepíše. Je to hřbitov nacházející se hned naproti kostelu přes cestu. Na fotografii kostela zrcadlícího se na hladině rybníka je vlevo malý kousek hřbitova vidět. Podle odhadu z leteckého snímku má hřbitov podél cesty šířku 150 metrů a dlouhý je 250 metrů. Tedy svou velikostí odpovídá hřbitovu většího města. Mnohé náhrobky poznamenal čas. Jsou na nich nápisy české, německé a polské. Prošel jsem jen první řadu na kraji u plotu, dál dovnitř hřbitova jsem nešel. Historie Karvinné v době jejího rozmachu i lidské osudy těch, kteří jej prožívali, by se dala z náhrobních nápisů vyčíst.

Hřbitov naproti kostelu sv. Petra z Alkantary.

Hřbitov naproti kostelu sv. Petra z Alkantary.

Nakloněný kostel a jeho okolí nenavozují zrovna přívětivou atmosféru. Za špatného počasí by se dokonce dalo hovořit o ponurosti. Nejedná se o něco vzdáleného, náležejícího k jiným civilizacím, co by zaniklo v dávných dobách, je to spíše současnost. Dne 22. listopadu 2016 bylo slunečné počasí a teplota vystoupila na 15 stupňů. Za jiného počasí by se výprava do těch míst snad ani nedala podniknout.

Foto: autor. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do bohaté fotogalerie!



Diskuse


M. Crossette
19:01
9.2.2017

Z. Asteris
18:44
9.2.2017

Z. Jitur
11:53
9.2.2017

Z. Lika
11:20
9.2.2017

M. Beda
11:14
9.2.2017

Z. Inka
12:09
9.2.2017

M. Beda
12:39
9.2.2017

Ž. Petrs01
12:51
9.2.2017

Z. Lika
13:19
9.2.2017

Ž. Petrs01
13:43
9.2.2017

T. Zana
10:46
9.2.2017

A. Lex
9:30
9.2.2017

Z. Yga
9:15
9.2.2017

Z. Lika
8:29
9.2.2017

Z. Xerxová
6:49
9.2.2017

počet příspěvků: 15, poslední 9.2.2017 07:01









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !