29.3.2024 | Svátek má Taťána


Šátky nešátky

2.10.2014

Anna Šabatová nedávno podpořila smysl existence svého úřadu ombudsmana vložením do kauzy hidžábu. Šlo o to, že dvě muslimské dívky opustily zdrávku na Praze 10 kvůli tomu, že nosily hidžáb a škole se to nelíbilo. Tahanice kolem hidžábu bude pokračovat – jak jsme na tomto místě ostatně předvídali, protože je to dostatečně nicotný nesmysl, aby se kolem něho mohly vést krvelačné boje. Bude pokračovat, protože – jak se ukazuje – zdrávku v Praze 4 hidžábky navštěvují a teď jde o to, zdali budou smět praktikovat ve špitále v Motole. Zatím se na to Motol tváří nevlídně.

Jeden argument v celé pseudokauze je zajímavý – naše katolické jeptišky taky mají zahalené hlavy a nikdo se tomu nediví a sestry se těší oprávněné úctě.

Co s tím?

V době, kdy dámy nosí kruh v nose a bůhví kde ještě, je tahanice o nějaký šátek směšná. Až na to, že se šíří strach z militantního krvelačného islámu. Naše kultura má už za sebou militantní krvelačné křesťanství, které šířilo víru ohněm a mečem a likvidovalo celé kultury, takže fakticky provádělo genocidu. Jsme z toho venku, křesťané dnes nikoho nepronásledují, naopak, jsou pronásledováni, vražděni a mučeni.

Islámu se jaksi podařilo vrátit středověk na scénu, to je jeho i náš problém. To je problém multikulturalismu. Ten sám o sobě je naprosto v pořádku a býval praktikován – v minulých stoletích – v zemích islámu důsledněji než v křesťanském světě. Fungoval by i teď, nebýt islamistického extremismu a ten nabývá na síle.

Jenže islamistický extremismus tu je. A jelikož není možné ho sprovodit ze scény, realizujeme se na buzeraci tří holek s šátkem na hlavě a máme pocit, že bojujeme s fanatiky Islámského státu.

Aston Ondřej Neff