26.7.2014 | Svátek má Anna


ŠAMANOVO DOUPĚ: Západní břeh

19.3.2010

Tolik jste toho už slyšeli o Západním břehu (míněno Jordánu), že si nemůžete myslet nic jiného, než že jde o území, které přiřklo Palestincům v roce 1947 OSN. A dnes se na něm (a na území Gazy) rozkládá stát Palestina. Je to tak, ale jenom velmi přibližně. Přesněji jde o území, které Jordánci s pomocí dalších arabských vojsk obsadili při válce Izraele o nezávislost v roce 1948. Původně tedy chtěli vyhnat Židy až k moři, ale tehdy se to nějak nezdařilo. Na tomto území avšak Palestinci žádný svůj stát nevyhlásili, protože tvrdili, že jim náleží Západní břeh - od Jordánu až ke Středozemnímu moři. Současný "Západní břeh" anektovali v roce 1950 Jordánci a rozšířili o něj svoje hášimovské království. A to navzdory rezoluci OSN, kterou porušili, proti čemuž nikdo neprotestoval. Nic nebránilo vyhlásit Palestincům třeba už v roce 1949 na tomto území svůj stát!

V roce 1967 při šestidenní válce toto území osvobodili Izraelci od jordánské okupace. A od té doby, od moře až k Jordánu, se rozkládá stát Izrael. Na určitých územích je zde ustanovena palestinská samospráva. (Počítá se s tím, že území Západního břehu se časem stane součástí státu Palestina. S tím, že proběhnou nějaké výměny území - židovské osady v palestinské poušti výměnou za území izraelské pouště.) Jenže i když tento útvar už má svého prezidenta i svůj parlament, stále ještě nemá status skutečného státu. O jeho zahraniční bezpečnost se i nadále stará izraelská armáda, izraelská vláda platí samosprávě podíl na daních, izraelský stát zajišťuje dodávky elektřiny a podobně. Když chcete jet na "území palestinské samosprávy", musíte mít izraelský pas, protože tato území jsou prostě spravována Izraelem. Tolik ve značné stručnosti k základnímu ujasnění pojmů.

Tento "Západní břeh", který si můžete najít na všech mezinárodních mapách včetně Googlu, se stal vloni součástí izraelskoamerických jednání. Izrael se zavázal, že na těchto "územích" (která zahrnují i posvátná židovská místa) nedovolí svým občanům stavět "osady". Aby se nedrolilo území a neznemožnil vznik celistvého palestinského státu. Tento závazek se však netýkal "východního Jeruzaléma".

Jeruzalém je hlavní město Izraele. I když to mezinárodní společenství odmítá akceptovat a europeistické materiály udávají jako hlavní město Tel Aviv. Jeruzalém je velkoměsto, a jako každé velkoměsto se rozšiřuje po okolní krajině, tedy po okolních kopcích A to i směrem východním, za onu hranici zastavení palby v roce 1949. Nejdále asi zasahuje sídliště, o němž jsem před čtyřmi roky napsal:

"Jestliže se někde píše o "hradbách domů", tak zde je toto přirovnání přesné. Po hřebenech se táhne nepřerušovaná řada staveb, které stojí na vysoké podezdívce. Ihned mi napadá, že se jedná o hradby nového Jeruzaléma, které znemožní případným útočníkům obejít údolí se silnicí. Řidič autobusu Boaz nám pyšně vypráví, že zatímco dnes, v květnu 2006, zde žije 27.000 lidí, v roce 2008 jich bude 35.000. On sám zde má svůj byt, kde žije se ženou a dětmi. Z oken se mu rozevírá krásný výhled až na Mrtvé moře. Sídliště se jmenuje Ma´Ale-Adumin a táhne se do vzdálenosti asi deseti kilometrů od okraje nepřerušované jeruzalémské zástavby."

O toto se dnes, prosím, ale nehádejme. Existuje i další část jeruzalémského "Západního břehu". Ještě za britského mandátu, v roce 1925, byla na sever od Olivové hory, na hoře Scopus založena Hebrejská univerzita, později vybudována i universitní nemocnice Hadasa. Toto území bylo uznáno za izraelské, zůstalo izraelskou enklávou i za jordánské okupace, a na všech mapách se vyčleňuje z území "východního Jeruzaléma", kam třeba Olivová hora patří. A teď pozor:

Na území mezí horami Scopus a Oliv si nějací Američané zakoupili od místních Arabů (= Palestinců) pozemky a začali zde stavět objekty. No a pak v nich třeba udělali židovské kulturní centrum, protože to byli Židi. V normálním státě si normální cizinec může koupit půdu a postavit objekt. V normální zemi si může i obyvatel hlavního města na území hlavního města na legálně zakoupené půdě postavit dům. V Izraeli mu ho však zbourají - Izraelci. Aby zabránili "okupaci Západního břehu". Přesto mezi oběma horami vzniká jakýsi pás židovského osídlení. Který může způsobit potíže, až se město rozdělí na izraelskou a palestinskou část, jak je plánováno.

Ale proč je nyní tolik křiku, i mezinárodního? Kvůli synagoze, jež byla vystavěna na území Západního břehu! Hlavně Hamás křičí, že jde o "krok k vnucenému požidovšťování jeruzalémského starého města". Mluvčí této teroristické organizace Fauzí Barhúm se zlobí: "Je to sionistická agrese proti Jeruzalému a mešitě Al Aksá na Chrámové hoře." A vyhrožuje: "Musí začít třetí intifáda na její ochranu."

K tomu opět upřesnění: Synagoga Churva na dotčeném místě stála už od roku 1700, avšak v roce 1721 byla zničena. Tehdy ji vypálili rozzlobení věřitelé, jimž obec Aškenázů, kterou do Jeruzaléma přivedl z Polska v 18. století rabín Jehuda he-Chasida, nezaplatila dluhy. Pak zde byly jen rozvaliny, neboli "churva". Než byla na stejném místě v roce 1864 postavena nová synagoga. V roce 1948, kdy se celého starého města zmocnili Arabové, byla zničena. Stejně jako ostatní synagogy. K tomu podotknutí: Po roce 1967, kdy izraelští vojáci osvobodili město z jordánské okupace, nezničili Židé žádnou mešitu. A z celé zbořené Churvy byl restaurován jediný oblouk.

Dnes je tato synagoga po několikaleté výstavbě otevřena. A to je hlavní důvod řevu palestinských teroristů, kteří vyhlásili "den protestů". Jeho výsledkem bylo 100 zraněných. Staro-nová synagoga přitom stojí uprostřed židovské čtvrti! Kde jinde by měla být postavena než tam, kde stála, než ji Arabové zničili? Křičet, že ohrožuje mešitu Al Aksá, je nesmyslné a uvěřit tomu mohou jen hlupáci. Obě stavby jsou vzdáleny asi 450 metrů. No ale na jeruzalénmském panoramatu se jistě objeví.

Ale to by nesmělo být ve starém městě vůbec nic židovského. Toto území je přitom tak propletené, že se zde památky různých náboženství tísní na pár metrech čtverečních. V arabské čtvrti je arabský ruch. V arménské čtvrti je ticho a pusto arménských klášterů. Ve čtvrti křesťanské je narváno kostelů kolem Božího hrobu. Svoje krámy a restaurace zde mají i palestinští křesťané. No a v židovské čtvrti už několik tisíc let žijí Židé. Vlastně jen v letech 1948-1967 zde nežili. (Utekli před postupujícími Araby. A ti, kteří odmítli utéct, byli zavražděni.) V té době se ani nemohli modlit u Západní zdi (Zdi nářků). Chodili k hrobu krále Davida na horu Sion, které je za hradbami starého města a byla posvátné zdi z izraelského území nejblíže. Asi 700 metrů. Protože je David i muslimským prorokem, byla jeho hrobka součástí mešity. V přízemí této mešity se modlili Židé, a v prvním patře zase křesťané, protože tam je umístěno Večeřadlo, kde Ježíš Kristus naposledy pojedl...

Aby se v Jeruzalémě všichni neušlapali, je někdy potřeba různé víry a národnosti štosovat dokonce vertikálně! 450 metrů je prakticky na jiném kontinentě. A pod izraelskou správou se sem všichni nějak vejdou. Židé si ani nenárokují možnost navštěvovat Chrámovou horu, která je tedy nejposvátnějším židovským náboženským místem, neboť na místě dnešního Skalního dómu stál kdysi Chrám, jenž byl domovem Archy úmluvy. Tento okrsek je pod muslimskou náboženskou správou.

Jiný recept míru v Jeruzalémě mají Palestinci: Celé staré město patří na území Západního břehu (podívejte se na ty mezinárodní mapy), a proto zde Židé nemají co pohledávat. (A podle zkušeností z palestinského Betléma ani křesťané!) Ona je celá ta arabská politika tak trochu salámová: Východní Jeruzalém na východ od Jeruzaléma je Západní břeh. Pak celé staré město je taky Západní břeh. Západní břeh Jordánu sahá na úrovni přímořské Netanje pouhých 15 kilometrů od pobřeží! Na tato území má nezadatelný nárok palestinský lid. Nu, a až se Izrael vzdá své okupace, nebude už problém onen Západní břeh propojit až k moři.

Není divu, že izraelští "pravičáci" říkají těmto hranicím "Osvětimská linie". Není divu, že se Izrael nehodlá vzdát možnosti kontrolovat území Západního břehu. Z Gazy se stáhl úplně, ale mír mu to nepřineslo.

Jaká bude budoucnost Západního břehu? Jsou prakticky tři možnosti, a žádná není Palestincům příliš nakloněna:

1) Bude pokračovat daný stav. Tedy částečná kontrola Izraele.
2) Izraelští Arabové bez izraelského pasu (Palestinci) budou z tohoto území vyhnáni, stejně nespravedlivě a stejně nutně, jako kdysi z českého pohraničí čeští Němci. Pamatujete na Hitlera, který volal: "Po předání tohoto území už nebudu mít žádné územní požadavky!"? Tak Palestinci volají: "Po předání tohoto území budeme mít další požadavky!" Zaplacení škod. Návrat milionů potomků utečenců z roku 1948. A pak svobodné volby s arabskou většinou...
3) Zvítězí entá intifáda a území se stane plně palestinským. Avšak pod správou hášimovského království, které dodnes Západní břeh považuje za svůj. (Viz přiložené foto z mapy v Petře.) Myslíte si, že Izrael před předáním území vyzbrojí své Palestince tanky a letadly? Stačilo, že jejich policii dal automatické pušky a pistole! Nebo si myslíte, že bude Izrael bránit území palestinského státu před arabskou agresí??? Tedy - pokud bude existovat...

Petra 

Smutný to Palestinci mít budou. Ale mohou si za to sami. Churva je jen symbol. Po zničení synagogy by chtěli opakovat zničení židovského národa. Z tohoto pohledu pak zní úplně samozřejmě jedna logická otázka:

A proč by se vlastně měl Izrael ze Západního břehu vůbec stahovat?

Psáno v Praze dne 17. března 2010
***********************************
K tomuto článku lze volně diskutovat v hospůdce U hřbitova, která byla pro tyto účely otevřena na Šamanově blogu.

Odkazy: Zpráva o otevření synagogy Churva
O hoře Scopus, Olivové hoře a východním předměstí viz v mém článku z roku 2006 Mír v poušti
Ještě jednou totéž z roku 2008: Mír Judské pouště
Viz i popis procházky po Jeruzalémě
O Davidově hrobce zde: Mír krále Davida



Citroën Xsara Picasso
Citroën Xsara Picasso

r.v. 2005, naj. 124 500 km, diesel
111 000 Kč (s DPH)

Volkswagen CrafterVolkswagen Crafter

603 790 Kč (s DPH)

Diskuse


H. Lukešová
8:49
19.3.2010

počet příspěvků: 1, poslední 19.3.2010 08:49









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.