8.12.2016 | Svátek má Květoslava






ŠAMANOVO DOUPĚ: Těm, kteří slíbili přísahu republice

14.10.2015

Stále opěvujeme mučedníky. Měli bychom si více připomínat hrdiny!

V Lidicích touto dobou ještě kvetou růže v sadu. A právě u růžového sadu proběhlo v sobotu 10.10. symbolické položení základního kamene památníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného, dvou letců RAF. Tito kamarádi z Lidic se totiž narodili před desetkrát deseti lety, a nikdy neměli na růžích ustláno.

1

Josef Horák

Oba byli profesionálními vojáky, když přišla německá okupace. Společně odešli do zahraničí, aby mohli bojovat proti nepříteli a splnili tak svou vojenskou přísahu. Josef Horák byl v té době letecký pozorovatel, a v této funkci také nastoupil u 311. bombardovací perutě. Protože panoval nedostatek palubních střelců, stal se palubním střelcem. Nakonec se mu podařilo vykonat příslušný výcvik, a stát se pilotem.

Josef Stříbrný byl poručíkem pěchoty z povolání a ve Velké Británii byl také nejprve jako pěšák u Čs. samostatné brigády. Absovoval parašutistický kurs a později se dostal také k 311. peruti, kde sloužil jako navigátor.

2

Josef Stříbrný

Na oba letce dopadla zpráva o zkáze rodné obce velice těžce. Až po válce si uvědomili skutečný rozměr osobních ztrát: Josef Stříbrný přišel o jediné dva žijící příslušníky rodiny. Josef Horák o třináct! Přežila jen sestra Anna. Oba od té doby věnovali volný čas britskému hnutí Lidice Shall Live, kde pomáhali sbírat penci po penci na výstavbu nových Lidic. Už tehdy existovala i ve Velké Británii fáma, že zkázu Lidic mají na svědomí právě oba kamarádi. Což nebyla pravda, gestapo nakonec našlo ke zničení obce jinou záminku. Přesto však po návratu jim to také skoro všechny ženy vyčetly do očí. (Zejména když viděly ty dva kluky jako buky, co si Horák přivezl spolu se ženou Winifred.) A už od té doby se v Lidicích stávali nechtěnými osobami.

3

Nejdříve byli vyloučeni ze stavebního družstva, které mělo za úkol postavit domky v nových Lidicích (a pro které sbírali v Británii ty pence a libry). Po komunistickém převratu v roce 1948 byli jakožto účastníci západního zahraničního odboje ještě nechtěnější. Horákovi se podařilo uprchnout už 12. dubna 1948 za svou rodinou, kterou předvídavě poslal do Anglie, čímž se vyhnul připravovanému zatčení. Stále ještě byl formálně pilotem RAF, takže znovu získal možnost létat. V mizerném lednovém počasí roku 1949 však při cvičném letu havaroval a zahynul. Je pochován ve Swindonu.

Josef Stříbrný byl zatčen, degradován a uvězněn. Naštěstí to však jeho sestřenice Anna Hroníková tak nenechala, apelovala na různá místa, argumentovala tehdejší lidickou téměř svatou legendou a dosáhla jeho propuštění. Do Lidic však již nesměl přijít, mohl získat jen pomocná zaměstnání. V době Pražského jara začaly rehabilitace politických vězňů, Stříbrný se tak v roce 1969 dočkal rehabilitace. I za normalizace ho však sledovala StB. Zemřel osamělý a zapomenutý v roce 1976 na rozedmu plic. Jeho popel spočívá na rozptylové loučce na hřbitově v Blatné.

Synovec Josefa Horáka, pan Antonín Nešpor, který svého strýce nikdy neviděl, vzpomínal v sobotu, jak se jeho maminka, Anna Nešporová, snažila v roce 1968 o rehabilitaci svého bratra před vojenským i občanským soudem. Bohužel, v tomto případě byla normalizace rychlejší, a rehabilitace se Josef Horák „dočkal“ až v roce 1991. V té době, „kdy to ještě šlo“, prosadila také paní Nešporová přejmenování dvou komunikací nových Lidic na ulice Josefa Horáka a Josefa Stříbrného.

4

F. Procházka

Po revoluci to v opožděném antikomunistickém ajfru šlo, a nyní to nejde? Zdá se, vnímání obou Josefů je dnes stále „rozporuplné“. Filip Procházka z Klubu vojenské historie 276th Sqdn. (reenacted) RAF připravil výstavu k 75. výročí vzniku většiny čs. perutí, kterou je možno do 21.10 shlédnout v předsálí jednacího sálu Poslanecké sněmovny (vstup ze Sněmovní 4, výstava je i na internetu, funkční je její odkaz v angličtině). Její součástí je i panel o lidické tragédii a osudu letců z obce. Nejmenovaná historička ho prý varovala, aby tuto historii „raději neuváděl“.

5

M. Kaliba, gen. E. Boček, A. Nešpor, M. Kalibová

Ing. Miroslav Kaliba, předseda Spolku pro vybudování památníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného, vysvětlil genezi nápadu na vznik památníku, který nemá být věnován jen oběma Josefům, ale i všem našim spoluobčanům, kteří neváhali a nelehkou cestou se vydali bránit svobodu, vlast, demokracii , tedy „všem kteří splnili přísahu Československé republice“. Lidice byly vybrány proto, že se zde v uzlovém bodě setkávají váleční hrdinové i nevinné oběti. A rok 2015, protože si připomínáme (měli bychom si připomenout) sté výročí narození Horáka a Stříbrného.

Protože by památník měl stát v katastru obce (nikoli starých Lidic), byla oslovena obec, protože by to mělo být v areálu Památníku Lidice, byl osloven Památník, a protože Památník je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, bylo osloveno i ministerstvo.

6

M. David

Z MK se dostavil ing. Josef Praks, který v krátkém proslovu ocenil snahu spolku i obětavost hrdinů (přičemž zmínil, že je na místě z pověření ministra kultury Daniela Hermana). Myslel jsem, že přítomný starosta Miroslav David zastupuje obec, ve skutečnosti však je starostou Sokolské župy Budečská, jež si nad památníkem bere záštitu. Nu a z vedení Památníku Lidice také nedorazil nikdo, kdo by se představil. Setkání však mělo i mezinárodní charakter, neb byli přítomni dva Gróňané, přesněji Čechogróňané manželé Klempířovi. Na místě byla i jedna z lidických žen, paní Miloslava Kalibová a brigádní generál Emil Boček v.v. (* 25. února 1923), pilot ze stihací tři sta desítky a člen výboru spolku.

7

Načež byl rukama společnýma obou posledně jmenovaných a pana Nešpora stáhnut přehoz z onoho základního kamene. Symbolicky bylo poklepnuto. Velice symbolicky, protože kámen neměl základ, byl jen položen na trávě. Ještě není určeno místo, kde bude onen památník stát. Ještě není vypsána soutěž na jeho budoucí podobu. Tato slavnost byla věnována stému výročí Horáka a Stříbrného. Jde jen o bod na cestě k budoucímu památníku, který už tedy má alespoň svůj základní kámen. Bělostný kámen z kosořského vápence, „obdobného jako na doverských skalách, které je při návratu po dobu 5 let vítaly zpět v bezpečí“.

Dalším úkolem je nasbírat dost pencí, tedy korunek, aby se mohlo zahájit řízení o umístění památníku, zahájení soutěže na vzhled památníku, jeho přípravu a vybudování památníku. Stále opěvujeme mučedníky. Zaslouží si to. Avšak měli bychom si více připomínat hrdiny!

Psáno v Praze na Lužinách dne 13. října 2015, pouhých 20 km od Lidic

Viz i stránky Spolku pro vybudování památníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného
Maily: pamatnik@horakstribrny.cz, kaliba@horakstribrny.cz

Číslo sbírkového fondu 269 068 470 / 0300

9


Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.




Diskuse


Z. Bureš
18:08
14.10.2015

P. Vaňura
15:44
14.10.2015

K. Krejčů
11:41
14.10.2015

J. Vintr
10:00
14.10.2015

P. Vaňura
15:47
14.10.2015

V. Kopta
9:28
14.10.2015

B. Rybák
17:31
14.10.2015

počet příspěvků: 7, poslední 14.10.2015 06:08









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.